Rozhovor  s  Aristotelem  (díl  II.)

28. 11. 2012

O bohatých a chudých

Ale mnozí z našich zákonodárců jsou obtíženi řadou veřejných funkcí a stěží mají čas číst všechny návrhy zákonů. Co soudíš o kumulaci úřadů?

Je demokratičtější - a také více „občanské“ abych tak řekl - mít větší počet lidí ve veřejných úřadech, než aby jedna osoba zastávala více úřadů najednou, pokud stát není velmi malý.

Jaká je tedy optimální velikost státu?

Stát musí mít dostatek obyvatel, aby byl samostatný, ale příliš velký stát nemůže zůstat polis, městským státem, jak jej chápeme u nás v Řecku, protože není snadné mu vládnout. Příliš velký stát nelze efektivně bránit a žádný herold nemá tak silný hlas, aby dokázal svolat shromáždění občanů.

Vraťme se k otázce demokracie, neboť v naší době ji vzývají všichni, včetně barbarských národů. Někteří tvrdí, že ve skutečnosti máme oligarchii. Co je to vlastně demokracie a oligarchie?

Demokracie nemusí nutně vládnout všude, kde většina má moc. Oligarchie není vždy nutně tam, kde systém vlády patří menšině. Jestliže většina ve státě bude mít moc a majetek, nikdo by tento systém nenazýval demokracií, stejně jako v případě, kdy se malá skupina chudých zmocní vlády a získá moc nad většinou bohaté populace, nelze hovořit o oligarchii. Ve skutečnosti demokracie panuje tam, kde každý svobodný občan má moc. Oligarchie nastává, když moc patří bohatým.

To tedy znamená, že pokud většina zneužívá a vykořisťuje menšinu, nemůže jít o demokracii - i kdyby vykořisťování bylo v souladu s většinově přijatým dekretem nebo dokonce zákonem!

Ovšem demokracie, kterou dnes, ve čtvrtém století před vaším letopočtem, považujeme za nejdemokratičtější - konkrétně jde o typ demokracie, kde lid (démos) má moc dokonce i nad zákony - vede k uspořádání, které slouží jejím vlastním zájmům: platí chudým, aby ji podporovali.

 

Pokud lidé volí úředníky bez požadavku na jisté minimální jmění, pak kandidáti lačnící po úřadech jednají jako demagogové. Aby dosáhli svého, dají lidem moc nad zákony. Extrémní demokracie, podobně jako extrémní oligarchie, je ve skutečnosti tyranie rozdělená mezi více osob.

To zní varovně. Jak je možné zajistit, aby demokracie odolala tlaku demagogů a snahám oligarchů o převzetí moci?

Aby demokracie vydržela, potřebuje bohaté i chudé. Demokracie, která zničí zámožné, ztrácí stabilitu. Když lid má moc nad zákonem, demagogové roztrhnou obec na dvě části svým bojem proti bohatým. Namísto toho by měli dělat přesný opak a zastávat se bohatých.

Zdá se, že straníš bohatým, Aristotele. Anebo to chápu příliš zjednodušeně?

Všechny státy mají tři třídy: velmi bohaté, velmi chudé a pak střední třídy. Připusťme, že umírněnost a střed je optimum, a proto bude zajisté nejlepší těšit se darům Štěstěny umírněně - protože v těchto podmínkách jsou lidé nejvíce nakloněni rozumným principům. Ale kdo mimořádně vyniká v kráse, síle, urozenosti nebo v bohatství, anebo kdo naopak je velmi chudý, velmi slabý nebo jinak nešťastný, nachází obtížně cestu k racionálnímu myšlení.

 

Z obou těchto skupin jedna roste k velké kriminalitě, druhá k loupežím a drobným výtržnostem. Opět platí, že střední třída má nejmenší tendenci porušovat zákony. Ti, kdo mají příliš mnoho darů Štěstěny, síly, bohatství, přátel a tak podobně, nejsou schopni ani ochotni podřizovat se autoritám. Zlo začíná doma, neboť chlapci, kteří jsou vychováváni v luxusu, se nikdy, ani ve škole, nenaučí disciplíně.

 

Na druhé straně, velmi chudí jsou poníženi příliš. Takže jedna třída tedy neumí respektovat pravidla a proto dokáže vládnout jen despoticky; druhá třída neumí velet a musí být ovládána jako otroci. Tak vzniká město složené nikoli ze svobodných lidí, ale z pánů a otroků, přičemž první druhými opovrhují, druzí prvním závidí. Nic nemůže být fatálnějšího pro přátelství a dobré občanství než toto.

Související články

| Zobrazit všechny články

fotografie: Pavel Kohout
provozovatel: Internet Art, s.r.o.
programování: AG25 s.r.o., 2012 - 2015
RSS
Vyzkoušejte: Starožitnosti
Pavel Kohout
President game
GAME DOWNLOAD