Brexit  a  hra  o  impérium

3. 4. 2016

Většina politiků kontinentální Evropy má ve věci jasno. Moderní a pokrokoví Evropané jsou pro integraci a pro „více Evropy“. Platí to zejména pro levici, která sama sebe pokládá za progresivní takřka z definice. Naproti tomu z termínu „národní stát“ se stala bezmála nadávka. Jeho příznivci jsou pokládáni v lepším případě za staromódní konzervativce, v horším za nacionalisty nebo dokonce ultrapravičáky.

 

Kontinentální Evropané mají k evropské integraci jiný postoj než Britové. Typický západoevropský postoj vznikl v Německu a je založen na tomto příběhu:

 

„Kdysi dávno existovaly v Evropě národní státy, které mezi sebou neustále válčily. Války byly stále brutálnější. Ta poslední zahrnovala vražedné bombardování civilního obyvatelstva a holokaust. Jaké je jediné správné řešení, které odstraní války jednou provždy? Založit jeden velký evropský stát, který odstraní nacionalismus, fašismus, nacismus a všechny podobné -ismy. Politická integrace nemá rozumnou alternativu. Kdo je proti, nutně musí být nacionalista nebo ještě něco horšího. V každém případě jde proti proudu dějin a proto je buď fanatik nebo hlupák.“

 

Stejný příběh v britském znění:

 

„Kontinentální Evropa neustále propadá utopickým představám o vytvoření evropského impéria. Počínaje starým Římem až po Napoleona, císaře Viléma, Hitlera a Stalina v novodobé historii, Evropa vždy usilovala o nemožné. Evropská unie je jen dalším z řady těchto pokusů. Inovací je jen změna prostředků: byrokracie namísto zbraní. Dříve se snažili zbavit nás svobody a demokracie vojensky, nyní oklikou přes bruselské direktivy. Ve světových válkách jsme zvítězili díky svému vlastenectví a národnímu státu. Nyní nám říkají, abychom se toho všeho vzdali ve prospěch evropského projektu. Stále se ještě nepoučili z dějin. Musejí to být buď fanatici nebo hlupáci.“

foto Pavel Kohout

V Británii neplatí schéma „pravice = euroskepticismus, levice = eurooptimismus“. Konzervativní strana má silné křídlo v čele s premiérem Cameronem, které je pro setrvání v EU. Bez evropanského nadšení, z čistě pragmatických důvodů, ale přece. Naproti tomu Strana práce (Labour Party) je oficiálně pro setrvání v EU, ale její vůdce Jeremy Corbyn je znám jako tradiční euroskeptik, který mimo jiné hlasoval proti Lisabonské smlouvě v roce 2008. Pak existují i ultralevicoví euroskeptici, například George Galloway, bývalý labouristický poslanec a podporovatel teroristického hnutí Hamas.

 

Levicoví euroskeptici tvrdí slovy Jeremyho Corbyna, že „projekt měl vždy za cíl vytvořit obrovskou Evropu volného trhu se stále omezenějšími pravomocemi národních parlamentů a stále silnější společnou zahraniční a bezpečnostní politikou.“ Evropská unie připadá Corbynovi příliš pravicová a liberální, ale v nechuti ke společné zahraniční a bezpečnostní politice se shodne s pravým křídlem konzervativců.

 

Naprostá většina Britů, včetně těch, kteří budou hlasovat za opuštění EU, však společný trh podporuje. Nejčastějším euroskeptickým názorem je „buďme jako Norové, zachovejme si členství v Evropském hospodářském prostoru, ale pryč od Bruselu a všeho, co znamená.“

 

Evropský hospodářský prostor (European Economic Area, EEA) vznikl v roce 1992 původně jako předstupeň členství v EU pro státy, které nebyly členy původního EHS. Dnes do EEA patří kromě všech členů EU také Norsko, Lichtenštejnsko a Island. Jde tedy o větší organizaci, než je EU, a s výjimkou Švýcarska je všeobecně a bezkonfliktně uznávána. V čem je tedy problém? Pro by Británie nemohla vystoupit z EU a zůstat v EEA?

 

Problém je, že o členství v EEA rozhoduje EU. Bude čistě jen na vůli Bruselu, zdali Británie bude v případě odchodu z EU připuštěna do Evropského hospodářského prostoru. Brusel nepochybně bude dělat drahoty. Zájmem úředníků a politiků Evropské unie není, aby Velká Británie po odchodu zdárně prosperovala a představovala tak nežádoucí příklad pro ostatní. Co když referendum o odchodu uspořádají třeba i Švédové, Finové, Dánové, Češi, Maďaři, anebo dokonce Němci?

 

Britský příklad může zahájit dominový efekt, na jehož konci by mohl být konec bruselských imperiálních snů. V zájmu činovníků EU i politiků v Berlíně nebo Paříži tedy bude Británii ztrestat na neposlušnost. To by mohlo v krajním případě znamenat i dokonce i sankce.

 

Lord O'Donnell, bývalý sekretář čtyř britských premiérů, podotkl v deníku The Telegraph, že odchod z EU by mohl zahrnovat jednání trvající třeba deset let. Lord O'Donnell připomíná, že odchod Grónska z EU trval tři roky. „Přitom zde byla jen jedna problémová oblast: rybolov.“

 

„Země jako Francie nebo Německo nedovolí Británii odejít s výhodnou smlouvou, protože by to hrálo do rukou euroskeptických stran ve volbách příští rok,“ dodává O'Donnell.

 

Vypadá to, že z Evropské unie se stala další evropská válka vedená tentokrát jinými prostředky. Naštěstí se obejde bez mrtvých: až na vznešené ideály.

psáno pro Lidové noviny

ANO? Ne.

ANO? Ne.

Nouzová náhražka pravice jménem ANO 2011 přitáhla masivních 927 tisíc hlasů, což odpovídalo 18,65 procentům hlasů.

celý článek >>>

Trump a válka proti Číně

Trump a válka proti Číně

Je Trump opravdu jalový populista, jak tvrdí propaganda Demokratické strany a část Republikánů? Anebo je toto označení jen nefér kopnutí pod pás?

celý článek >>>

Rasismus pro začátečníky a mírně pokročilé

Rasismus pro začátečníky a mírně pokročilé

Moderní genetika dokáže exaktně popsat původ různých národů a jejich příbuznost. Předkládám několik poznámek, které by měl vědět každý. Protože když už je někdo rasistou, měl by znát alespoň základy svého oboru.

celý článek >>>

Sdílet článek | starší články

fotografie: Pavel Kohout
provozovatel: Internet Art, s.r.o.
programování: AG25 s.r.o., 2012 - 2015
RSS
Vyzkoušejte: Starožitnosti
Pavel Kohout
President game
GAME DOWNLOAD