Británie,  otevřená  a  nezávislá

1. 6. 2014

Britská ekonomika zažívá příznivé období. Konfederace britského průmyslu zvýšila svůj odhad růstu ekonomiky na tři procenta v roce 2014. Roste objem investic a důvěra mezi podnikateli i domácnostmi. Obchodní domy praskají ve švech. Trh nemovitostí je velmi živý, v oblasti Velkého Londýna dokonce přímo žhavý. Jak se Británie vypořádala s následky finanční krize?

Abychom pochopili vývoj britské ekonomiky v posledních letech, musíme nejprve rozptýlit některé předsudky. Prvním z nich je představa o Angličanech jakožto konzervativním národě, který nemá rád změny. Právě naopak. Již od Slavné revoluce v roce 1688 Británie byla hlavním inovátorem v oblasti podnikání a financí. Bankovnictví a burzy v současné podobě jsou fakticky britským vynálezem. Stěží se najde ekonomický model, který by Británie nevyzkoušela - s výjimkou totalitní plánované ekonomiky, samozřejmě.

 

Mezi formativní události, které vytvořily současnou ekonomickou podobu Británie, patří zejména tyto: (1) vznik válečného dluhu; (2) socializace ekonomiky po roce 1945; (3) reformy Margaret Thatcherové.

London, foto Pavel Kohout

London, foto Pavel Kohout

Poválečná Británie byla zatížena dluhem v neuvěřitelné výši 262,9 procent HDP podle tržní hodnoty státních dluhopisů z konce roku 1946. Na rozdíl od Německa, Japonska a Itálie, kterým Spojenci válečné dluhy téměř úplně odpustili, Británie nesla břemeno vítěze. Německo si mohlo dovolit tvrdou měnu a nízké daně. Svobodný obchod byl v západní části Německa zaveden již od roku 1948.

 

Naproti tomu Británie zrušila přídělový systém (lístky na spotřební zboží) až v roce 1954 - tedy rok poté, co lístkový systém zrušilo komunistické Československo! Tak velká byla válečná finanční zátěž. Vypovídá o ní ještě jiná informace: Británie držela ještě dlouho v poválečném období mezní daně z příjmů ve výši až 95 procent. To na splacení dluhů ale stále nestačilo, takže vláda musela dávat Bank of England instrukce k inflačnímu tisku peněz. (Centrální banka je nezávislá na britské vládě teprve od roku 1997.) Inflace kulminovala na hodnotě 24,2 procent v roce 1975. Během let 1945 až 2005, cenový index vzrostl 23,4 násobně.

 

Vysoké daně a vysoká inflace měly samozřejmě nepříznivý dopad na vývoj britské ekonomiky. Životní úroveň dlouhodobě stagnovala a britská libra ztratila své někdejší neotřesitelné postavení tvrdé konvertibilní rezervní měny. Během 70. let Britové dokonce zažili něco, co obyvatelé bývalého východního bloku považují za svoji unikátní zkušenost: devizový příslib. Skutečně, Britové museli žádat o příděl cizích měn při cestách do zahraničí, který byl velmi limitovaný. Stejně tak režim vícero různých měnových kursů pro turistiku a podniky.

Britský socialistický experiment byl částečně vynucen válečnými náklady, částečně byl způsoben snahou ekonomů z London School of Economics vyzkoušet si některé teoretické koncepce v praxi. Ať tak či onak, přišel zhruba o třicet let dříve, než Francie, Itálie, Belgie, Německo a další západní kontinentální ekonomiky začaly v 70. letech budovat dnešní mohutný sociální stát. Británie předstihla ve vývoji kontinent.

 

Příklad. Když francouzský prezident Mitterand ještě začátkem 80. let znárodňoval banky a těžký průmysl, britská premiérka Thatcherová ve stejné době již zahájila opačný proces. Británie byla o desítky let dále, protože dříve udělala chyby, kterých se jiné státy dopustily později. Zahájila trend snižování daní, privatizace a dalších kroků směrem k poněkud volnější tržní ekonomice.

 

Británie také jako jedna z prvních zemí Evropské unie došla k názoru, že společná měna není pro její ekonomiku výhodná. Je nutno zdůraznit, že k problému eura se Británie postavila pragmaticky, nikoli ideologicky. Gordon Brown, bývalý ministr financí za Stranu práce, sestavil seznam pěti otázek:

 

1. Je hospodářský cyklus a ekonomická struktura Británie a kontinentu kompatibilní, abychom mohli permanentně žít ve společné měnové zóně?

 

2. Pokud nastanou problémy, je systém dostatečně pružný, aby dokázal reagovat?

 

3. Znamenalo by členství v eurozóně lepší podmínky pro dlouhodobé investory podnikající v Británii?

 

4. Jaký dopad by mělo členství v eurozóně na konkurenceschopnost britských finančních služeb?

 

5. Stručně řečeno, přinese společná měna vyšší růst, stabilitu a trvalý nárůst zaměstnanosti?

 

Poté, co většina otázek byla zodpovězena záporně, Británie se rozhodla pro trvalý opt-out ze členství v eurozóně. Bez ohledu na fakt, že Strana práce je tradičně eurooptimistická.

Následné události pak ukázaly, že rozhodnutí přijaté s chladnou hlavou bylo nepochybně správné. Jak by Británie dopadla, kdyby hypoteticky měla euro?

 

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ...

 

psáno pro Českou pozici, 24. 5. 2014

zdroj:http://english-passport.org/

zdroj:http://english-passport.org/

BLAHOPŘEJEME UKIP K VÍTĚZSTVÍ VE VOLBÁCH.

O smyslu euronesmyslů

O smyslu euronesmyslů

Položili jste si ale někdy otázku, k čemu to všechno vlastně slouží?

celý článek >>>

Co dělat s nedokonalými trhy

Co dělat s nedokonalými trhy

Nabízí se nějaká atraktivní myšlenka, jak efektivněji řídit ekonomiku?

celý článek >>>

Finanční krize ve třinácti snadných krocích

Finanční krize ve třinácti snadných krocích

Konkrétní mechanika různých krizí se může zásadně lišit, jedno mají ale společné.

celý článek >>>

Sdílet článek | starší články

fotografie: Pavel Kohout
provozovatel: Internet Art, s.r.o.
programování: AG25 s.r.o., 2012 - 2015
RSS
Vyzkoušejte: Starožitnosti
Pavel Kohout
President game
GAME DOWNLOAD