Británie  vs.  Brusel  –  fotbal  vs.  spartakiáda

24. 1. 2013

Konflikt Británie s francouzsko-německo-bruselským blokem byl bohužel nevyhnutelný. Vyplývá z hluboké civilizační odlišnosti Británie a určité části evropského kontinentu.

 

Britové z větší části chápou evropskou integraci jako fotbalovou ligu. Jednotlivé kluby mohou být řízeny libovolně. Samostatně rozhodují o trenérech, hráčích, kropení trávníku, a tak dále. Soutěž řídí fotbalová federace, která by však měla mít jen minimální vliv na samotný její průběh. Rozhodčí píská fauly, ale nekope do míče. Soutěž ukáže, kdo je lepší.

foto Pavel Kohout

Podle britských představ by státy Evropské unie měly mít maximální svobodu řídit své vnitřní záležitosti, ale zároveň by měly hrát podle pravidel. Tato pravidla zahrnují svobodný trh zboží, kapitálu a z větší části i osob (ačkoli sociální turistika ze slabších zemí EU se mnoha Britům nezamlouvá.) A to je v zásadě všechno.

 

Do britských představ o EU nezapadají statisíce stránek regulací, které diktují sebemenší detaily lidského chování. Nezapadá do nich skutečnost, že o zákonech nerozhoduje volený parlament, ale vznikají formou direktiv kdesi v Bruselu. A už vůbec do nich nezapadá hrozba, že i daně bude Británii diktovat někdo cizí. Británie samotná již během posledního století udělala v daňové oblasti tolik chyb, že nepotřebuje cizince, aby přidělávali ještě další.

 

Bruselské představy o evropské integraci jsou radikálně odlišné. Stěží je lze přirovnat k nějakému sportu, ale pokuste si představit cosi na způsob spartakiádního cvičení mužů s míči. Žádné soutěžení klubů navzájem: namísto takového chaosu vystupují na hřišti spořádané jednotky cvičenců, kteří předvádějí sestavy cviků. Jednotka, která cviky nezvládá dost dobře, je povinna své zanedbání napravit. Podle představ Komise by totiž všichni měli být stejně dobří. Cvičební sestavy jsou tvořeny Komisí a cvičenci do nich nemají co mluvit. Na závěr každé sestavy obecenstvo povinně zatleská a pochválí Evropskou integraci. Vskutku zábavná představa, že?

Jednotné zákony, jednotné daně, jednotná měna, jednotné myšlení, jednotný stát: takový je konečný cíl „Bruselanů“. Britové jej nikdy nepřijmou za vlastní.

 

V Německu, ve Francii a částečně i v jiných kontinentálních státech je hodně politiků, kteří Británii z tohoto důvodu nenávidí. Toto cítění je vzájemné. Bruselané používají evropskou integraci jako nástroj ekonomické války. Kobercové bombardování direktivami má být pro londýnskou City moderním, humánnějším ekvivalentem „blitzu“.

 

Naštěstí pro Británii existuje snadný způsob, jak se šikany zbavit: prostě vystoupit.

A co Češi? Cizinci se vždy divili, proč každých pár let blbneme na Strahově jako šašci. Ale to bylo jen proto, že se to muselo. Muselo se, protože kdysi, ještě během 19. století, se masové cviky staly součástí národního folklóru kvůli vlivu německých tělovýchovných jednot (Turnervereine). Jakmile se přestalo muset, lidé přirozeně dali přednost fotbalu.

 

Nyní blbneme jako magoři (řečeno slovy možného budoucího konzervativního proevropského prezidenta) v tom smyslu, že každou bruselskou direktivu musíme rekordní rychlostí transponovat či implementovat do zákona, který MUSÍME přijmout bez ohledu na naše skutečné zájmy a potřeby.

Jestli Británie odejde z EU, měli bychom odejít také. Zbavili bychom se byrokratického břemene, zbavili bychom se tzv. dotací, které podporují korupci a plýtvání. Nenásledovalo by však vyvržení a vyobcování? Nespolkla by nás Moskva?

 

Ne. Němci a další investoři z EU nebudou chtít znehodnotit své investice. Nebudou chtít ztratit levnou výrobní sílu ani trh. Vystoupení z EU by nemělo žádný fatální vliv na pokles prosperity, stejně jako vstup do Unie neměl žádný blahodárný vliv na její růst. Moskva nás nespolkne, neboť leží za trojicí státních hranic - a mimochodem, mnohem dál než Londýn.

 

Pokud vystoupí pouze Británie, pak alespoň bude kam emigrovat.

Always look at the bright side of life. (Vždy se dívejte na život z té lepší stránky).

Krysy na vládě

Krysy na vládě

Rozšířené zasedání NERVu k zákonu o veřejných zakázkách. Ty jsou již dlouho bolestí této země. Kdyby se podařilo zavést trochu lepší hospodaření, každoroční rozpočtový deficit státu by mohl být menší o desítky miliard.

celý článek >>>

Menší zlo

Menší zlo

Ponížený a demoralizovaný volič nadává v hospodě na ty grázly, které volil. A v příštích volbách je zvolí znova. Jak je to možné? Díky magii „menšího zla“.

celý článek >>>

Mirek na Hrad

Mirek na Hrad

Pokud se Schwarzenberg nestane prezidentem, příští rok nejspíš TOP 09 nedostane ve volbách ani pět procent a zmizí z Poslanecké sněmovny. Sice jí průzkumy stále dávají nějaké šance, ale vážně ještě věříme průzkumům?

celý článek >>>

Sdílet článek | starší články

fotografie: Pavel Kohout
provozovatel: Internet Art, s.r.o.
programování: AG25 s.r.o., 2012 - 2015
RSS
Vyzkoušejte: Starožitnosti
Pavel Kohout
President game
GAME DOWNLOAD