Cameronovo  úsilí

20. 2. 2016

Premiéru Cameronovi se podařilo vyjednat s Evropskou unií řadu bodů, které mění britské postavení v EU. Některé z těchto bodů se přímo týkají i českých zájmů. Je to přelomový úspěch anebo jen plácnutí do vody?

 

Britský tisk se kloní k druhému výkladu. „Řídká kaše“, zní jeden titulek. „Slabá, slabá, slabá smlouva“, tvrdí jiný. Naproti tomu v ostrém kontrastu kontinentální tisk vidí věci jinak. Podle většiny kontinentálních médií jde o zlomový okamžik, od něhož EU již nikdy nebude stejná jako dříve. Kdo je blíže pravdě?

 

Nejprve si ale shrňme, co vlastně bylo vyjednáno.

Imigrace a sociální výhody

Konzervativní strana požadovala, aby imigranti ze zemí EU, kteří hodlají žádat o daňové výhody a dětské přídavky, museli žít v zemi minimálně čtyři roky a po stejnou dobu platili daně.

 

Co bylo sjednáno:

 

Británie může omezit přístup k sociálním výhodám po dobu sedmi let. Toto je jednoznačně Cameronovo vítězství. Špatná zpráva ovšem pro české vypočítavce, kteří vidí svoji kariéru v životě na sociálních dávkách. (Těm, kdo chtějí v Británii pracovat, to příliš vadit asi nebude.)

Spokojení Češi, žijící ze sociálních dávek ve městě Margate na pobřeží Británie. I jejich zájmy hájil v Bruselu Bohuslav Sobotka. (foto Pavel Kohout)

Spokojení Češi, žijící ze sociálních dávek ve městě Margate na pobřeží Británie. I jejich zájmy hájil v Bruselu Bohuslav Sobotka. (foto Pavel Kohout)

Euro

Británie žádala, aby nesměla být v budoucnosti diskriminována vůči členským zemím eurozóny a aby se nemusela účastnit případných záchranných operací zkrachovalých bank v eurozóně.

 

Co bylo sjednáno:

 

EU přistoupila na požadavky Británie s tím, že stačí hlas jediné ne-eurové země, aby bylo možné vetovat případná navržená opatření. Nebude tedy možné Británii přehlasovat a nařídit jí účast v nákladné záchranné akci, která by se mohla týkat bank třeba v Itálii nebo v Německu. Samozřejmě, eurozóna na oplátku nebude zachraňovat britské banky, ale to se rozumělo vždy samo sebou.

 

Teoreticky by se toto opatření mohlo týkat i Česka, pokud by jakožto ne-eurová země bylo tlačeno do něčeho podobného. Zde ovšem bude záviset na síle a vůli české vlády.

Pracovní doba

Britským požadavkem byla možnost stanovit pracovní dobu pro britské pracující nezávisle na Bruselu.

 

Co bylo sjednáno:

 

Nic: premiér Cameron se nakonec rozhodl nežádat o britskou výjimku z evropských direktiv upravujících pracovní legislativu z vnitropolitických důvodů (Strana práce a odbory byly silně proti).

Unijní rozpočet a byrokracie

Cameron požadoval zvýšení kontroly nad rozpočtem EU, případně škrty ve výdajích, pokud nebudou náležitě opodstatněné.

 

Co bylo sjednáno:

 

Evropská komise se zavázala pokračovat v odstraňování byrokratických překážek, zejména pokud jde o „zjednodušení unijního práva a zmírnění regulatorního břemene pro podnikatele z EU“. (Mají podobné sliby nějakou cenu? To je velká otázka.

Dětské přídavky

„Pokud dítě imigranta z EU žije mimo Británii, nemělo by dostávat britské dětské přídavky,“ požadovala Konzervativní strana.

 

Co bylo sjednáno:

 

Ačkoli ve skutečnosti jde jen asi o 30 milionů liber ročně - makroekonomicky bezvýznamná částka - dětské přídavky byly obtížným bodem. Zejména kvůli postoji Polska a také českého premiéra Sobotky, který srdnatě hájil zájmy českých sociálně dávkových vypočítavců. Nakonec Cameron uspěl se sedmiletou lhůtou. Ovšem ti Češi, kteří již britský sociální systém úspěšně dojí, mohou být bez starostí. Omezení se bude týkat jen nových žádostí.

Stále těsnější Unie

Cíl: „Požadujeme ukončit náš závazek směřovat ke stále těsnější unii, jak je zakotven v základní smlouvě EU.“

Co bylo sjednáno:

 

Premiér úspěšně vyjednal výjimku pro Velkou Británii. Povinnost činit vše pro založení evropského superstátu, který je vestavěn do základů EU, se tedy Británie již týkat nebude.

 

Vítězství se ovšem týká pouze Británie. David Cameron původně hájil zájmy i jiných zemí, včetně Česka, Polska a Maďarska, aby rovněž neměly povinnost podílet se na vzniku budoucího evropského impéria. Tvrdě eurofederalistické země, v první řadě Belgie, ovšem kategoricky trvaly na tom, že pokud vůbec výjimku, pak jedině Britům.

 

Britská představa Evropy v duchu volnější integrace a zásady „žít a nechat žít“ by možná byla udržitelná, kdyby Cameron našel spolehlivé spojence. V Bohuslavu Sobotkovi by ovšem spojence hledal marně.

Unie na bázi více měn

Cíl: požadavek, aby EU formálně uznala, že je „víceměnovou unií“ a že ne všichni členové musejí v konečném důsledku povinně přijmout euro, pokud si to nebudou přát.

 

Co bylo sjednáno:

 

Text dohody uznává, že „ne všechny členské státy mají euro jakožto svoji měnu“. Britský premiér to pokládá za úspěch. Chybí ovšem jednoznačné konstatování, že EU se vzdává svého cíle zavést euro jako jedinou povinnou měnu pro všechny členské státy.

Bezpečnost

Britským cílem bylo posílit pravomoci Británie v boji proti terorismu a zamezit zneužívání pochybných lidskoprávních argumentů, kterým advokáti teroristů argumentují proti jejich deportacím.

 

Co bylo sjednáno:

 

Úspěch pro Velkou Británii. Formulace uvedená v dokumentu umožňuje provádět „nutná restriktivní opatření“ proti jednotlivcům, kteří představují „skutečnou a vážnou hrozbu“ veřejnému bezpečí, i když neznamenají akutní bezpečnostní hrozbu. Minulé chování podezřelého může být dostatečným důvodem k akci.

 

Co lze dodat? Zdali jde o řídkou kaši nebo přelomovou událost, ukáže teprve čas. Možná budou mít více pravdy kontinentální média, která převážně hodnotí smlouvu jako významnou událost. Minimálně už jen kvůli tomu, že se podařilo zasadit trhlinu představě „stále těsnější unie“. Možná je tento okamžik zkalen tím, že jde zatím jen o čistě britskou výjimkou, ale i tak: již existuje precedent, když se Británii podařilo utéci z cesty do otroctví, proč by se to časem nemohlo podařit i jiným?

 

To by ovšem českým premiérem musel být někdo jiný než bábovka bez názoru a bez energie. A ať si o Davidu Cameronovi myslí kdokoli cokoli, jeho úsilí, které nemá v současné Evropě obdoby, si zaslouží respekt a sympatie.

.

O nerovnosti

O nerovnosti

Jedno procento nejbohatších na Zemi kontroluje více majetku než zbytek lidstva dohromady.

celý článek >>>

Politická emigrace a sociální stát

Politická emigrace a sociální stát

Proč jsou západoevropské vlády tak absurdně velkorysé vůči kulturně nepřizpůsobivým imigrantům z Afriky a Blízkého východu?

celý článek >>>

Měnová politika: komedie plná omylů

Měnová politika: komedie plná omylů

Centrální banky se snaží dosáhnout určité závazné hodnoty růstu indexu spotřebitelských cen a zapomínají na vše ostatní.

celý článek >>>

Sdílet článek | starší články

fotografie: Pavel Kohout
provozovatel: Internet Art, s.r.o.
programování: AG25 s.r.o., 2012 - 2015
RSS
Vyzkoušejte: Starožitnosti
Pavel Kohout
President game
GAME DOWNLOAD