Česká  ekonomika  klesá:  proč

16. 5. 2013

I největší optimista patrně připustí, že česká ekonomika není v optimálním stavu. A asi ani příznivec pozitivního myšlení se sluncem v duši nebude tvrdit, že česká společnost má špatnou náladu jen tak.

 

Proč je hospodářství v horším stavu, než by bylo nezbytně nutné? Proč klesá rychleji než ekonomiky sousedních států? Lze to vysvětlit poměrně přímočaře. Hrubý domácí produkt se skládá ze čtyř položek: spotřeba vlády, soukromá spotřeba, investice (nikoli do cenných papírů, ale do výrobních prostředků nebo nemovitostí) a konečně hodnota čistého exportu.

Ekonomika neroste rychlostí vystřeleného šípu ... foto Pavel Kohout

Spotřeba vlády poněkud poklesla ve srovnání s konjunkturními lety 2006 až 2008, neboť podstatně ubylo investic do zvlněných dálnic, padacích mostů, obchvatů kolem vesnic s několika desítkami obyvatel a podobných nesmyslů. Těm se nejlépe dařilo v roce 2006, kdy při 7% reálném růstu ekonomiky (!!) česká ekonomika dosáhla deficitu státního rozpočtu v hodnotě 2,9 % HDP.

 

Skutečnost, že při takto vysokém růstu nebylo dosaženo přebytkového rozpočtu, zůstává hříchem a zločinem s neblahými následky vůči této zemi. Ale v lehkovážné atmosféře pod heslem „dluhy se přece neplatí“ se děly i horší věci.

 

V téže době se postupně zpomaloval růst objemu hypoték a úvěrů na bydlení. Až do roku 2008 bylo zvykem, že objem hypoték rostl ročně o více než 30 procent, což znamenalo mohutný přídavný motor pro hospodářský růst. Jenže v září 2008 tento motor chvilkově vysadil - a když opět naskočil, nikdy už netáhl tak dobře. Poslední meziroční nárůst úvěrů na bydlení činí 5,8 % (září 2012), což je slušné číslo, ale třiceti procentům se neblíží ani zdaleka.

 

V kontrastu s extrémním zadlužováním (soukromým i veřejným) z let 2006 až 2008 se česká ekonomika nyní zadlužuje mnohem mírněji. To je objektivní důvod, proč nynější hospodářský růst (respektive pokles) nevypadá dobře.

 

Tím není řečeno, že za vše mohou předchozí vlády a ta současná přišla k problémům nevinně. Současná vláda udělala dvě zásadní chyby. Za prvé, zvyšovala daně. Během recese chyba, během strukturální krize celé kontinentální ekonomiky chyba zvláště trestuhodná.

 

Za druhé, vláda prostě nedokázala daně jen tak zvýšit: musela tak učinit s vybraným sadismem. Postupně, na poslední chvíli, tak, aby doba nejistoty byla co nejvíce protahována. Kdybychom neměli jistotu, že šlo o pouhou neschopnost, mohli bychom spekulovat o zlých úmyslech.

 

Ale to je nakonec jedno. Jsme v situaci, kdy kamiony tankují v zahraničí kvůli vysokým daním a lidé se opět naučili jezdit na nákupní zájezdy. Ministerstvo financí postrádá odbornou expertízu k výpočtům možných dopadů daňových změn. Oblíbenou metodou je odhad „přes palec“.

Jsme v situaci, kdy od rána do večera slýcháme spekulace o dalším možném zvyšování daní a jiných druzích finanční represe. Příklad. Akademický ekonom, který v životě nepracoval na živnostenský list, hovoří v nejsledovanějším nedělním televizním pořadu o příliš liberálních podmínkách pro živnostníky. Statisíce skutečně pracujících živnostníků se vyděsí, neboť ten člověk nemá tušení, o čem mluví a jeho rady by mohly rozkolísat i segmenty ekonomiky, které stále ještě jakž takž fungují.

 

Jiný expert z OECD vysvětluje v novinách přednosti zvyšování majetkových daní. Dotyčný sám na rovinu uvádí, že není expertem na českou ekonomiku, ale čtenář je znepokojen: co kdyby se vláda chytila dalšího hloupého nápadu? Leckdo si třeba na základě mediální masáže rozmyslí investovat do něčeho hmotného. A raději si koupí Kalouskovy vánoční dluhopisy.

 

Jediným správným prorůstovým opatřením by bylo sedmileté moratorium na jakékoli změny daní. Stabilita daní je předpokladem předvídatelnosti a ta je nezbytně nutná pro rozvoj podnikání. Během oněch sedmi let by ekonomika by nežila ve věčném stresu. Oddych od permanentní daňové revoluce by prospěl všem, včetně daňových poradců. Stát by se konečně naučil žít za tolik, kolik má, a ne za tolik, kolik diktuje jeho rozežranost.

 

Pak je tu ještě problém věčné politické nestability. Kdy jsme naposledy měli stabilní demokratickou vládu déle než čtyři roky, vzpomene si někdo? Za první republiky to nebylo, za dvacet let se vystřídalo sedmnáct vlád. Ani staré Rakousko nebylo vzorem stability s 29 vládami během let 1868 až 1918.

 

K dosažení skutečné politické stability by bylo třeba opustit zpotvořenou verzi westminsterského politického systému, který byl Rakouskem převzat v 19. století a doplněn některými chybami. Následně byl doplněn dalšími chybami po roce 1918. Konečně, po roce 1989 jej naši kreativní postkomunističtí právníci exhumovali, oživili, doplnili ještě dalšími chybami a vytvořili frankensteinovské monstrum, které straší doposud.

 

Je třeba přijmout novou ústavu s prezidentským systémem (žádné další vládní krize), s většinovým volebním systémem (žádní přeběhlíci), s oddělenými pravomocemi (žádní poslanci s funkcemi jako japonská kalkulačka) a řadou dalších opatření.

 

Dokud my, občané, neprosadíme novou ústavu, špatně fungující stát z nás bude sát peníze i dobrou náladu. Navždy.

Tento článek byl napsán 19. listopadu 2012. Většina ekonomů od té doby očekávala oživení, ale to stále nepřichází. Ekonomika EU není v dobrém stavu a česká ekonomika je poškozena Kalouskovým daňovým šokem. Článek stále platí, bohužel.

Zeman a královna

Zeman a královna

Český prezident je ve své podstatě volený konstituční monarcha. Jde však o konstituční monarchii poměrně raného typu – o zřízení, kde panovník má stále nemalý díl moci.

celý článek >>>

Konec měnové politiky

Konec měnové politiky

Nyní je Evropa – hlavně eurozóna – v situaci, kdy by bylo zoufale třeba stimulovat ekonomiku, ale není čím.

celý článek >>>

Jak funguje švýcarská dluhová brzda

Jak funguje švýcarská dluhová brzda

Švýcarská dluhová brzda je pravidlo, které omezuje výdaje, aby nepřekročily objem strukturálně upravených rozpočtových příjmů. To znamená, že výdaje nutně musí respektovat příjmy.

celý článek >>>

Sdílet článek | starší články

fotografie: Pavel Kohout
provozovatel: Internet Art, s.r.o.
programování: AG25 s.r.o., 2012 - 2015
RSS
Vyzkoušejte: Starožitnosti
Pavel Kohout
President game
GAME DOWNLOAD