Česko  versus  Slovensko

27. 9. 2013

Slovensko plánuje zpomalit svoji finanční konsolidaci během příštího roku. Je to správné rozhodnutí? Jaké může mít dopady na ekonomiku? Jaká jsou rizika?

 

Pokud jde o konsolidaci veřejných financí, je velký rozdíl, zda se provádí zvyšováním daní nebo snižováním výdajů. Zvýšení daní vždy a všude spolehlivě prohloubilo a prodloužilo recesi. Správná rozpočtová konsolidace má být vedena cestou snižování výdajů, které může být částečně kompenzováno SNIŽOVÁNÍM daňové zátěže, aby ekonomika neobdržela úder hned ze dvou stran. Záleží tedy na technice provedení.

 

Zpomalování úsporných programů je momentálně trendem v celé Evropě. Přitom poslední léta byla spíše ve znamení tvrdých škrtů. Je nyní správný čas změnit směr?

Poslední léta byla převáženě ve znamení horečného zvyšování daní. Skutečné škrty ve výdajích byly ve většině zemí spíše symbolické, jen tak, aby se neřeklo. Záhy se ukázalo, že tato cesta vede k propadu ekonomiky a k nezaměstnanosti. Výsledkem byla vlna odporu vůči „asociálním škrtům“. Jenomže ve většině případů šlo hlavně o škrty v příjmech občanů kvůli vyšším daním. Z hlediska domácností nešlo o úsporná opatření, ale o vyšší výdaje. To je špatně. Správné by bylo snižovat daně a ještě více snižovat veřejné výdaje.

 

Mnoho evropských zemí má v současnosti vysoké dluhy. Je reálný scénář, že se jim z nich podaří vyrůst? Tedy, že růst ekonomiky rozpustí dluhy?

 

Ne, taková šance ve většině dnešních evropských ekonomik již není. Evropa je chycena v pasti vysokých daní a stagnace, která je jejich důsledkem. Důsledkem stagnace je nižší daňové inkaso, které vede vlády k dalšímu zvyšování daní. Podívejme se například na katastrofální výsledky českého ministra financí a faktického premiéra Miroslava Kalouska. Dovedl zemi do sestupné spirály. Naštěstí Česko má ještě relativně nízký dluh, takže existuje šance dostat se z nejhoršího.

Naproti tomu Francie s 94 procenty dluhu v podílu k HDP je již bez šance. Francouzský stát sice zatím vybírá dostatek daní, aby hradil závazky plynoucí z dluhopisů, ale během deseti let se může dostat do neřešitelné situace. Francie má jednu z nejtěžších daňových zátěží na světě a není vůbec šance dosáhnout rychlého růstu. Zkuste běžet s desetikilovou koulí na noze.

 

V průběhu 90. let se zdálo, že šance na snížení dluhu existuje. Zdálo se, že je možné státní dluh postupně splácet díky hospodářskému růstu. Toto přesvědčení trvalo až do roku 2008. Jenomže víte, díky čemu ekonomiky rostly a díky čemu byly spláceny státní dluhy? Díky mohutné expanzi bankovních dluhů. Banky půjčovaly domácnostem na bydlení a podnikům na investice. Evropské ekonomiky rostly, nezaměstnanost klesala, všichni byli spokojeni.

 

A pak přišel rok 2008 a bylo po iluzích.

 

Je pět let od krize. Mohl byste zhodnotit těch pět let? Co selhalo, že jsme se dostali až sem?

 

Největší iluzí je setrvalá představa, že za všechno můžou zlí bankéři, zejména Lehman Brothers a Goldman Sachs. To je nesmysl. Kolaps Lehman Brothers se Evropy dotkl jen zcela okrajově. Goldman Sachs je pak oblíbeným strašákem, kterému se přisuzuje vina za vše zlé, asi jako ve středověku čarodějnicím.

 

Ve skutečnosti v roce 2008 skončil dluhový růst evropských bank. Evropská unie tím přišla o nosný motor hospodářského růstu. Největší úvěrová expanze od roku 1873 skončila a s ní skončila také iluze o evropské prosperitě. Je tu historická paralela: krize, která začala v roce 1873 a trvala řadu let.

Podívejte se, co to byla tzv. Dlouhá deprese.

Jenomže v 70. letech 19. století většina států měla nízké dluhy a zdravou demografickou strukturu. Dnes má Evropa na krku bankovní krizi, problémy s veřejnými financemi a ještě navíc demografickou krizi.

 

Evropa se dostala z recese po roce a půl - je možné, že se Evropa vrátí k výraznějšímu růstu ve střednědobém horizontu?

 

Co to je „výraznější růst“? Pokud něco kolem jednoho procenta ročně, pak možná ano. Zdroje rychlejšího růstu nevidím.

 

Co bude klíčové pro budoucí vývoj ekonomiky na Slovensku a v České republice?

 

Česká republika má stále naštěstí vlastní měnu s volně plovoucím kursem. Kdybychom neměli korunu, možná bychom již následovali příklad Slovinska, které velmi pravděpodobně bude brzy žádat o mezinárodní finanční pomoc. V případě potřeby totiž česká koruna může posilovat či oslabovat, na což si čeští exportéři trvale stěžují, ale volně plovoucí kurs koruny nás zachránil před mnohem většími problémy.

 

Slovensko tuto flexibilitu postrádá. Bude ji muset nahrazovat v případě potřeby jinými formami flexibility, například v oblasti mezd. Směrem dolů, pochopitelně. Dále jsou zde možné další účty za záchranu Řecka, v budoucnosti možná i Španělska, Itálie, Francie, a tak dále.

 

Problémem Česka je politická nestabilita. Sami si vytváříte z ekonomiky cosi na způsob thrilleru, kdy v listopadu nevíte, jaké daně budou platit v lednu. To se skutečně stalo, daňová nestabilita je už permanentním českým folklórem, což nás těžce poškozuje. A ani se nemůžeme vymlouvat na Evropskou unii, je to naše vlastní chyba.

 

Kdo má lepší startovací pozici a proč?

 

Švýcarsko. Nízké daně, dobře fungující ústava, vzdělaná pracovní síla, prakticky žádná korupce. Jednoduchý recept.

DĚKUJI VŠEM, KDO PŮJDOU VOLIT STRANU SVOBODNÝCH OBČANŮ

DĚKUJI VŠEM, KDO PŮJDOU VOLIT STRANU SVOBODNÝCH OBČANŮ

Kalouskovo selhání

Kalouskovo selhání

Výsledkem Kalouskova působení jsou vyšší daně a přetučnělý stát, který ale na druhé straně nemá prostředky na některé základní funkce.

celý článek >>>

Proč budu volit Svobodné

Proč budu volit Svobodné

Se spojenci jako ODS a TOP 09 člověk ani nepotřebuje nepřátele.

celý článek >>>

Myslíte, že není koho volit? Ale ano, je.

Myslíte, že není koho volit? Ale ano, je.

Strana svobodných občanů je poslední pravicová strana, kterou ještě můžete volit s klidným svědomím.

celý článek >>>

Sdílet článek | starší články

fotografie: Pavel Kohout
provozovatel: Internet Art, s.r.o.
programování: AG25 s.r.o., 2012 - 2015
RSS
Vyzkoušejte: Starožitnosti
Pavel Kohout
President game
GAME DOWNLOAD