Civilizační  okruhy  Evropy  -  kdo  co  pije

31. 12. 2013

Když onehdy Samuel Huntington přednesl veřejnosti svoji koncepci konfliktu civilizací, vzbudil značný ohlas. Ohlas, který byl oživen teroristickými útoky a bojem proti Al Kájdě. Najednou bylo zřejmé, že svět nesměřuje k blaženému konci dějin, kdy celé lidstvo přijme dobrodiní liberální demokracie se sociálně tržním hospodářstvím. Některé civilizace si to totiž nepřejí.

 

Nemusíme ani chodit mimo Evropu. Jaké spory zde způsobil proces evropské integrace, zavedení eura a finanční krize! Náhle bylo jasné, že určité části kontinentu touží po něčem docela jiném než ostatní. A navzdory veškerému úsilí, tyto konflikty trvají. Byť, naštěstí, nenásilně.

 

Jaké civilizace vlastně žijí v Evropě? Bývalo zvykem (vlastně stále je) dělit kontinent na západní a východní Evropu. Toto dělení je ovšem nepřesné a některé národy do něho nezapadají. Zvláštní problémy s ním mají Češi: vytrvale jsou Západem škatulkováni do Evropy východní, ačkoli sami se tak necítí. (Píšeme snad cyrilicí?)

 

Dělení Evropy na Slovany, Germány a románské národy také nesedí. Moderní genetika ukazuje, že neexistuje žádná slovanská, germánská nebo románská rasa. Existují tzv. haplogrupy, z nichž některé jsou typické spíše pro západ Evropy, jiné spíše pro východ, další jsou rozptýleny naprosto nevyzpytatelně, ale nikoli podle jazykových hranic. Není divu. Haplogrupy vznikly v pradávných časech. V dobách, kdy naši společní předkové ještě mluvili praindoevropštinou. Germánské, románské, slovanské a keltské jazyky měly teprve vzniknout.

 

Přece však existuje klíč, podle něhož se Evropané dělí do několika zřetelně odlišitelných a kulturně specifických skupin. Tímto klíčem je způsob uspokojování jedné ze základních lidských potřeb: příjmu alkoholu. Dominantní alkoholický nápoj v dané zemi je klíčovým kulturním faktorem. Faktorem, který zrcadlí postoje národa k práci, k podnikání a k financím. Rovněž i ke vzdělání, k umění a dokonce i k válce.

Tři hlavní evropské civilizační okruhy jsou pivní, vinařský a destilátový. Od tohoto dělení se odvíjí vše podstatné.

 

Pivní civilizační okruh zahrnuje severozápad Evropy: Německo, Česko, Nizozemsko, Dánsko, částečně Belgii a samozřejmě Anglii. Pivo se pije pomalu, takže pivařská civilizace je rozvážná a důkladná. Pivní národy mají spíše individualistickou filosofii, ovšem v případě závažné potřeby (jako je válka nebo podpora svého fotbalového mužstva) se dokáží semknout a táhnout velmi organizovaně za jeden provaz. Mezi jejich přednosti patří hloubavost, podnikavost a realistické zvažování rizik. Není náhodou, že průmyslová revoluce začala v Anglii, rozšířila se do Německa a okolních zemí, mezi nimiž území dnešního Česka se stalo průmyslovou základnou rakouské monarchie.

 

Pivní civilizační okruh má rád vyrovnané rozpočty a nevyžívá se v manipulacích s měnami. Dojde-li k nim přece, pivaři to nelibě nesou a pamatují si to přes celé generace. Není náhodou, že právě Britové a Češi vyvinuli po první světové válce takové úsilí o obnovení původního zlatého standardu, a že Němci, kteří zažili hyperinflaci během let 1921-1923, si to pamatují dodnes. Ačkoli si to ve skutečnosti pamatovat nemohou - vždyť se to stalo před více než devadesáti lety.

 

Důkladnost pivařské civilizace dokládá následující příběh.

 

Roku 1866 habešský císař Tewodros II. uvěznil skupinu britských diplomatů v horské pevnosti Magdala. Císař si byl jistý, že žádná vojenská síla pevnost nedobude. Britové ovšem poslali do Habeše invazní sbor, který čítal třináct tisíc britských a indických vojáků, dvacet šest tisíc členů doprovodného personálu, třináct tisíc mul a koní, sedm tisíc velbloudů, stejný počet býčků a oslů, a navíc čtyřicet čtyři slonů. Sbor urazil čtyři sta kilometrů od pobřeží k pevnosti za tři měsíce. Bitva se odehrála v dubnu 1868. Trvala jen dvě hodiny, dvacet britských vojáků bylo zraněno, nikdo nebyl zabit. (Podle jiného zdroje dva Britové.) Všechna rukojmí byla osvobozena, Britové navíc naložili oněch čtyřicet čtyři slonů bohatou kořistí.

 

Umíte si představit podobně důkladnou a pečlivě organizovanou akci v provedení Francouzů, Italů, Španělů nebo Rusů? Ne, neumíte.

 

Slabinou pivařů je, že jejich důkladnost někdy přechází v nepoučitelnou tvrdohlavost. Proč Němci pokračovali ve ztracené válce, když Italové to vzdali a přestoupili raději ke Spojencům? Protože proto.

Národy, které pijí převážně víno, mají jiný přístup k životu, k financím a k podnikání. (I k válce.) Asi není třeba je uvádět - každý ví, kde se v Evropě pěstuje vinná réva. Od Portugalska po Řecko, od Sicílie po okolí Vídně. (Ano, je tu i Mělnicko, ale to je jen malou enklávou v pivním moři.)

 

Vinařská civilizace je v Evropě nejstarší a má nepopiratelně bohatou a slavnou historii. Mezi její přednosti patří tvořivost, hravost, vkus, zvídavost a smysl pro intelektuální debaty. Není náhodou, že nejslavnější obraz (Mona Lisa) je dílem Itala, nejslavnější socha (David) rovněž, nejslavnější věž stojí v Paříži (Eiffelova) a druhá nejslavnější v Pise. Je možná překvapivé, že Ital jménem Luca Pacioli vynalezl podvojné účetnictví, ale to je jen další doklad nespoutané tvořivosti této civilizace.

COKOLIV SI PŘEJETE... PF 2014, foto Pavel Kohout

COKOLIV SI PŘEJETE... PF 2014, foto Pavel Kohout

Když je řeč o financích, Benátská republika vynalezla ve 13. století dluhopisy s kuponem, které se používají dodnes; velmi hojně, vskutku. A je to ona lehkost myšlení, kterou můžeme nalézt v dílech francouzských a italských autorů, stejně jako v publikacích ministerstev financí těchže zemí. Zejména ve výdajových stránkách státních rozpočtů.

 

Ale rozmanitost vinařského pásma je tak velká, že k němu patří i Švýcarsko, jediná evropská země, která má finance v pořádku. Švýcarsko je dobrým příkladem, jak lidé mluvící stejným jazykem mohou patřit do jiných civilizací. Když mladý Albert Einstein nedokázal na mnichovském gymnáziu dojít k maturitě kvůli pivařsky těžkopádnému autoritativnímu přístupu ke studentům, poslali ho rodiče do švýcarského Aarau. Zde se mu dařilo mnohem lépe. Jen ve francouzštině pokulhával, jak dokládá jeho maturitní vysvědčení.

 

Bez vinařské civilizace bychom nejenže neměli podvojné účetnictví, Monu Lisu, ale ani teorii relativity. Chápete už sílu její tvořivosti?

 

Pásmo destilátů se táhne od Irska přes Skotsko (což jsou ovšem smíšené oblasti částečně pivního rázu) přes Skandinávii do východní Evropy. Ta zahrnuje samozřejmě Rusko, Ukrajinu, Polsko: vodková zóna, tvrdé jádro pásma destilátů. Pásmo pokračuje na Balkán a končí v Řecku - což je opět smíšená oblast vinařsko-destilátová.

Vodkou nebo whisky se člověk opije dosti rychle. Není náhodou, že zmíněné národy nemívají daleko od slov k činům. Ty pak bývají zhusta radikální, ať už jde o bombové útoky Irské republikánské armády, bolševickou revoluci v roce 1917 a její důsledky, a tak dále.

 

Mezi kladné stránky destilátové civilizace patří vůle k činu, velkorysost a nepochybná statečnost v krizových momentech. Ta se projevila v mnoha konfliktech, ať už šlo o polsko-ruskou válku, rusko-finskou válku, švédsko-ruskou válku anebo o dlouhou sérii nejrůznějších utkání na mistrovstvích světa v hokeji. A ovšem nejvíce během druhé světové, kdy expanzivní pivaři dostali na frak. (Nezapomínejme, že i Winston Churchill fungoval na whisky.)

 

Nepříjemným vedlejším efektem vodky je proces vystřízlivění. Vystřízlivění z pokusu zavést socialismus marxistického typu bylo nejdelší a nejbolestnější kocovinou v historii lidstva.

 

Trojice hlavních civilizačních okruhů má několik smíšených oblastí, ale jen jeden bod, ve kterém se všechny stýkají. Místo, které je skutečným středem Evropy a tudíž i světa. Kraj, jehož obyvatelé jsou důkladní a přitom tvořiví, velkorysí a přesto pečliví, organizovaní a přece ne těžkopádní. Kde se nachází, není třeba zdůrazňovat.

Čím jsou mi Češi sympatičtí

Čím jsou mi Češi sympatičtí

V minulém článku jsem uvedl několik věcí, které mě štvou na českém národě. Respektive na jeho části, neboť nesnáším škatulkování.

celý článek >>>

Co mi vadí na Češích

Co mi vadí na Češích

Češi nemají důvod mít komplexy méněcennosti. Skutečnost, že je přesto mají, a to v hojném počtu, je smutná a pro mě těžko pochopitelná.

celý článek >>>

Kdyby nacismus přišel později

Kdyby nacismus přišel později

Nacisté nikdy nepřestali existovat a pracovat. Nikdy nebyli zakázáni a mohli svobodně agitovat.

celý článek >>>

Sdílet článek | starší články

fotografie: Pavel Kohout
provozovatel: Internet Art, s.r.o.
programování: AG25 s.r.o., 2012 - 2015
RSS
Vyzkoušejte: Starožitnosti
Pavel Kohout
President game
GAME DOWNLOAD