Daně  a  současnost

13. 4. 2013

Je nějaká šance, že by se v budoucnu daně snížily na původní úrovně nebo je efekt západky nezvratný?

 

Ve které pohádce se říkalo „co peklo schvátí, již nikdy nenavrátí“? Se státem je to podobné. Je třeba vynaložit extrémní úsilí, aby se politici a úředníci trochu uskrovnili ve svých rozhazovačných výstřelcích. Kanada se například uskromnila: namísto 36 procent HDP vybírá zhruba 32 procent. Stačí to. Česko vybírá také asi 36 procent HDP a navíc má příjmy ve výši asi tří procent HDP se státního majetku (ČEZ, pronájmy nemovitostí, atd.) a z poplatků různého druhu. Ovšem čeští politici se pořád tváří, že je to zoufale málo. Není. Je to právě tak dost.

Kasa, foto Pavel Kohout

Blížíme se stavu, kdy některý ze států nakonec zbankrotuje?

 

Státy čas od času upadají do částečné platební neschopnosti, stává se to. Posledním případem bylo Řecko v březnu 2012. Tehdy bylo „zrušeno“ 76 procent hodnoty určitých státních dluhopisů, což splňuje definici platební neschopnosti, lidově řečeno státního bankrotu. Tragikomickým rysem této události bylo, že evropské veřejnosti byla oficiálně prezentována jako „záchrana Řecka“. Lidem bylo nabulíkováno „podívejte se, Evropa přece nenechá Řecko padnout, vidíte, takto funguje evropská solidarita“. Jenomže bankrot Řecka samozřejmě proběhl, i když byl prohlašován za „záchranu“.

 

Podobný osud časem postihne i řadu dalších členských států eurozóny. Možná ne ještě letos, ale v následujících letech podobné „záchrany“ budou událostí nikoli ojedinělou.

 

Státy jako Irsko své daně drží záměrně nízko, aby přilákaly zahraniční investory. Je podobná cesta reálná i v Česku? Za jak dlouho by se mohl projevit nárůst investic?

 

Ano, ovšem. Irsko velmi dobře ví, proč i v nejzoufalejší situaci tvrdošíjně trvalo na tom, aby si mohlo ponechat nízké daně. Díky tomu je ze všech krizí postižených zemí v relativně nejlepší situaci.

 

Jak tedy vnímáte snahy třeba Německa, aby se daňové sazby v evropských zemích sbližovaly? Nevedlo by to pak k pozitivní konkurenci ve smyslu vlády práva, minimální byrokracie a podobně?

 

Sjednocení daňových sazeb by byla druhá největší ekonomická katastrofa, která v poválečném období může postihnout Evropu - hned po vzniku sovětského bloku, což byla bezkonkurenčně největší poválečná ekonomická tragédie.

 

Musíme si uvědomit, že daně nejsou nic jiného než cena za služby. Představte si, že by všichni telefonní operátoři se domluvili na sazbách. Co myslíte, byly by spíše nižší anebo vysoké? Co myslíte, konkurovali by si pak kvalitou služeb? Anebo by neměli potřebu se moc snažit? Já bych řekl, že (b) je správně.

 

Nechat politiky, aby si na úrovni EU sami společně nadiktovali daňové sazby by mělo katastrofální následky, protože z občanů by se stali žebráci. Daně už by nikdy nešly dolů, neboť by musely živit stále početnější vrstvy byrokratů a nezaměstnaných, neboť vysoké zdanění by zruinovalo ekonomiku. Nakonec by se ukázalo, že Depardieu byl průkopník a podstatně by vzrostla poptávka po kursech ruštiny.

 

Ne, to není vtip. Takzvané harmonizaci daní v rámci EU je třeba zabránit za každou cenu. I za cenu vystoupení z této organizace.

 

Kdybyste měl doporučit firmě s miliardovými obraty, ve kterém ze států EU byste ji doporučil, aby si zřídila domicil?

 

Jsem jedním ze společníků ve firmě s miliardovým obratem, takže to není jen teoretická otázka. Již před lety jsme se rozhodli mít svůj daňový domicil doma, neboť jsme všichni čeští občané. Kromě toho, chceme mít všechny finanční záležitosti v absolutně vzorném pořádku a nechceme budit ani stín pochybností nebo podezření.

 

Pokud bych odhlédl od těchto faktorů - pro holdingy je ideální Nizozemsko, které si ještě před vznikem EU vyjednalo některé zajímavé trvalé výjimky. Pro investiční společnosti pak není lepší jurisdikce než Malta. Kéž bychom se od ní aspoň trochu poučili. Respektive naše ministerstvo financí a Česká národní banka.

 

Domnívám se, že bychom měli snížit daně a hlavně výdaje alespoň na úroveň Kanady z roku 1990. Tedy zhruba 36 % HDP. Případné další příjmy státu - zejména dividendy z ČEZu - by měly sloužit k vytvoření rezervního fondu pro penzijní systém, který je v kritickém stavu již nyní.

 

Vyplatilo by se Česku, aby snížilo spotřební daň na pohonné hmoty? Zvýšil by se výnos?

 

Pokud všechny kamióny tankují v zahraničí kvůli vysokým českým daním, pak je závěr zcela jednoznačný. Moderní kamión má nádrž, se kterou přejede Evropu od Estonska do Portugalska, takže tankování v zahraničí je běžné.

 

Může být nějaká daň prospěšná jak pro stát, tak pro lidi? Několik států EU se například chystá zavést daň z finančních transakcí, která by měla vynést odhadem 5 miliard eur a podle regulátorů navíc i stabilizovat finanční trh s deriváty a zabránit tak velkých výkyvům způsobeným spekulanty.

 

Evropští regulátoři vůbec nechápou, jak finanční trhy fungují. Nemají vůbec ponětí, nebo jen mlhavé, proč Evropa a zvláště eurozóna trpí chronickou krizí. Protože nerozumějí podstatě věci, snaží se vykonávat cosi jako iracionální pomstu vůči finančním trhům. Něco jako když král Xerxes bičoval moře za trest, že si dovolilo rozbouřit se.

 

Musíme pochopit, co jsou tito lidé zač. Tak například Angela Merkelová je bývalá svazácká funkcionářka z NDR a její pohled na svět je dodnes formován povinnými kursy marxismu, které musela absolvovat. Oli Rehn, jeden z nejvýznamnějších funkcionářů EU - komisař pro hospodářské a měnové záležitosti a euro - nemá jedinou profesní zkušenost z oblasti bankovnictví nebo finančních trhů. Jediná jeho zkušenost mimo profesi stranického aparátčíka a politika bylo řízení finské fotbalové ligy po dobu jednoho roku. Člověk s takovouto nedostatečnou praxí nemá šanci pochopit základy, nemá ani šanci přiblížit se porozumění toho, co se děje ve financích.

 

Dále, Jeroen Dijsselbloem, předseda euroskupiny, je na tom podobně, s tím rozdílem, že ani neřídil ten fotbal. A tak bychom mohli pokračovat. Algirdas Šemeta, komisař pro daně, rovněž nikdy nepracoval. Vystudoval marxistickou ekonomii v dobách bývalého Sovětského svazu a nyní má ambice regulovat londýnskou City... Bože, v jaké bizarní době žijeme!

 

Jaký efekt tedy tato daň může v důsledku přinést?

 

Amatérské zásahy výše zmíněných výtečníků již způsobily propad obchodování na regulovaných akciových burzách a nárůst obchodování mimo oficiální trhy. Tedy zhoršení průhlednosti trhů. Přitom akciové burzy jsou ve finanční krizi naprosto nevinně. Nepropukl na nich ani jeden skandál a přesto jsou nesmyslně trestány.

 

A to je jen jeden příklad. Kam až tato nesmyslná posedlost trestáním trhů povede, si netroufám odhadnout.

 

Z rozhovoru pro Lidové noviny (kráceno). Otázky kladl Ondřej Linc.

Krátce z historie daní

Krátce z historie daní

Jak asi v historii vypadala první doložená daň? Existují i informace o tom, jak se vypočítávala a v jaké podobě se daně odváděly?

celý článek >>>

Na památku Železné lady

Na památku Železné lady

Hokynářova dcera, která vystudovala chemii a neměla žádné formální ekonomické vzdělání, zanechala úroveň čistého národního dluhu na nejnižší úrovni od roku 1708.

celý článek >>>

Předlužený kontinent

Předlužený kontinent

Dobře víme, že EU je na tom špatně. Zejména známé vysoce zadlužené ekonomiky Evropské unie nemají další prostor k růstu. Ale co z toho vyplývá?

celý článek >>>

Sdílet článek | starší články

fotografie: Pavel Kohout
provozovatel: Internet Art, s.r.o.
programování: AG25 s.r.o., 2012 - 2015
RSS
Vyzkoušejte: Starožitnosti
Pavel Kohout
President game
GAME DOWNLOAD