Dny  hněvu

Pozornost evropské veřejnosti je soustředěna na Ukrajinu. Touto zemí jsem se naposledy profesně zabýval zhruba před deseti lety. Zjistil jsem, že zemi ovládá asi dvanáct mafiánských (či oligarchických) klanů a že politika je rozdělena obdobně. Podnikání na Ukrajině je proto extrémně obtížné; Rusko je proti ní civilizovaná a přátelská země. Od té doby jsem o Ukrajinu ztratil zájem. Můj tehdejší zaměstnavatel ostatně také.

Ukrajina ve své současné podobě je země pro podnikání naprosto nevhodná vzhledem ke korupci a katastrofálnímu fungování státu. Hospodářská situace tomu odpovídá: mzdy jsou na třetinové úrovni ve srovnání s Českem. Není úplně překvapivé, že lidé demonstrují. I když ukrajinská podoba násilných protestů, včetně bití neozbrojených policistů, má hodně daleko k sametové revoluci.

 

Ať ukrajinská revoluce dopadne jakkoli, nedopadne dobře. Nevěřím, že opozice je v čemkoli lepší než dosavadní vláda a prezident (kromě „proevropské“ rétoriky). Domnívám se, že v případě úspěšného převratu budou Ukrajinci hořce zklamáni.

 

Jak obrovský zájem médií přitáhla Ukrajina, o to méně jich upoutal pařížský Den hněvu (Jour de colère), masivní demonstrace proti prezidentu Hollandovi a jeho nepříliš úspěšné hospodářské politice. V médiích se objevila většinou jen stručná agenturní zpráva:

 

Paříž - Kolem 250 zatčených osob a 19 zraněných policistů si vyžádala v neděli večer v Paříži demonstrace, jejíž tisíce účastníků požadovaly demisi francouzského levicového prezidenta Françoise Hollandea. Protestu přívrženců pravice a krajní pravice se podle policie zúčastnilo na 17.000 lidí, podle organizátorů kolem 120.000 osob, uvedla agentura AFP.

 

Podle jiných údajů bylo demonstrantů dokonce až 160 tisíc, ale to je vedlejší. Podstatné je, že Francie si nevede dobře po ekonomické stránce a na náladě obyvatel je to znát.

Paris, Notre Dame, foto Pavel Kohout

Paris, Notre Dame, foto Pavel Kohout

Francie doposud relativně dobře vzdorovala finanční krizi. Poptávka francouzského maloobchodu zůstávala silná i během hospodářské recese a pomáhala stabilizovat evropskou ekonomiku. Bylo to ovšem za cenu vzrůstu francouzského státního dluhu o více než 40 procent během několika málo let.

Francie, celkový dluh vlády, procenta HDP

Francie, celkový dluh vlády, procenta HDP

Nyní účinek dluhové injekce pomíjí. Dále se zadlužovat není možné, alespoň ne podobným tempem jako dosud. Hrozí nebezpečí, že země upadne do recese. To by Evropu postihlo více než převrat na Ukrajině. Od zavedení eura Francie patřila mezi hlavní ekonomické motory Evropy, právě díky své spotřebě. Pokud francouzský motor vysadí, vůz evropské ekonomiky citelně zpomalí. A nemůžeme spoléhat jen na Německo. Ačkoli jde o velkou ekonomiku, nemůže táhnout celý kontinent.

zdroj FRED

zdroj FRED

Francie je pro nás důležitější než Ukrajina. Do Paříže je to ostatně blíže než do Kyjeva (1029 kilometrů versus 1419 kilometrů.) Zahraniční obchod s Francií je pro Česko zhruba 4,5 krát významnější než s Ukrajinou. Nemluvě o zahraničních investicích.

 

Co je ale možná ještě důležitější: české makroekonomické problémy jsou možná podobnější těm francouzským. Spotřeba na dluh v první řadě. Máme pochybné štěstí, že českému státu finanční trhy rády půjčí za nízkou úrokovou sazbu. To vede ke zneužívání této výhody. Francie měla v roce 1994 státní dluh na podobné úrovni jako dnes Česko. A podívejme, kam to dotáhla: až přes hranici 90 procent HDP. Francie vybírá na daních více než polovinu HDP - a přesto Otesánek stát není nasycen a stále by jedl a jedl.

 

Francie má ovšem stále velký kapitál. Finanční, kulturní, intelektuální, průmyslový. Ten jí umožní ještě nějakou dobu fungovat. Nějakou dobu, než situace začne být opravdu zlá.

 

My jsme na tom s kapitálem podstatně slaběji. Nemůžeme si dovolit žít z podstaty. O to větší pozor si musíme dávat na dluhovou past. A mimochodem, ačkoli česká korupce nemá ukrajinské rozměry, stále jde o jednu z největších skrytých výdajových položek státního rozpočtu.

fotografie: Pavel Kohout
2012 - 2015
RSS
NSTAGRAM
Pavel Kohout
GAME DOWNLOAD