Dvacet  let  po  československé  federaci

31. 12. 2012

Před dvaceti lety končila existence Československa. Ještě na Silvestra jsme byli společným státem. Na Nový rok již oba státy existovaly zvlášť. Nic zvláštního se ale nestalo. Jediným viditelným a slyšitelným dokladem změny bylo, že z televize zmizela slovenština. Pamatuji si, jak nezvyklý to byl pocit, když v televizní předpovědi počasí byla pouze neobvyklá mapa České republiky namísto do té doby důvěrně známé mapy federace.

pražské mosty - foto Pavel Kohout

Uplynulo dvacet let. Myslím, že nikomu - absolutně nikomu - nechybí nekonečné tahanice ohledně kompetenčního zákona, které se během let 1990-1992 řešily nepřetržitě. Nikomu nechybí tři vlády: federální, česká a slovenská. Ani tři zákonodárné sbory: Federální shromáždění a oba národní parlamenty.

Nikomu na české straně nechybí federální rozpočet s jeho penězovodnou složkou směrem na východ. Pokud toto všechno někomu chybí, ať se laskavě přihlásí.

 

Sentimentální vzpomínky na Masarykovo Československo jsou zaváty pískem času. Nevím, co by Masaryk říkal rozdělení země, ale věřím, že se neobracel v hrobě. Československo vzniklo jako poněkud umělý útvar na základě mnohem umělejšího a nepřirozeného útvaru, který vznikl nešťastným historickým omylem: Rakouska-Uherska.

Z hlediska Masaryka a Štefánika bylo prosazování společného československého státu čistě racionální kalkulací - nástrojem, jak přesvědčit světové mocnosti, aby souhlasily se vznikem státu s majoritním „československým“ národem. Že československý národ ani jazyk neexistoval, bylo naštěstí pod rozlišovací schopností amerických, britských a francouzských státníků. Naštěstí! Protože vznik Československa byl dobrý a správný ve své době. Češi získali samostatnost a vzali s sebou Slováky, kteří poprvé ve své historii mohli žít v zemi s jiným úředním jazykem než maďarštinou.

 

Československo bylo dobrým krokem: pomohlo osvobodit dva národy. Nikomu nechybělo přerozdělování ve prospěch vídeňského rozpočtu. Nikomu nechyběla monarchie, která nahnala oba národy zcela svévolně do vražedné války. Co možná chybělo, byla bezcelní zóna, která zanikla současně s Rakouskem-Uherskem.

Ale nechme historie. Dvacetileté výročí separace ukázalo, že:

  • oba státy mohou docela dobře fungovat nezávisle;
  • jeden národ již nemá co vyčítat tomu druhému;
  • když Češi něco udělají špatně a Slováci dobře, lze se od nich poučit (anebo samozřejmě naopak);
  • vzájemnému obchodu rozdělení nijak podstatně neuškodilo (na rozdíl od doby, kdy se rozpadlo Rakousko-Uhersko, se podařilo odbourat celní bariéry uvnitř Evropy);
  • v jednotě bylo více slabosti než síly.

Na celém světě existuje velmi málo vícenárodních federací, které fungují opravdu dobře - federací, které ekonomicky prosperují a jejichž členské národy se v nich cítí dobře. Švýcarsko. Možná Kanada (dlouho nebylo nic slyšet o Quebeku, takže žádné zprávy, dobré zprávy). A to je snad vše.

Skotové seriózně zvažují samostatnost - a Anglie patrně nebude mít dost sil ani chuti bránit jim. Katalánsko se chce osamostatnit, i když Katalánci nevědí jak a musejí počítat se silným odporem Španělska. Belgie se akutně nerozpadá, ale jako společný stát již prakticky nefunguje.

 

Co z toho vyplývá pro Českou republiku a pro Evropskou unii?

 

V situaci, kdy sílí hlasy po federalizaci Evropy, bychom měli být velmi opatrní. Abychom nevlezli do mnohem horší pasti, jakou byla československá federace. Kompetenční zákony, penězovody, několik zákonodárných sborů a vlád - to vše jsme již zažili a nefungovalo to.

Ideálním modelem fungování by byla obchodní a celní unie s volně propustnými hranicemi pro zboží, služby, investice a pracovní síly. Ale kdo potřebuje unifikovat a uměle sjednocovat všechny předpisy, zákony nebo daně? Ať státy soutěží v tom, který z nich bude mít lepší zákony a nižší daně. Konkurence je dobrá v podnikání, je tedy dobrá i v tvorbě zákonů a daní. Ať jednotlivé členské státy EU mají možnost učit se od sousedů (nebo od vzdálenějších států), ať už jde o úspěšné kroky nebo odstrašující příklady.

 

Oslavme výročí rozpadu federace - oslavme rozmanitost, oslavme svobodu, oslavme konkurenci!

2012: Rok obratu

2012: Rok obratu

Jak někdo může přísahat na pokračování velkorysé sociální politiky bez peněz? Levice má odpověď: Zvýší se daně „bohatých“. V některých zemích jde o univerzální formuli, která je předkládána také jako akt sociální spravedlnosti.

celý článek >>>

Proč nám berou peníze, tatínku?

Proč nám berou peníze, tatínku?

Ti poslanci jsou zlí, když nám chtějí brát peníze, že nám zvýší daně? Kdepak, oni to myslí dobře. Bojí se, že bychom špatně hospodařili a byli bychom chudí.

celý článek >>>

Co dělat s odsouzeným poslancem?

Co dělat s odsouzeným poslancem?

Český poslanec může beztrestně působit jako zákonodárce a lobbista v jedné osobě. I když je zbaven imunity a odsouzen, stále mu běží poslanecký plat!

celý článek >>>

Sdílet článek | starší články

fotografie: Pavel Kohout
provozovatel: Internet Art, s.r.o.
programování: AG25 s.r.o., 2012 - 2015
RSS
Vyzkoušejte: Starožitnosti
Pavel Kohout
President game
GAME DOWNLOAD