Ekonomická  vzpomínka  na  první  republiku

13. 4. 2014

Česká televize vysílá neuvěřitelně slabý a po všech stránkách lajdácky natočený seriál První republika. Nevím, jestli je to zlý úmysl nebo hloupost přesvědčovat diváky, že muži oné doby vypadali jako balíci a ženy jako cuchty. Nevím, ale není mi jedno, když ČT nedokázala natočit nic lepšího než variantu turecké telenovely se slabým scénářem.

 

Jaké však bylo předválečné Československo po ekonomické stránce? V něčem velmi odlišné od současného Česka - v něčem naopak překvapivě blízké.

Zajímavým tématem je již samotná otázka ekonomické vyspělosti Československé republiky ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi. Odpověď není snadná, protože předválečné statistiky nejsou metodicky srovnatelné se současnými. Nicméně existuje statistika z roku 1924, v níž Československo zaujímalo desáté místo na světě. Jeho hospodářská výkonnost byla vyjádřena národním důchodem v hodnotě 4300 zlatých německých marek na hlavu, o 40 % více než Rakousko. Pro srovnání, Spojené státy byly podle tohoto měřítka 2,8 krát bohatší než Československo. (Nynější poměr hrubého národního produktu USA a ČR činí 2,9 násobek v přepočtu na hlavu, což může budit dojem, že za osmdesát let Česko žádnou pozici neztratilo - musíme ovšem vzít v úvahu, že USA už dávnou nejsou taková ekonomická supervelmoc, jakou byly v roce 1924. V relativním vyjádření jsme hodně ztratili.)

Antonín Engel, Vodárna v Podolí, foto Pavel Kohout

Antonín Engel, Vodárna v Podolí, foto Pavel Kohout

Tehdejší Československo bylo bohatým státem ve srovnání se všemi svými sousedy. O chudých zemích jako Polsko, Itálie, Norsko, Finsko, Irsko či Nizozemí, jejichž národní důchod na hlavu byl poloviční až dvoutřetinový, ani nemluvě. Rozptyl bohatství v předválečné Evropě byl mnohem vyšší než nyní. Platilo to i v regionálním měřítku. Podle jedné statistiky činil daňový příjem republiky na území Slovenska pouhých 16 procent celkové hodnoty vybraných daní.

 

Bohatství a chudoba se střídaly nejen geograficky, ale i časově. Výkyvy hospodářské aktivity bývaly mnohem prudší než nyní. Po ukončení první světové války následovalo pět krušných krizových let. Situace se podobala roku 1990, kdy rovněž došlo ke ztrátě a rozpadu tradičních zahraničních trhů. První světová válka přinesla řádově desetinásobný růst cen ve srovnání s rokem 1913. Ministr financí Alois Rašín, podobně jako jeho britský kolega Winston Churchill, byl posedlý myšlenkou vrátit cenovou úroveň na předválečnou hladinu, jak bývalo zvykem po válečných konfliktech v 19. století.

 

Tato snaha však byla přinejlepším dvojsečná. Na jedné straně československá koruna byla tvrdá a uznávaná měna - ale cenou za nejsilnější měnu ve střední Evropě byla těžká recese v první polovině 20. let. První Československá republika ostatně prožila polovinu své historie v různých stádiích hospodářské krize. Největší období rozkvětu a optimismu zažila v druhé polovině 20. let. Důsledky krize odezněly a ekonomika začala těžit ze silné koruny. Dědictví této doby dodnes trvá v podobě obrovského množství budov tehdy postavených. Letopočet 1925 až 1929 nesou ve štítě vznešené budovy bank, luxusní vily, ale i venkovské domky a stodoly. Hodnota českých průmyslových akcií vzrostla v období 1925-1928 o 70 procent. Rychlejšího růstu pražská burza dosáhla během let od poloviny roku 1935 do poloviny 1937. Tehdy však byl hospodářský růst již z velké části tažen zbrojními výdaji.

 

Také první republika byla bohatá na nejrůznější bankovní či jiné finanční skandály. Československé banky byly notoricky špatnými investicemi. Jejich akcie již od začátku dvacátých let téměř nepřetržitě klesaly. Krátce se vzchopily v letech 1926-28, ale pod tíhou špatných úvěrů se hodnota a stabilita bank již jen zhoršovala.

Ekonomické poměry tehdejší ČSR tedy nebyly jednoduché, ale ani zoufalé. Z dnešního hlediska je obdivuhodné, jak silná byla pozice českého kapitálu; jak obdivuhodnou a světově uznávanou kulturu jsme měli; jaké neuvěřitelné architektonické dědictví zůstalo v Praze a v jiných českých městech z 20. a ze 30. let.

 

Kdyby nedošlo ke druhé světové válce a k následnému vítězství komunismu, dnešní česká ekonomika by nejspíše připomínala Skandinávii, Nizozemí, možná Švýcarsko. Historie ovšem nezná žádná „kdyby“ a proto se dnes Česká republika blíží Skandinávii jen v míře příjmového rovnostářství.

EU a její imperiální mentalita

EU a její imperiální mentalita

Nynější podoba Evropské unie je produktem mentality devatenáctého století. Tehdy se mělo za to, že to nejlepší pro kteroukoli větší zemi je vytvořit si impérium.

celý článek >>>

Příručka korespondence pro státníky v době krize

Příručka korespondence pro státníky v době krize

Evropská unie kromě zmrazení pasů a majetku hrozí „nedozírnými následky“, což je formulace, kterou by žádný skutečný státník neměl vypustit z úst.

celý článek >>>

Nakolik se máme bát Putina?

Nakolik se máme bát Putina?

Putinovo Rusko budí strach. Vzniká představa, že Říše zla na východě se opět probouzí, aby zhltla nejprve své okolí. A pak celou Evropu.

celý článek >>>

Sdílet článek | starší články

fotografie: Pavel Kohout
provozovatel: Internet Art, s.r.o.
programování: AG25 s.r.o., 2012 - 2015
RSS
Vyzkoušejte: Starožitnosti
Pavel Kohout
President game
GAME DOWNLOAD