Evropská  unie,  jaká  by  měla  být

21. 2. 2014

Položili jste si někdy otázku, jak by Evropská unie měla vypadat v ideálním případě? Toto je pokus, který si neklade nárok na úplnost. Je zaměřen na ochranu práv občanů Evropy spíše než na ochranu zájmů politiků a byrokratů. Proto také zásadně omezuje moc centra a podporuje konkurenci mezi členskými státy. Neřeší některé otázky, například soudnictví. Domnívám se však, že řeší vše podstatné: maximální svobodu pro občany. Cokoli dalšího je vedlejší.

Tate Britain, London, foto Pavel Kohout

Tate Britain, London, foto Pavel Kohout

Preambule

Poučeni z předchozích katastrofálních pokusů o sjednocení Evropy, občané a národy tohoto kontinentu se usnášejí na následujícím textu Ústavy Evropské unie.

Definice

1. Evropská unie není stát, nemá právní subjektivitu, nemá hlavní město ani státní symboly či hlavu státu. Nemá zákonodárnou moc; její výkonná moc se omezuje na fungování Rady Evropské unie, jak je upraveno dále.

 

2. Evropská unie je smluvní organizace rovnoprávných členských států, jejíž jediným cílem je zaručit svobodný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu na území členských států.

Členství v EU

3. Členským státem EU se může stát kterákoli země, která bude přijata na základě konsensu všech dosavadních členských států s maximální výjimkou dvou nesouhlasících.

 

4. Každý členský stát má právo vystoupit z EU.

 

5. Není možné členskou zemi z EU vyloučit jinak než na základě konsensu všech ostatních členských zemí. Podmínkou vyloučení je soustavné a očividné nedodržování této Ústavy, zejména bodů 6, 7, 11, 12 a 13.

Práva občanů EU

6. Každý občan kteréhokoli členského státu EU má právo volně cestovat a trvale žít na území všech ostatních členských států, být zde zaměstnáván, nabývat majetku a prodávat majetek, movitý i nemovitý, investovat do cenných papírů a majetkových podílů, zakládat obchodní společnosti, převádět legálně nabyté peníze, prodávat zboží a poskytovat služby v souladu se zákony a předpisy daného státu.

 

7. Členské státy nebudou diskriminovat občany ani podniky z jiných členských států v jakékoli z činností zmíněných v předchozím bodě.

 

8. V případě soustavného nedodržování zákonů dané země, její úřady mají právo vyhostit občana jiného členského státu ze svého území. K tomuto krajnímu kroku lze přistoupit jen na individuálním základě, nikoli paušálně podle etnické nebo státní příslušnosti.

 

9. Imigrační a azylová politika vůči cizincům ze třetích zemí zůstává v jurisdikci jednotlivých členských států. Cizinci s právem azylu nemají právo volného pohybu v rámci EU.

Daňová a sociální politika

10. Každý členský stát určuje vlastní podmínky, za nichž poskytuje svým občanům sociální a zdravotní zabezpečení. Každý členský stát též určuje podmínky, za kterých tyto služby poskytuje občanům jiných členských států. Občan členského státu nemá automatický nárok na tyto služby na území jiných členských států.

 

11. Jednotlivé členské státy EU mají právo uzavírat vzájemné smlouvy ohledně zdravotního a sociálního zabezpečení pro své občany na území ostatních smluvních států.

 

12. Každý členský stát EU určuje vlastní sazby daní z příjmů, spotřebních daní i DPH.

 

13. Jednotlivé členské státy EU nesmějí uzavírat vzájemné smlouvy, které by koordinovaly daňové sazby na jejich území. Na podobné smlouvy se pohlíží jako na nezákonné kartelové dohody.

 

14. V rámci území EU neexistují žádná vnitřní cla ani jiné bariéry fiskálního charakteru pro pohyb zboží, služeb, kapitálu nebo osob.

 

15. Všechny členské státy EU uznávají vzájemné dohody o zamezení dvojího zdanění se všemi ostatními členskými státy.

Rada EU

16. V čele EU stojí Rada Evropské unie, která je složena ze zástupců jednotlivých zemí. Metoda volby či jmenování zástupce je v jurisdikci každého členského státu. Symbolické předsednictví je založeno na rotačním principu.

 

17. Rada EU pečuje o dodržování výše uvedených principů, řeší dohodou vzájemné spory, přijímá nové členské státy, případně vylučuje členské státy na základě všeobecného konsensu.

 

18. Kromě těchto úkolů, Rada EU má podporovat vzájemné porozumění mezi národy, vědu, školství a kulturu. Pro tyto účely smí disponovat rozpočtem v maximální výši 0,1 procenta HDP všech členských zemí EU. Tyto prostředky nesmějí být použity pro dotace v oblasti zemědělství, stavebnictví, energetiky, průmyslu, peněžnictví nebo sociálních služeb.

 

19. Klíč pro poskytování členských příspěvků do společného rozpočtu stanoví vzájemná dohoda.

Zahraniční politika

20. Zahraniční politika zůstává v kompetenci jednotlivých členských zemí. Jednotlivé členské státy mohou pověřit Radu EU vyjednáváním o mezinárodních dohodách se třetími stranami. Dosažené výsledky jsou právně závazné.

 

21. Každý občan členského státu EU má právo obrátit se na kterýkoli zastupitelský úřad jiného členského státu na území nečlenských států v případě potřeby.

Právo na štěstí a zájem federace

Právo na štěstí a zájem federace

Brusel má mít možnost ždímat evropské občany do mrtě. Bez limitu a bez zábran.

celý článek >>>

Jiný pohled na Ukrajinu

Jiný pohled na Ukrajinu

Jak by měl vypadat typ demokracie, maximálně odolný vůči zneužití bývalými komunisty, populisty a grázly všeho druhu?

celý článek >>>

Švédsko, vzor pro pravici

Švédsko, vzor pro pravici

Dnešní švédský stát vybírá na daních sice hodně peněz, ale zátěž není zdaleka tak drtivá jako v některých jiných státech.

celý článek >>>

Sdílet článek | starší články

fotografie: Pavel Kohout
provozovatel: Internet Art, s.r.o.
programování: AG25 s.r.o., 2012 - 2015
RSS
Vyzkoušejte: Starožitnosti
Pavel Kohout
President game
GAME DOWNLOAD