Jak  nahradit  Zemana

15. 4. 2016

Miloš Zeman. Nemine týden, aby se českým internetem neozývaly nadávky či zoufalé povzdechy na jeho adresu. Proč vlastně? A je možné se Zemanem něco dělat? Lze najít vyzyvatele, který by byl schopen jej porazit za dva roky?

 

Nejprve k otázce, proč právě Zeman dosáhl tak velké míry antipopularity. V české politice možná existují i škodlivější osoby. Ale Zeman v jednom vyniká nad jiné: ve vytváření trapnosti a budování buranské image Česka, ve vyprávění nevtipných vtipů vyprávěných nejhorší angličtinou, kterou Hrad kdy slyšel.

 

A to je právě ono: pocit ostudy, že v osobě hlavy státu nás zastupuje před mezinárodní veřejností takové… nemehlo, řekněme to slušně. Možná jste také cítili palčivý pocit studu, když Zeman šaškoval v čínské televizi s figurkou Krtečka. Možná jste cítili ještě horší pocity při řadě jiných příležitostí. Ano, pocit studu je ten hlavní důvod, proč Zeman je vnímán jako tak velký malér.

Praha 1989, foto Pavel Kohout

Praha 1989, foto Pavel Kohout

Jistě, existují země, které měly i horší hlavy státu. Rakousku svého času prezidentoval bývalý nacistický důstojník jménem Kurt Waldheim podezřelý z válečných zločinů proti civilistům, který navíc prokazatelně lhal o své minulosti. V zemi, která dala světu Hitlera, je to možná maličkost. Nebo alespoň byla ještě v 80. letech. Ale my bychom se neměli srovnávat s Rakouskem. Ani s Německem, kde jeden z bývalých prezidentů, Karl Carstens, byl členem NSDAP. Žijeme v zemi, která měla funkční demokracii v době, kdy se na ulicích německých měst praly úderné oddíly sociálních demokratů s bojůvkami komunistů a s nacistickými SA. Česká politická tradice je kultivovanější a umírněnější než německá nebo rakouská. I proto je Zeman taková ostuda.

 

Ale co dělat, aby Zemana v příštím období vystřídal někdo přijatelnější? V první řadě je třeba si uvědomit, proč Zeman vyhrál v minulých volbách.

 

Ne, nebylo to díky Zemanově neotřesitelné popularitě mezi „nekavárenskou“ českou populací. Bylo to zkrátka proto, že Zeman byl jako jediný z kandidátů dobře připraven. A to ve všech směrech: finančně, organizačně i rétoricky.

 

Pamatujete si na dobu před prvními přímými prezidentskými volbami? Pokud ano, vzpomenete si, že zákon byl šit hodně horkou jehlou a schvalován na poslední chvíli. Toto prostředí zvýhodnilo kandidáty, kteří měli nadstandardní přístup k zákulisním informacím a solidní finanční zázemí pro kampaň. Konkrétně se jednalo o bývalého úřednického premiéra Fischera, Karla Schwarzenberga a samozřejmě Zemana.

Praha 1989, foto Pavel Kohout

Praha 1989, foto Pavel Kohout

Fischer byl ovšem v politice nezkušený nováček, takže neuměl adekvátně reagovat na negativní kampaň založenou na jeho někdejším členství v KSČ. Zbyli tedy Zeman a Schwarzenberg. Oba měli profesionální týmy (Schwarzenberg lepší) a velkorysé finanční zázemí (Schwarzenberg velkorysejší, neboť měl za sebou mocnou TOP 09).

 

Fanoušci božského Karla nechť mi prominou anebo raději nečtou dále. Následující řádky se jim nebudou líbit. Důvodem, proč kníže prohrál s prostým sprostým Zemanem, nebyly žádné intriky nebo falešná obvinění. Karel byl jednoduše slabý kandidát, jehož veškerá přitažlivost spočívala v několika faktorech:

 

· nepopiratelná, byť již vzdálená spojitost s Václavem Havlem a protikomunistickým disentem;

 

· několik naučených proevropských sloganů, které opakoval stále dokola;

 

· atraktivita šlechtického titulu pro české snoby pocházející z plebejských poměrů;

 

· a to bylo vše!

 

Byly zde ale jiné faktory, které naopak svědčily ve Schwarzenbergův neprospěch:

 

· nepopiratelná a velmi blízká spojitost s Miroslavem Kalouskem;

 

· tragicky nedostatečný mluvený projev - ne, problém nebyla vada řeči, ale fakt, že Karel kromě naučených frází neřekl nikdy nic opravdu originálního, pozoruhodného, něco, k čemu by stálo za to se vracet;

 

· zcela chybějící písemný projev - za celý svůj dlouhý život Schwarzenberg nejenže nenapsal jedinou knihu, ale ani jediný článek, který by mohl být publikován v novinách.

 

Zatímco Zeman byl vždy znám jako pohotový diskutér a muž pera, veškerý Schwarzenbergův intelekt bylo možno soustředit do několika pořekadel. Například, že z pytláků bývají nejlepší hajní. Tento památný výrok zazněl jako odpověď na otázku, zdali nepovažuje Miroslava Kalouska za poněkud nevhodného pro funkci ministra financí. Ano, tím pytlákem byl míněn Kalousek.

 

Zkrátka a dobře, báječný Karel nebyl v očích většiny národa vůbec báječný. Lidé poznali, že prezidentský kandidát TOP 09 je jen symbol, který byl zvýrazněn dovedným marketingem. A i když symboly mají svoji důležitost, někdy je to prostě málo.

 

Z toho vyplývá podstatné sdělení: velká část Zemanových voličů nebyli žádní zapřisáhlí zemanovci. Byli to zkrátka lidé, kterým byla Karlova monstrózní reklamní akce v Kalouskově režii odporná. Anebo je Karel intelektuálně neoslovil (což nebylo divu).

 

Tedy ještě jednou: Zeman nevyhrál díky své mimořádné oblíbenosti, ale díky značné neoblíbenosti svého protikandidáta v druhém kole. Co to znamená? Že v příštích volbách by neměl být problém Zemana porazit. Chce to jenom takovou maličkost. Takovou úplnou, skoro zanedbatelnou drobnost. Vhodného kandidáta.

Než začneme žonglovat s potenciálními jmény kandidátů, nejprve několik charakteristik, které by budoucí volený panovník měl mít:

 

· inteligence a schopnost obratně diskutovat;

 

· příjemné a seriózní vystupování - ve srovnání se Zemanem snadný požadavek;

 

· přehled o ekonomii - aby dokázal Zemana potřít v jeho vlastním oboru a aby jmenoval trochu normálnější členy bankovní rady;

 

· gramotnost - zde nemám na mysli pouhou znalost čtení a psaní, ale schopnost sdělit srozumitelně myšlenku, která není úplně banální;

 

· odstup od korupčníků a politických mafiánů, což znamená odstup od většiny politických stran (lidé ve skutečnosti nemají rádi politické strany, volí je zpravidla z nouze jako nutné menší zlo a málokdy se s nimi identifikují);

 

· politické názory, s nimiž je valná část české veřejnosti schopna se ztotožnit (špatná zpráva pro pražské intelektuály: aby vyhrál například Tomáš Halík, museli bychom nejprve vyměnit národ);

 

· mediální známost: je těžké, téměř nemožné, pustit se do celostátní kampaně, když člověka nikdo nezná;

 

· kandidát by měl být mladší než Zeman a rozhodně by neměl být bývalý komunista nebo dokonce - Satane odstup! - lidovec.

 

Jsou to vysoké požadavky? Možná, ale prezidenta nemůže dělat úplně každý. Na druhé straně tento seznam není tak krutě přísný, aby nebylo možné vybrat alespoň pár rozumných jmen. Jistě vás jich teď aspoň několik napadá. Také mě někdo napadá, i když dotyčné osoby o tom ještě nevědí.

 

Poznámka: Zemana ani Schwarzenberga jsem nikdy nevolil, nevolil jsem nikdy ani strany, jichž byli členy, a jsem rád, že jsem se tak rozhodl.

Třetí světová revoluce

Třetí světová revoluce

Po první Velké depresi následovala komunistická revoluce. Po druhé Velké depresi přišla nacionálně socialistická revoluce. Přijde po Velké recesi také nějaká světová revoluce? Možná ano. Ale jak bude vypadat?

celý článek >>>

Brexit a hra o impérium

Brexit a hra o impérium

Kontinentální Evropa neustále propadá utopickým představám o vytvoření evropského impéria. Počínaje starým Římem až po Napoleona, císaře Viléma, Hitlera a Stalina, Evropa vždy usilovala o nemožné.

celý článek >>>

ANO? Ne.

ANO? Ne.

Nouzová náhražka pravice jménem ANO 2011 přitáhla masivních 927 tisíc hlasů, což odpovídalo 18,65 procentům hlasů.

celý článek >>>

Sdílet článek | starší články

fotografie: Pavel Kohout
provozovatel: Internet Art, s.r.o.
programování: AG25 s.r.o., 2012 - 2015
RSS
Vyzkoušejte: Starožitnosti
Pavel Kohout
President game
GAME DOWNLOAD