Kde  se  stala  chyba  (díl  VII.)

22. 11. 2012

Tento text vznikl v roce 2011. Nemá charakter prognózy - lépe řečeno, nechce mít takový charakter. Má sloužit jako varování, aby se katastrofická vize nesplnila.

Zhoubná spirála

Nelze identifikovat jedinou zásadní chybu, která by stála za pádem české ekonomiky a za jejím zoufalým stavem v roce 2035. Nedošlo k žádné revoluci ani kontrarevoluci. Ve volbách nezvítězili ani komunisté ani neonacisté.

Lze však najít sérii dílčích chyb, slabin a rizikových faktorů:

  1. demografický úpadek
  2. penzijní systém bez rezerv
  3. vysoká daňová a odvodová zátěž plynoucí z bodů 1, 2 a 9
  4. příliš mnoho peněz v ekonomice (v důsledku velmi volné měnové politiky a nízkých úrokových sazeb)
  5. nadměrný růst mezd a cen nemovitostí v důsledku bodu 4
  6. emigrace elit v důsledku bodů 3 a 5
  7. nemožnost oslabení měny (v důsledku přijetí eura)
  8. ztráta konkurenceschopnosti v důsledku bodů 3, 5, 6 a 7
  9. stagnace či pokles ekonomiky, propad daňových příjmů, dále bod 3

Za těchto okolností se staly problémem i jiné faktory, které by za jiných okolností byly příznivé: kvalitní vzdělání a otevřenost ekonomiky. Vzdělání a otevřenost jsou samy o sobě pozitivní hodnoty, bez nichž se ekonomická prosperita neobejde a kvalitní život rovněž nikoli. Existují ovšem okolnosti, za nichž se mohou obrátit proti hospodářskému růstu.

Věnujme pozornost bodu 4. Jak je možné, že se do oběhu dostane příliš velké množství peněz, když vyloučíme úmyslně inflační politiku centrálních bank? Sledujeme-li vývoj různých ekonomik v Evropě i v zámoří, můžeme si povšimnout vzorce chování, který se často opakuje:

  • snaha zvýšit příjmy státu vede k vysokým daním;
  • vysoké daně vedou k růstu ceny práce a tlumí podnikatelskou aktivitu;
  • vlády se snaží léčit hospodářský útlum dotacemi a úvěrovou expanzí;
  • dotace vytlačují zdravé sektory ekonomiky ve prospěch těch méně produktivních;
  • úvěrová expanze může po řadu let vytvořit iluzi hospodářského růstu, ale zpravidla jen vede ke spekulativní bublině na trhu nemovitostí - důsledek bodů 4 a 5;
  • splasknutí bubliny vede k bankovní krizi;
  • bankovní krize vede k poklesu daňových příjmů státu;
  • v určitém momentě se všichni, kdo mají alespoň maturitu, snaží opustit zemi nebo alespoň oficiální ekonomiku - hospodářství se hroutí.

Snaha kompenzovat vysoké daně levnými úvěry a různými dotacemi byla patrně největším omylem, kterého se řada vlád dopustila. Je to něco jako šlapat zároveň na plyn a na brzdový pedál.

Dále platí, že:

  • Žádná ekonomika nikde a nikdy na světě nezbohatla díky vysokým daním (vždy bylo napřed bohatství a teprve pak vysoké daně, žádné výjimky z tohoto pravidla nejsou);
  • Žádná ekonomika nikde a nikdy na světě nedosáhla skutečné prosperity díky dotacím (čistí plátci dotací v rámci EU přežívají finanční krizi mnohem lépe než čistí příjemci - s výjimkou ekonomik, které čerpají dotace relativně krátkou dobu, jako Česko nebo Polsko);
  • Pokud jde o blahodárné účinky společné měny: úspěšné země eurozóny byly úspěšné už před zavedením eura, zatímco ty již dříve neúspěšné byly s eurem ještě neúspěšné ještě mnohem více. Toto pravidlo platí bez jediné výjimky.

Kde začala zhoubná spirála? Začala nechvalně proslulým Kalouskovým zvýšením daní v roce 2012? Anebo už dříve? To je vcelku lhostejné: hlavní problém je, že vůbec někde začala.

Související články

| Zobrazit všechny články

fotografie: Pavel Kohout
provozovatel: Internet Art, s.r.o.
programování: AG25 s.r.o., 2012 - 2015
RSS
Vyzkoušejte: Starožitnosti
Pavel Kohout
President game
GAME DOWNLOAD