Kdo  nehraje  komedii

19. 9. 2013

Pokud jste levicovým voličem, máte to jednoduché. Budete volit komunisty. Zdali budete volit komunisty z KSČM, ČSSD nebo případně ze SPOZ, je lhostejné. Konec hlášení.

 

Pokud jsme pravicovými voliči, máme to poněkud těžší. Než se dostaneme k logickému závěru, nejprve vylučovací metodou odstraníme vše, co volit nebudeme.

Kdo nehraje komedii, foto Pavel Kohout

V první řadě nebudeme volit TOP 09. Tato strana není pravicová. Jádro TOP 09 tvoří přeběhlíci od lidovců. Kdo si připomene historii této strany, ví, že lidovci byli ve vládě i za Husáka, kde dělali křoví KSČ. Být lidovcem znamená být flexibilní, ať už toto slovo představuje cokoli. Včetně změny názvu, změny programu a včetně systematického porušování tohoto programu.

 

Před volbami v roce 2010 přejmenovaní lidovci ohromili veřejnost parádně napsaným volebním programem. Vypadal tak tuze seriózně pravicově, že se mu podařilo přesvědčit značnou část zklamaných pravicových voličů, že právě TOP 09 je ta pravá.

 

Nebyla. Ukázalo se, že TOP 09 porušila snad všechny své sliby, přinejmenším ty podstatné. Především se stala synonymem pro diletantismus. Diletantismus ve všech oborech činnosti, ke kterým se dostala.

 

K nim patří zejména veřejné finance. Sociálně demokratický ministr financí Sobotka šel vždy cestou nejmenšího odporu a vždy poslouchal svého šéfa, ať už jím byl Špidla nebo Paroubek. Pravda, nebyl to nejšťastnější postup. K jeho dobru je ovšem nutno konstatovat, že Sobotka se alespoň nesnažil provádět permanentní daňovou revoluci jako Kalousek. A aspoň v některých záležitostech se radil s lidmi, kteří měli ve financích přece jen poněkud delší a hlubší praxi.

 

Pokud jde o údajný Kalouskův titul nejlepšího ministra financí: ve skutečnosti šlo o cenu amerického časopisu Emerging Markets v kategorii východní Evropa. Samozřejmě, být nejlepším ministrem v ostré konkurenci Maďarska, Běloruska, Kazachstánu, Kyrgyzstánu a podobných zemí je báječná věc. Nicméně akce sloužila především jako reklama výše zmíněného časopisu. Nic více.

 

Ministerstvo zahraničí bylo v době vlády TOP 09 řízeno člověkem, který byl a stále je niterně přesvědčen, že Česko ani žádnou zahraniční politiku mít nemá. Proč by také provincie, jejímž hlavním městem je Brusel, měla mít nějakou zahraniční politiku, že?

 

Schwarzenberg na ministerstvu zahraničí byl zkrátka jako kuchař v rybí restauraci, který nemá rád ryby.

 

Budeme-li dále pokračovat v panoptiku bezradnosti TOP 09, nesmíme opomenout ministerstvo kultury. Prvním amatérem byl zubař Besser. Nic proti zubařům, ale pokud strana evidentně neměla ve svém středu nikoho, kdo by kultuře rozuměl aspoň na úrovni středoškolského učitele, neměla mít na ministerstvo kultury vůbec nárok. Družinářka, která Bessera po jeho ostudném odchodu vystřídala, byla v kultuře tak mimo jako zbloudilá šachová figurka v Las Vegas. Závěrem její vrcholně trapné kariéry bylo povolení k demolici historického domu, který spoluvytváří dominantu a atmosféru Václavského náměstí. Nemá cenu se šířit o jejích dobrodružstvích s Národním divadlem a Národní galerií.

 

Nebudu se vyjadřovat k ostatním ministrům za TOP 09, ale postradatelní jsou všichni. Bude radost na ně zapomenout.

 

Pokud jde o ODS, ta je jako loď bez kapitána. Už dlouho. Od voleb roku 2010 je ODS jako vlečný člun, který je bohužel tažený výše zmíněnými překabátěnými lidovci.

 

Je mi to tak trochu líto, protože jsem bývalým voličem ODS. V roce 2006 jsem se dokonce rozhodl odpustit jí několik zásadních omylů z minulosti a dát jí hlas a dokonce i veřejnou podporu. Jenomže to bylo už definitivně naposledy. S konečnou platností a neodvolatelně jsem na ODS zanevřel v roce 2008 po nešťastném zavedení parkovacích zón na Praze 2, 3 a 7.

 

Jistě, v tomto případě šlo o komunální politiku, která nemá nic společného se sněmovnou. Ale víte co? Já na to kašlu. Třikrát jsem se spálil o horká kamna zvaná ODS a počtvrté už nebudu takový idiot, abych věřil, že tentokrát už pálit nebudou.

 

Vývoj v ODS mě bohužel přesvědčuje, že tato strana je bez šance. Prvotním předpokladem k nápravě je schopnost uvědomit si vlastní chyby. To se neděje. Vím, že v ODS je ještě hodně lidí, které její pád mrzí ještě více než mě. Jediným motivem zůstat je pro ně odpor k politickému přeběhlictví. Ale málo platné, stanovy ODS předem vylučují změnu zdola. Stanovy ODS byly psány tak, aby členská základna neměla vliv.

 

Pro věrné řadové členy ODS mám jedinou radu: vystupte. Teď hned. Buďte věrní myšlenkám svobodné společnosti a ekonomiky. Nemáte důvod být věrní těm, kdo vás jenom zneužívají.

 

TOP 09 a její vlečný člun ODS jsme tedy vyloučili. Co zbývá? Co si má nešťastný pravicový volič počít?

 

Řešení existuje. Zbývá stále jedna strana s vyhraněným pravicovým programem. Strana, která uplatňuje systém primárních voleb, takže o složení předsednictva a kandidátních listin rozhodují členové a nikoli kmotři. Strana, která ve svých řadách má více ekonomů než všechny ostatní dohromady.

 

Asi jste uhádli, že řeč je o Straně svobodných občanů. Ne, že bych ji považoval za dokonalou. Mám k ní některé výhrady a moje rozhodování nebylo automatické. Přesto se domnívám, že nejde o pověstné „menší zlo“, ale o dobrou volbu.

 

O svých výhradách napíšu příště.

Když věci vypadají zle

Když věci vypadají zle

Kdo se vzdá svobody výměnou za slibovanou prosperitu, přijde nakonec o obojí.

celý článek >>>

Kdo může za státní dluh

Kdo může za státní dluh

Často se diskutuje o korupci a o jejím postihu. Ale i právně naprosto „čistá“ zakázka zadaná podle všech pravidel, je škodlivá, pokud je zbytečná.

celý článek >>>

Češi, levicový národ?

Češi, levicový národ?

Neschopnost klíčových politiků ve vládních stranách vedla k tomu, že z termínu „pravice“ se postupně stává nadávka.

celý článek >>>

Sdílet článek | starší články

fotografie: Pavel Kohout
provozovatel: Internet Art, s.r.o.
programování: AG25 s.r.o., 2012 - 2015
RSS
Vyzkoušejte: Starožitnosti
Pavel Kohout
President game
GAME DOWNLOAD