Když  věci  vypadají  zle

15. 9. 2013

Pamatujete si na volby roku 2010? Určitě ano. Většina veřejnosti je chápala jako boj dobra proti zlu. Pochopitelně, levicový i pravicový volič vnímal věc opačně. Pro pravicové voliče byl Jiří Paroubek personifikací všeho, co nechtěli. Tedy všemocného státu, vysokých daní, poklonkování Evropské unii, autoritativního vůdcovského stylu.

Sliby a skutečnost, foto Pavel Kohout

Paroubkova horečná předvolební kampaň nakonec uspěla v tom smyslu, že zmobilizovala nelevicové síly, které s přehledem zvítězily.

 

Výsledkem byl všemocný stát, ještě vyšší daně, poklonkování Evropské unii a autoritativní vůdcovský styl, ovšem nikoli v podání nešťastného Jiřího Paroubka, nýbrž „pravicového“ Miroslava Kalouska, skutečného předsedy vlády. Formální předseda vlády Petr Nečas se sice aspoň pokoušel o ne tak zcela servilní politiku vůči EU, avšak v daňových otázkách byl zcela ve vleku Kalouskových diletantských představ.

 

Tak se stalo, že ekonomika dostala těžký zásah, neboť peníze vybrané na zvýšených daních již pochopitelně nemohou vstoupit do soukromé spotřeby ani do investic. Nejistota ohledně daňových sazeb vyvolaná vládou ještě zhoršila situaci. Člověka muselo nutně napadnout, jestli by Paroubek nakonec nebyl býval menším zlem než Kalousek.

Ale nechme historie. V současné době jsme v této situaci:

 

· ČSSD se těší na vládnutí, na zvyšování daní a na cestu do eurozóny, která z této země s konečnou platností udělá ubohé závislé území.

 

· TOP 09 se těší na totéž, velmi pravděpodobně v koalici s ČSSD. Sází na „evropanství“ a chce prosadit rychlé přijetí eura. Měny, která deset let po svém zavedení způsobila největší finanční krizi na evropském kontinentu od roku 1931. Socialistická strana převlečená do konzervativního kostýmu - vrchol pokrytectví, vrchol ohavnosti.

 

· ODS je vyčerpaná jako stará uhlíková baterie. Další pravicové sliby nebo „mobilisace“ ve stylu roku 1998 by vyvolaly maximálně smích a úšklebky voličů. Voličů, kteří vědí své. Proto volební tým přišel s podporou mladých, což je rovněž nedůvěryhodný slib, ale aspoň ne tak směšný. Ani pravicový ani levicový, prostě předvolební. Pokud se ODS dostane opět do vlády, lze čekat úplnou pasivitu. Podobně jako doposud.

 

· KSČM je KSČM. Cokoli omezí práva a svobody obyvatel této země, komunisté radostně podpoří.

Volba kterékoli z uvedených stran je absolutně vyloučená pro každého, kdo není úplně naivní a kdo má se svojí zemí dobré úmysly. Je tedy nutné uvažovat o alternativách, což není jednoduché:

 

· ANO 2011. Začne její zakladatel konečně ve svých pekárnách péct kvalitnější chléb, pokud se tato strana dostane do parlamentu? A proč je volební program utajován až do poslední chvíle?

 

· Hnutí Úsvit Tomia Okamury. Pan Okamura si půjčil název z mé knihy, ale vyjadřuje respekt Gustávu Husákovi a zároveň stěhuje Romy do Indie. Co si o tom mám myslet?

 

· Strana svobodných občanů. Tuto stranu jsem volil v roce 2010 a jsem za to velmi rád, i když nepostoupila. Těžko bych snášel představu, že ODS nebo dokonce TOP 09 by vládla i díky mému hlasu. Svobodní ovšem nemají ani zdaleka takový tah na branku jako kterákoli z předchozích stran. Někdy se zdá, že o postup do parlamentu vlastně ani tak moc nestojí.

 

Když se na věc podíváme ze všech stran, je zřejmé, že volby roku 2013 nemohou dopadnout dobře. Nejde o boj dobra proti zlu, ale o boj gaunerů proti lumpům a diletantů proti amatérům. Netvrdím, že všichni kandidáti všech stran jsou takoví, ale v českém volebním systému stejně nevolíte osobnosti, ale celý autobus, o jehož cestujících i jejich místenkách rozhoduje předseda strany či hnutí.

Nic z toho nezní povzbudivě. Realisticky vzato, volby jsou prohrané už dopředu. Máme se tedy vzdát, pokrčit rameny a smířit se, že jako ovce budeme platit ještě vyšší daně, aby bylo co odvádět do ESM?

Ne, nesmíme se vzdát. Ono totiž nakonec opravdu jde o boj dobra proti zlu, jakkoli přehnaně to může vypadat.

 

Kdykoli věci vypadají zle a beznadějně, vzpomínám na projev velkého Winstona Churchilla ze 4. června 1940. Tedy z doby, kdy nacisté vítězili na všech frontách, zatímco Britové se snažili minimalizovat ztráty při ústupu a při německých útocích. Tehdy se vše vyvíjelo zle a Británie mohla počítat s brzkou invazí na své území:

 

„... Budeme pokračovat až do konce. Budeme bojovat ve Francii, budeme bojovat na mořích a oceánech, budeme bojovat s rostoucí sebedůvěrou a silou ve vzduchu, budeme bránit náš ostrov bez ohledu na možné náklady. Budeme bojovat na plážích, budeme bojovat na přistávacích plochách, budeme bojovat na polích a v ulicích, budeme bojovat v pahorcích. Nikdy se nevzdáme.“

 

Neboli v originále:

 

„...We shall go on to the end. We shall fight in France, we shall fight on the seas and oceans, we shall fight with growing confidence and growing strength in the air, we shall defend our island, whatever the cost may be. We shall fight on the beaches, we shall fight on the landing grounds, we shall fight in the fields and in the streets, we shall fight in the hills. We shall never surrender.“

 

Kdo se vzdává své svobody výměnou za slibovanou prosperitu, přijde nakonec o obojí. Tolik vzkaz pokrokovým proevropským silám, které si nárokují řídit naši budoucnost. Ano, následující volby jsou možná předem prohrané, ale to stále není důvod se vzdát, ztratit naději a ztratit budoucnost. Nyní nemusíme bojovat se zbraní v ruce, ale to neznamená, že není třeba bojovat vůbec.

Nikdy se nevzdám.

Kdo může za státní dluh

Kdo může za státní dluh

Často se diskutuje o korupci a o jejím postihu. Ale i právně naprosto „čistá“ zakázka zadaná podle všech pravidel, je škodlivá, pokud je zbytečná.

celý článek >>>

Češi, levicový národ?

Češi, levicový národ?

Neschopnost klíčových politiků ve vládních stranách vedla k tomu, že z termínu „pravice“ se postupně stává nadávka.

celý článek >>>

Machiavelliho poselství

Machiavelliho poselství

Machiavelli se nedívá na lid jako na tvárnou hmotu, kterou lze beztrestně užívat a zneužívat.

celý článek >>>

Sdílet článek | starší články

fotografie: Pavel Kohout
provozovatel: Internet Art, s.r.o.
programování: AG25 s.r.o., 2012 - 2015
RSS
Vyzkoušejte: Starožitnosti
Pavel Kohout
President game
GAME DOWNLOAD