Kníže  a  jeho  potíže

20. 8. 2013

Karel Schwarzenberg poskytl rozhovor rakouskému týdeníku Profil. Kdykoli Schwarzenberg poskytne rozhovor, řekne něco zvláštního. Ani tento rozhovor nebyl výjimkou.

 

Například v souvislosti s vysokou mírou korupce v Rakousku:

 

„Přes dlouholeté snahy se Habsburkům nikdy nepodařilo v Rakousku zavést švýcarské standardy,” přemítal Schwarzenberg, jenž má kromě českého i švýcarské občanství.

Hrobka, foto Pavel Kohout

Nechtělo se mi věřit, že člověk, který je švýcarským občanem, by opravdu dokázal říci o své zemi takovou neuvěřitelnost. Našel jsem si tedy originální text rozhovoru - a skutečně:

 

Trotz langjähriger Bemühungen der Habsburger ist es nie gelungen, Schweizer Standards in Österreich einzuführen.

 

zdroj: www.profil.at

Jak to vypadalo s údajným blahodárným vztahem Habsburků se Švýcarskem? Jednoduše, Švýcaři hamižné a agresivní Habsburky ze své země vyhnali. Švýcarsko vlastně vzniklo díky odporu proti Habsburkům. První spříseženstvo tří kantonů (Uri, Schwyz a Unterwalden) bylo vlastně obrannou smlouvou proti případným následníkům Rudolfa Habsburského, kteří by se chtěli ujmout svého dědictví.

 

Také Vilém Tell, který se vzbouřil proti Habsburky dosazenému místodržícímu Gesslerovi, je součástí švýcarské národní identity. Vítězství nad Habsburky se každoročně slaví. Švýcaři vědí, že k oslavě mají dobrý důvod.

 

„Rod Habsburků pomáhal utvářet Švýcarsko,“ prohlásila ministryně hospodářství Doris Leuthardová u příležitosti 900 letého habsburského výročí v roce 2008. „Vyrostli jsme na odporu vůči nim.“

 

A to přitom Habsburkové mají ve Švýcarsku kořeny. Jejich rod tam byl poprvé písemně dokumentován již v roce 1108, kdy se hrabě Otto von Havichsberch účastnil tažení proti Uhrům. V kantonu Aargau měli svůj první hrad Habichtsburg. Tedy v době, kdy předkové pozdějších sudetští Němců ještě nežili v Sudetech. (A ne, ve Švýcarsku nikdo nepřichází s návrhy, že by se národ měl omluvit Habsburkům za násilný odsun.)

V roce 1415 armáda Konfederace obsadila kanton Aargau i hrad Habichtsburg. Pro Habsburky tato ztráta znamenala málo - těžiště jejich moci už bylo dávno jinde - ale Švýcarsko se zbavilo potenciálních samovládců. V roce 1415 ovšem ke švýcarské prosperitě vedla ještě dlouhá a trnitá cesta. Nejprve musel Kolumbus objevit Ameriku, pak Britové museli kolonizovat její severní část, pak se kolonisté museli osamostatnit a založit federální republiku podle zásad, které vymyslel Charles Louis de Montesquieu. Teprve po dlouhé době, v 19. století, Švýcaři opsali od Američanů zásady dobré správy federálně organizovaného státu. A pouze poté se Švýcarsko stalo synonymem bohatství, nikoli synonymem pro zdroj námezdních žoldnéřů.

Jak vypadaly habsburské standardy na našem území? Absolutní panovníci se dlouho bránili jakémukoli pokroku. Poslední korunovaný český král, jímž byl bohužel Ferdinand řečený Dobrotivý, byl slabomyslný epileptik trpící hydrokefalií a dalšími geneticky podmíněnými chorobami. V důsledku dlouhodobého inbreedingu (příbuzenské plemenitby) nebyl ani schopen zplodit potomka. Žil převážně v ústraní v Praze, která v jeho době byla Zapadákovem Evropy.

Vládu za něj vykonávala rada regentů (arcivévoda Ludvík, hrabě Kolowrat a kníže Metternich). Jaký div, ani oni netoužili po novotách. Také oni chtěli zachovat tradiční zemědělský ráz ekonomiky, aby si obyčejný lid nezačal vyskakovat a aby nebylo ohroženo jejich postavení. Proto průmyslová revoluce na našem území začala s velkým zpožděním. Švýcarské úrovně jsme nikdy nedosáhli. Kulturní vývoj byl těžce poškozen, česká literatura a divadlo přestaly na dlouhou dobu existovat. Pro zbytek světa jsme byli jen rakouskou provincií. Takové je dědictví Habsburků. Českoslovenští legionáři za první světové války věděli, proč bojují.

 

Schwarzenberg ovšem Habsburky nesmyslně uctívá, bitvu na Bílé Hoře považuje za bezvýznamnou epizodu občanské války (takto převratný a neortodoxní výklad dějin podal jinde než ve zmíněném rozhovoru) a jako švýcarský občan má problémy se základy švýcarské historie. Pokud si máme brát odněkud vzor, republikánské Švýcarsko je dobrý nápad, ale učme se od někoho, kdo není na pětku z dějepisu.

HDP, nicotné číslo

HDP, nicotné číslo

Hospodářský růst české ekonomiky o 0,7 % je nicotné, bezvýznamné číslo, které beztak bude záhy opraveno. Dá se věřit politikům?

celý článek >>>

Chmury Petra Kamberského

Chmury Petra Kamberského

Státní televize stále propaguje jen parlamentní strany, a to navíc dost asymetricky. Mladší generace by možná ráda volila, ale ČSSD je pro dědky, ODS jsou zoufalci, TOP 09 je Kalousek, KSČM je minulé století, a o zbytku neví, že existuje.

celý článek >>>

O stranické disciplíně

O stranické disciplíně

Poslanec má vykonávat svoji funkci podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Ústava neříká vůbec nic o stranické disciplíně.

celý článek >>>

Sdílet článek | starší články

fotografie: Pavel Kohout
provozovatel: Internet Art, s.r.o.
programování: AG25 s.r.o., 2012 - 2015
RSS
Vyzkoušejte: Starožitnosti
Pavel Kohout
President game
GAME DOWNLOAD