Kypr  –  otázky  a  odpovědi

26. 3. 2013

1. Jak byste zhodnotil výsledek a to, že k bail-inu skutečně dojde? Mají vůbec zástupci EU nárok něco podobného požadovat? Dokument o odpisu pasiv bank podle všeho ještě v rámci EU vůbec schválen nebyl…

 

Pokud jde o výsledek - je očekávatelný. Banky, které mají příliš velký objem aktiv a investují do příliš rizikových aktiv, dopadnou zle. Kyperské banky možná chtěly pomoci Řecku nákupem dluhopisů, možná prostě věřily, že EU nenechá Řecko padnout. Zmýlily se, Řecko zbankrotovalo na jaře 2012. O rok později krachují i dvě největší kyperské banky a vzhledem k jejich velikosti prakticky krachuje i celý Kypr. Evropská unie, ECB a MMF (tj. „troika“, psáno s „i“) pochopitelně vnutí Kypru svoje podmínky. Kyperská republika de facto přestává existovat jako samostatný stát.

Kam kráčiš, Evropo...? foto Pavel Kohout

A jakým právem? V EU převládá jedno právo. Právo silnějšího. V rámci eurozóny pak již žádné další skutečné právo není. Všimněte si, že zmíněná „troika“ (což je mimochodem stalinistický termín) obsahuje zástupce Evropské centrální banky, který je de facto úkolován německou vládou, německým ministrem financí. To je přece v ostrém protikladu s údajnou nezávislostí této instituce! Něco takového by přece vůbec nemělo být možné. A přesto žádný evropský politik proti tomu neřekne ani popel.

 

2. Že zdanění vkladů vyvolá na trzích paniku (bezprecedentní krok v EU), jsme si řekli již před týdnem. Bude tato nedůvěra klientů a investorů nižší díky tomu, že vklady drobných střadatelů zůstanou nedotčené (alespoň nějaká jistota zatím…)?

 

Jen některé trhy budou postiženy panikou. Akciových burz ani státních dluhopisů se celá věc zřejmě nedotkne. Alespoň ne krátkodobě.

 

Mohlo by však dojít k panickým odlivům kapitálu z některých rizikových zemí. Dejme tomu, že máte 200 tisíc euro na bankovním účtu ve Španělsku. Budete po dnešku klidně spát? Já bych oka nezamhouřil, dokud by mé peníze nebyly v bezpečí v nějaké klidné, spořádané zemi. Pokud možno mimo eurozónu. Ve Švýcarsku, Švédsku, v Česku...

 

V rámci eurozóny jsou banky bezpečné snad už jen v Lucembursku (které má velký vliv na Brusel, takže Lucembursko nepadne), Německu a v Rakousku. Slovensko je také bezpečné, ale Nizozemsko už ne. Ani Belgie. Britský ekonom a komentátor Anatole Kaletsky to řekl natvrdo: „Kdokoli s více než stem tisíc euro ve francouzské, španělské nebo italské bance je šílenec, pokud je jednotlivec, nebo zločinec, pokud je finanční ředitel nějaké firmy.“

 

Podotkl bych, že Kaletsky není kovaný euroskeptik ani extrémista jakéhokoli druhu. Jeho názor je dnes stanoviskem hlavního proudu. Můžeme proto očekávat velké kapitálové pohyby, které mohou mít nečekané následky. Nyní se mluví o ohrožení Slovinska. Tamní úřady to sice popírají, ale slovinské banky jsou ohroženy už jen tím, že se o hrozbě vůbec mluví. Navíc, kdo trochu sleduje vývoj evropských krizí, může vědět, že o Slovinsku se mluví již nějakou dobu.

 

3. Považujete aktuální řešení problémů Kypru za konečné, nebo na drobnější depozita stejně nakonec dojde?

 

To nevím. Plný rozsah problémů nebyl donedávna znám ani zasvěcencům, znalcům kyperské ekonomiky. Možná stále není. A jak jsem říkal, v evropském bankovnictví se mohou dít nečekané věci.

 

4. Jaký bude mít současné rozhodnutí vliv na klienty bank v eurozóně? Může dojít k exodu (do bank mimo EMU) nebo k odklonu k bezpečnějším formám úspor? K jakým případně - zlato…?

 

Budu jen o maličko radikálnější než Kaletsky. Vůbec nechápu, jak někdo může mít na bankovním účtu více než 100 tisíc euro ve kterémkoli z rizikových států eurozóny, jichž je dnes většina. Soustřeďovat své peníze někde, kde je takové politické riziko, může jen hazardér. Kdo měl vyšší částku v bance v rizikové zemi, jakou je Kypr, byl kandidátem na Darwinovu cenu ve financích. Kdo je takto lehkomyslný, ten si ale skoro zaslouží přijít o své peníze.

 

V tomto směru je bezpečnější cokoli jiného. Například vklady v bankách mimo eurozónu. České banky jsou velmi málo rizikové. Komu vklady připadají málo výnosné a může si dovolit investovat s delším horizontem, má k dispozici akcie, které jsou stále podhodnocené. Je pozoruhodné, že navzdory všem krizím, stále funguje a do značné míry prosperuje soukromý sektor výroby a služeb.

 

Například celkové odměny německých pracujících rostly během let 2007-2012 téměř tříprocentním ročním tempem. Zisky amerických firem po zdanění rostly za totéž období průměrně 6,3% ročním tempem, a to přitom toto období zahrnuje i katastrofální éru po pádu Lehman Brothers, kdy mnozí věštci pesimisticky věštili konec světa. Věštci se zmýlili, jak jen mohli, tržní ekonomika je překvapivě robustní a navzdory všem krizím a politickým omylům jede dál. A s ní i akciové trhy. Alespoň trhy těch silnějších zemí.

 

Když pesimisté před čtyřmi lety rituálně pohřbívali akciové trhy, neuměli si představit, že třeba akciový index Dow Jones udělá od svého minima v březnu 2009 ke dnešku výnos v celkové výši 122 procent. A růstový potenciál stále zbývá.

 

Dále jsou zde dluhopisy, kde stále lze najít nějakou hodnotu, i když určitě bych se nehrnul do nadhodnocených dluhopisů německých nebo českých. Z německých a českých dluhopisů se stal v posledních letech bezpečný přístav a jsou drahé podle toho.

 

Zlato není můj favorit. Na zlatě vydělávají hlavně jeho prodejci vzhledem k obrovským rozdílům mezi nákupní a prodejní cenou. Kromě toho, cenová bublina na tomto trhu možná již vyvrcholila. Zlato nenese žádné úroky ani dividendy, je velmi rizikové nevypočitatelné. Proč držet drahé, pasivně ležící zlato, když je možné poměrně levně koupit řadu akcií podniků, které vydělávají a jejichž zisky rostou navzdory takzvané krizi?

 

Diamanty už jsou spíše nákladná spotřeba, která vydělává hlavně prodejcům. Pokud bych chtěl investovat do něčeho hezkého, pak si spíše pořídím nějaké umělecké dílo. Ovšem opatrně, neboť hrozí nebezpečí padělků. Falešný drahokam nebo padělanou zlatou cihlu, která za pár let začne korodovat, můžete ovšem v dobré víře koupit také...

 

5. Jak se podle vás nyní zachovají finanční trhy? Zhorší se důvěra v eurozónu (nárůst výnosu státních dluhopisů u dalších rizikových zemí, oslabení eura…)?

 

Zatím se nezdá, že by finanční trhy reagovaly nějak mohutně. Euro mírně kolísá, ale nikoli mimo pásmo běžných zvyklostí. Akcie reagují příznivě, dluhopisy rovněž. Zatím je klid. Až do příští krize.

 

Na otázky Terezy Holanové z Aktualne.cz odpovídal Pavel Kohout

Kypr a záchrana Řecka – pravdivý příběh

Kypr a záchrana Řecka – pravdivý příběh

Christopher Pissarides, ekonom kyperského původu a nositel Nobelovy pamětní ceny za ekonomii, vysvětluje kořen krize.

celý článek >>>

Pohádka: Jak jsem zachránil svoji Meoptu

Pohádka: Jak jsem zachránil svoji Meoptu

Jak vidno, tradice a kvalita sama sebe neprodává. Opak je pravdou a šamcajk vítězí.

celý článek >>>

ČSSD: konec iluzí

ČSSD: konec iluzí

Sice bych tu stranu stejně nikdy nevolil, ale teď mi běhá mráz po zádech z toho, jak velmi je vlastně nebezpečná.

celý článek >>>

Sdílet článek | starší články

fotografie: Pavel Kohout
provozovatel: Internet Art, s.r.o.
programování: AG25 s.r.o., 2012 - 2015
RSS
Vyzkoušejte: Starožitnosti
Pavel Kohout
President game
GAME DOWNLOAD