Měnová  politika  z  vrtulníku

17. 11. 2013

Článek, ze kterého zde uvádím podstatné pasáže, byl napsán 25. října 2012. Uvádím je pro ilustraci vývoje myšlení českých centrálních bankéřů. Přidávám komentář k posledním událostem.

 

Česká koruna společně s eurem a islandskou korunou patřila během tohoto období (říjen 2011 až říjen 2012) mezi nejslabší měny vyspělého světa.

 

Česká ekonomika zaznamenává dlouhodobý odliv peněz v podobě zisků odváděných do zahraničí. Platební bilance zůstává záporná navzdory vysoce aktivní bilanci zboží a služeb. Celkově však peníze ze země spíše tečou ven. Nikterak dramaticky, ale k posílení kursu tento pohyb nepřispívá.

Pohyb, foto Pavel Kohout

V této situaci si Česká národní banka dělá starosti s příliš silnou korunou. A nyní je čas, abychom citovali guvernéra Singera:

 

Otázka HN: „Co tedy bude centrální banka dělat, když bude se sazbami na nule?“

 

Singer: „Bavili jsme se na bankovní radě o tom, co všechno může centrální banka nakupovat a dávat za to peníze do oběhu. Na co všechno může půjčovat a - v extrémnějším případě - jak může rozdávat peníze občanům. Tedy něco, co se občas označuje jako rozhazování peněz z vrtulníku. Pokud by to skutečně bylo potřeba, zdá se nám jako nejjednodušší pohnout s kurzem měny. Je to logické u země, která vyváží produkty odpovídající osmdesáti procentům jejího HDP. Pokud bychom měli pocit, že u nás hrozí delší deflační tlaky, samozřejmá cesta, jak se s tím vypořádat, je přes oslabování měny.“

 

Při detailnějším pohledu zjistíme, že úvěrová dynamika české ekonomiky v některých ohledech připomíná neblahý začátek roku 2009. Snad netřeba připomínat, že šlo o období začátku tzv. hospodářské krize. Nejde tedy o to, že by hrozil propad indexu spotřebitelských cen - spíše propad úvěrové tvorby a související hospodářské důsledky.

 

Miroslav Singer si velmi dobře pamatuje nejen rok 2009, ale také éru „úvěrového zadrhnutí“, která následovala po finanční krizi roku 1997 a trvala několik let. Zajisté nechce vstoupit do historie jako guvernér, který přehnaně přísnou měnovou politikou způsobil dlouhou a nepříjemnou recesi.

 

Ještě Miroslav Singer: „Naše země ani světová ekonomika na tom prostě nejsou tak špatně, jako to vypadalo a dílem i bylo před třemi lety. Ale my se chováme dnes, jako by se měl svět zítra zhroutit. Lidé se nemusí chovat tak konzervativně. A proto jim snižujeme sazby, abychom jim znepříjemnili držení peněz v bankách.“

 

Nabízí se řada otázek. Co je tak špatného na tom, že si lidé chtějí vytvořit finanční rezervu? Nejsou spíše vystrašeni nejistotami a nepředvídatelnými kroky vlády? Není důvodem ke znepokojení, že centrální banka uvažuje o rozdávání peněz? Je „Helicopter Mirek“ vskutku ta správná přezdívka pro guvernéra?

 

Komentář po 13 měsících:

 

Ukázalo se, že bankovní rada ČNB je skutečně nezdravě posedlá představou, že deflace je největším nebezpečím pro českou ekonomiku. Skutečně provedla to, co ještě v říjnu 2012 vypadalo jako fantastická, nereálná a nesmyslná hrozba: úmyslně oslabila korunu.

 

Učinila tak naprosto zbytečně. Žádná deflační spirála nehrozila.

 

Nehrozila ani během let 2002 a 2003. Tak například od března 2002 do března 2003 cenový index poklesl o 0,4 procenta. A do září 2003 ceny poklesly ještě o další 0,3 procenta. A vzpomínáte si na nějakou hospodářskou krizi z těchto let? Ne, nevzpomínáte: nebyla žádná. Naopak, ekonomika rostla, nezaměstnanost klesala, koruna byla na cestě směrem k posilování. Proč? Protože mechanismus deflační spirála nefunguje tak, jak tvrdí nynější vedení ČNB.

 

Pokles cen nemá žádný zhoubný vliv na odkládání spotřeby a na další údajné klesání mezd, cen, tržeb, a tak dále. Ekonomové, kteří deflační spirálu vykládají takto povrchně, nechápou podstatu věci. Skutečná deflační spirála vypadá úplně jinak.

 

ČNB mylně pokládá intervenci za „měnové uvolnění“ a očekává posílení ekonomiky. Jenomže umělé a navíc nečekané oslabení měny nefunguje jako měnové uvolnění: funguje přesně opačně. Zvýšená inflace odčerpá část prostředků, za které spotřebitelé nedostanou žádnou hodnotu. Sníží tedy spotřebu. Funguje jako ropný šok - sice částečně kompenzovaný relativním zlevněním exportů, avšak tato výhoda bude z větší části smazána vyššími požadavky odborů na valorizaci mezd.

 

Oslabení koruny tedy nijak nepovzbudí českou ekonomiku. Jak funguje cenová inflace vyvolaná umělým oslabením domácí měny?

 

Ekonomika bude na vyšší inflaci a na vyšší dovozní ceny reagovat podobně jako na zvýšení DPH nebo spotřebních daní. Mohou vyšší daně podpořit hospodářský růst? Odpověď je zřejmá. (Rozdíl oproti DPH je ten, že zvýšené náklady spotřebitele nejdou do státní kasy ale do zahraničí.)

 

Umělá inflace způsobená umělým oslabením měnového kursu je proto restriktivním, nikoli expanzivním prostředkem měnové politiky.

 

Pokud by ČNB opravdu chtěla podpořit ekonomickou aktivitu, měla se spíše vydat jinou cestou, která by spotřebitele neochuzovala. Pověstné rozhazování peněz z vrtulníku je sice také sporné, ale aspoň vede k tomu, že mezi lidi se dostane více peněz. Růst peněžní zásoby je teoreticky i prakticky přípustnou cestou stimulace ekonomiky. Cenová inflace je jen nepříznivým vedlejším efektem peněžní inflace - ničím jiným.

 

Lze možná tvrdit, že umělé oslabení měny samozřejmě funguje jako určitá forma dotace pro exportéry. Má však centrální banka fungovat jako proexportní agentura? Tím spíše v situaci, kdy Česko má silný přebytek obchodní bilance?

 

Kdyby Češi byli bohatým národem, který sedí na penězích a kvůli své zapšklé konzervativnosti jen zbytečně dusí hospodářský růst, zmíněné znepříjemňování by snad mělo nějakou logiku. Jenže Češi jsou relativně i absolutně chudí. V poměru k velikosti ekonomiky mají jen asi polovinu čistého finančního majetku ve srovnání s Portugalci, asi 40 procent ve srovnání s Italy a třetinu ve srovnání s Belgičany.

Průměrné úspory českých domácností stačí jen krytí na 3 měsíce a 19 dní výdajů. Odkud ČNB bere tu troufalost úmyslně „znepříjemňovat držení peněz v bankách?“

V absolutním srovnání tedy Češi vycházejí jako nuzáci - a i to málo, co si stihli naspořit, by měli utratit jen proto, že se to hodí do teoretických modelů centrálních bankéřů? Rozum zůstává stát. Vypadá to, že bankovní rada zná českou ekonomiku jen z vrtulníku.

Intervence ČNB – otázky a odpovědi

Intervence ČNB – otázky a odpovědi

ČNB tvrdí, že hrozí „deflační spirála“: klesající maloobchodní ceny by prý způsobily odklad nákupů, což by údajně mělo za následek pokles ekonomiky.

celý článek >>>

Přímá demokracie, poslední tabu

Přímá demokracie, poslední tabu

Valná většina českých politiků slyší o Švýcarsku opravdu s krajní nechutí, neboť přijetí podobného modelu by pro ně určitě znamenalo podstatné omezení.

celý článek >>>

Mají chudí volit pravici?

Mají chudí volit pravici?

Sklon pomáhat slabším je lidem vlastní i bez politických ideologií.

celý článek >>>

Sdílet článek | starší články

fotografie: Pavel Kohout
provozovatel: Internet Art, s.r.o.
programování: AG25 s.r.o., 2012 - 2015
RSS
Vyzkoušejte: Starožitnosti
Pavel Kohout
President game
GAME DOWNLOAD