Negativní  hlasy  nejsou  pozitivní  řešení

4. 12. 2012

Posuďte smysl následujícího tvrzení o českém politickém systému:

„Výsledkem nelogického a nežádoucího volebního systému je situace, kdy většina lidí s vysokými etickými hodnotami považuje politickou situaci za velmi špatnou až katastrofální a odmítá se politicky angažovat.“

Trefa do černého? Jistě, s Karlem Janečkem, který je autorem těchto řádků, lze souhlasit. Pokračujme:

Negativní hlasy nejsou pozitivní řešení - foto: Pavel Kohout

„Základní problém stávajícího volebního systému je vytváření málo průhledných až téměř anonymních volebních kandidátek, na kterých si každá politická strana stanoví takové pořadí, které maximalizuje dosažení politické moci a peněžního zisku, to vše bez ohledu na skutečný zájem voličů.“

Opět ovšem naprostý souhlas. Systém uzavřených stranických kandidátek s nepříliš účinnými preferenčními hlasy je semeništěm korupce. Ale jak situaci napravit? Janeček navrhuje toto:

„Volba probíhá v 81 volebních obvodech odpovídající obvodům senátním. Volební obvody jsou dvoumandátové, to znamená, že v každém obvodu se volí dva poslanci. Politická strana má právo nominovat v každém volebním obvodu jednoho či dva kandidáty. Nezávislý kandidát musí předložit petici s 1000 podpisy registrovaných voličů z volebního obvodu, ve kterém kandiduje. Každý volič disponuje dvěma plusovými hlasy. Buď zvolí politickou stranu jako celek, což znamená, že oba její kandidáti získají po jednom hlase, nebo své hlasy přidělí dvěma kandidátům z odlišných kandidátních listin. Volič má také jeden minusový hlas, který udělí kandidátovi z kterékoliv kandidátky, kterého v poslanecké sněmovně nechce. Všechny hlasy mají stejnou váhu, tudíž za každý plusový hlas se kandidátovi jeden bod přičte a za každý minusový jeden bod odečte. Poslanecký mandát získají v každém volebním obvodu dva kandidáti s největším počtem platných hlasů. Jedná se o jednokolový volební systém, na základě kterého se zvolí 162 poslanců na volební období čtyř let.“

Přiznám se, že se mi tento návrh líbil na první pohled do té míry, že jsem jej zmínil v knize Úsvit: Kritika politického systému a návrh nové Ústavy pro Českou republiku.

Ale při bližší analýze se ukázaly problémy. Návrh obsahuje nejasnosti. Není zřejmé, co se stane, když strana nominuje jen jednoho kandidáta: může obdržet dva hlasy za stranu jako celek? Co když strana nominuje dva kandidáty a další její členové kandidují nezávisle? Kdo hlídá „etické hodnoty“ funkcionářů, kteří schvalují stranické kandidátky? Může volič použít jen jeden nebo dva hlasy ze všech tří? Anebo je nucen využít všechny tři?

To však jsou jen prkotiny, které lze snadno opravit a upřesnit. Hlavním problémem je nestabilita systému. Janeček zjevně nikdy nezkoušel číselně modelovat možné výsledky. Kdyby ano, viděl by podivné věci.

Příklad. Mějme obvod, kde 15 % kladných hlasů obdrží kandidáti radikální levice (říkejme jim třeba Rudí), 35 % získá umírněná levice (Oranžoví), 35 % umírněná pravice (Modří) a 15 % radikální pravice (Fialoví). Je zcela reálné, aby z Janečkova systému vyšel vítězně kandidát Rudých a kandidát Fialových!

Stačí, aby negativní hlasy zleva i zprava dopadaly převážně do středu s účelem eliminovat ty z kandidátů opačné politické orientace, kteří mají největší preference. Je dokonce možné, aby postoupili oba Rudí nebo oba Fialoví: stačí subtilní změny v rozložení negativních hlasů. Dokonce i když celkový počet negativních hlasů vpravo i vlevo bude vyrovnaný!

V poměrném systému by mohl nastat volební pat, ale nikdy takováto absurdita. V jednokolové přímé volbě by těsně zvítězil oranžový nebo modrý kandidát. Ve dvojkolové většinové volbě by zvítězil ten kandidát, který je nejvíce konsensuální.

Podobně absurdních situací může přitom v Janečkově nestabilním systému nastat více. Systém také otevírá široké možnosti taktizování a tvorbě přiznaných i skrytých koalic. Opět příklad. Dejme tomu, že některá strana nominuje dvojici oficiálních kandidátů, kteří budou působit seriózně a přijatelně - a kromě toho, jakoby „nezávisle“, bude kandidovat pár vykřičených lumpů z téže strany v roli obětních kozlů. Jejich úkolem bude úmyslně přitahovat negativní hlasy, aby oficiální kandidáti měli lepší šance (a na rozdíl od skutečných obětních kozlů dostanou dobře zaplaceno od „eticky kvalitních“ kandidátů, kteří postoupí.)

Je tu ještě další vážný problém. Lidé reagují na pobídky. Možnost volit negativně by rozpoutala předvolební vlnu negativních kampaní. I normální kampaň rozvíří hodně špíny, ale sérii cílených kampaní s účelem diskreditace a ostouzení protivníků jsme tu ještě neměli. Skoro každá výraznější osobnost má nějaké nepřátele a nějaké nevyřízené účty. Negativní propaganda by například mohla udělat ze seriózního pana Libora Michálka nebezpečného náboženského fanatika, i když ve skutečnosti ničím podobným není.

Velké strany s velkými rozpočty a přístupem k bezpečnostním službám by samozřejmě byly ve výhodě před skutečně nezávislými kandidáty - tohle Janečka nenapadlo?

Závěr: navrhovaný systém je za prvé nerobustní, za druhé i on tvoří potenciálně korupční prostředí.

Jak má vypadat opravdu dobrý volební systém? Americký Kongres používá stabilní a časem prověřené řešení: jednokolovou většinovou volbu s tím, že člen Senátu či Sněmovny reprezentantů nemá trestní imunitu a je odvolatelný dvěma třetinami daného orgánu. Damoklův meč ostudy v podobě odvolání je tak účinný, že zákonodárci si dávají raději pozor.

Přesto si Janeček zaslouží pochvalu: správně identifikuje alespoň část problému. Jeho nápad s negativními hlasy sice není dobrý, ale i tak má smysl: pomohl otevřít debatu o změně volebního systému a v širších souvislostech i celého politického systému. Nyní je čas na seriózní řešení.

publikováno v Lidových novinách 30. listopadu 2012

Slova versus peníze: proč nikdo nechce fiskální unii

Slova versus peníze: proč nikdo nechce fiskální unii

Hezkých slov je v Evropské unii více než peněz. Evropská rozpočtová unie ztroskotá na tomto nepoměru.

celý článek >>>

Kandidátky otevřené a uzavřené

Kandidátky otevřené a uzavřené

Umístíme tě na volitelné místo, ale budeš hlasovat, jak ti řekneme.

celý článek >>>

Omnipol a CASA: fakta a čísla

Omnipol a CASA: fakta a čísla

Výměna otázek a odpovědí mezi Českou televizí a expertem na zahraniční obchod.

celý článek >>>

Sdílet článek | starší články

fotografie: Pavel Kohout
provozovatel: Internet Art, s.r.o.
programování: AG25 s.r.o., 2012 - 2015
RSS
Vyzkoušejte: Starožitnosti
Pavel Kohout
President game
GAME DOWNLOAD