Německý  úspěch  a  jeho  podstata

8. 2. 2013

Rozhovor pro Lidové noviny (redaktor Vojtěch Wolf)

 

V čem tkví úspěch Německa? Jak velkou roli lze z tohoto pohledu přisoudit euru?

Bundestag, foto Pavel Kohout

Hospodářský úspěch Německa má daleko hlubší kořeny: sahají až do 18. století k pruskému králi Bedřichu Velikému. Kladl důraz na vědu, kulturu, náboženskou toleranci, ekonomickou svobodu a efektivní státní správu bez korupce. Díky tomu se Prusko stalo velmocí a postupně pohltilo zbytek Německa.

 

„Vládce je první osobou státu,“ napsal Bedřich Veliký v roce 1752. „Je dobře placen, aby mohl udržovat důstojnost svého úřadu. Ale vyžaduje se od něho na oplátku efektivní práce ve prospěch státu.“ (Citace: Niall Ferguson: Civilisation, Allen Lane, 2011)

 

„Nesmím mít žádné zájmy, které se neshodují se zájmy národa. Pokud tyto zájmy jsou neslučitelné, přednost mají vždy zájmy země“ - takto se Bedřich Veliký díval na povinnost vladaře.

 

To je skutečný kořen německé prosperity. V novější historii lze uvést odpuštění většiny německých válečných dluhů na Londýnské konferenci v roce 1953. Zatímco Británie a Francie nesly válečný dluh ve výši přes 200 procent HDP, Německu zůstala jen asi desetina této zátěže. Je zřejmé, že tato obrovská výhoda umožnila německý hospodářský zázrak při nízké inflaci a silné marce. A silná marka umožnila zavést silné euro.

 

Lze říct, že se euro Německu stále vyplácí, pokud vezmeme v potaz bankovní unii, záruky v různých fondech EFSF atd.?

Nikdo to exaktně nespočítal. Silné euro stimuluje německý vývoz do zbytku eurozóny, ale stále ještě není překážkou, aby vysoce kvalitní německé výrobky byly žádány třeba i v Číně, kde se nic podobného nevyrábí. Ale vliv eura bych nepřeceňoval. Německo bylo vysoce úspěšné již před eurem a bylo by i bez něho.

 

Euro spíše poškozuje ostatní ekonomiky než aby Německu pomáhalo. Podíváme-li se na eurozónu, stěží najdeme jedinou ekonomiku, které by euro pomohlo. Dokonce i Rakousko, Nizozemsko a Slovinsko byly zasaženy bankovní krizí spojenou se zavedením společné měny. Dokonce i Dánsko, Litva a Lotyšsko, které mají pouze pevnou vazbu svých měn na euro, byly postiženy.

 

Jak moc se na německém úspěchu podílely reformy trhu práce, které započaly v roce 2003?

 

Pouze částečně. Zde je třeba zdůraznit, že kolem roku 2003 byl jen mírně omezen vliv poměrně radikálně levicových reforem ze 70. let. Před nimi byly pro Německo typické míry nezaměstnanosti v hodnotách kolem 1 až 2 procent - ano, nezaměstnanost v Německu dlouho po válce prakticky neexistovala.

 

Čím konkrétně tyto reformy přispěly ke stabilitě německého pracovního trhu?

 

Bylo usnadněno propouštění a částečně některé byrokratické předpisy, například zákaz maloobchodního prodeje po šesté hodině večerní.

 

Jak je vůbec možné, že Němci podle dat OECD pracují v průměru jen 1413 hodin ročně, což je s výjimkou Nizozemí, nejméně ze všech států OECD, a přesto je jejich práce oproti ostatním zemím nejefektivnější?

 

Statistika vykázaných hodin neříká nic o skutečném využití pracovní doby ani o kvalitě práce a stupni její organizovanosti.

 

Je německá míra nezaměstnanosti pohybující se v současnosti okolo sedmi procent udržitelná? Proč ano/ne?

 

Mohla by být i nižší, pokud by se snížila daňová a odvodová zátěž práce na úroveň konce 60. let. Jenomže to by odbory zběsile protestovaly proti „bezohlednému neoliberalismu“.

 

Jak moc velký důraz přikládáte německému vzdělávacímu systému, kdy je běžné pracovat během studia již ve věku 15-16 let?

 

To je velká konkurenční výhoda. Mnohé země investují do vzdělání, ovšem v praxi to vypadá, že vysoký podíl vysokoškolsky vzdělané populace je dosažen díky nadměrnému zastoupení „měkkých“ oborů. Víte, že přes 60 procent absolventů bakalářského stupně oboru sociologie v Británii pracuje jako obsluha v restauracích, prodavači, pokladní v supermarketech, policisté, hlídači, a podobně?

 

Silný exportní průmysl nevytvářejí sociologové, politologové a psychologové - tvoří jej soustružníci, designéři a programátoři NC strojů. Tohle Němci chápou velmi dobře.

 

Může nějaká země vůbec zkopírovat německý hospodářský model, jak se často doporučuje? Předpokládám například, že asi těžko budou všichni exportovat.

 

Zkopírovat asi těžko, ale samozřejmě je možné se inspirovat v některých dílčích oblastech. Také bychom měli vědět, co nelze kopírovat: není možné mít stejnou daňovou zátěž, protože každá slabší ekonomika než Německo by se pod tou vahou zhroutila. Není možné budit ekonomiku „šrotovným“ ani provozovat „Kurzarbeit“ v jakémkoli významném rozsahu. Tudy cesta nevede.

 

Je na tom Německo skutečně tak dobře, jak se říká, nebo je to jen mediální bublina? Jak ukázala data Eurostatu, tak růst německé ekonomiky zpomaluje. Jedná se jen o součást hospodářského cyklu anebo o nějaký jiný faktor.

 

Německo je silná ekonomika, ale nedokáže dělat zázraky. Německo je přetížené daněmi a ani jeho dluh není malý. A pochopitelně, jakožto exportně orientovaná ekonomika je Německo závislé na světovém hospodářském cyklu. S tím nelze nic dělat, neboť stimulační prostředky nejsou k dispozici. Měnová politika je takřka za maximem možného, snižovat daně si nikdo nedovolí při současné úrovni dluhu. Ale termín „mediální bublina“ bych pro Německo nepoužíval.

 

Který sektor české ekonomiky nejvíce profituje z provázanosti s Německem?

 

Chtělo by se říci, že automobilový průmysl a všechny související průmysly. Nicméně vzniká otázka, zdali česká ekonomika není až příliš závislá na Německu v důsledku poněkud přebujelých investičních pobídek, které byly asymetricky namířeny do několika málo oborů.

 

Nebýt Německa, na čem by česká ekonomika pravděpodobně stála?

Kdyby Německo vůbec neexistovalo, otevřel by se nám prostor pro rybolov a námořní dopravu, ale takto asi otázka nebyla míněna. Ale kdyby Německo byla podstatně hospodářsky slabší, fungoval by opačný model, český kapitál by využíval levnou německou pracovní sílu. Něco podobného koneckonců naši předkové zažili během 20. let. Bohatí českoslovenští podnikatelé kupovali ve zdevastovaném Německu celé doly a průmyslové komplexy díky silné koruně, zejména rodina Petschků. Bohužel, tento model nevydržel dlouho.

 

Na německém úspěchu se podílejí takzvané Mittelstand firmy (střední podniky, které exportují a mají minimální míru zadlužení, popřípadě jsou v rukou jedné rodiny, např. Miele)?

 

Německo nemá žádný patent na malé a střední firmy. V každé normální ekonomice malé a střední podniky tvoří hlavní nosný pilíř. V české ekonomice však tyto podniky byly „vygumovány“ během socialismu a od té doby se střední stav nedokázal obnovit. V Británii například během poválečného období byl střední stav již postižen extrémně vysokým zdaněním (až 95 procent), ale ještě neměl výhody velkých podniků.

 

Není tak docela pravda, že německé podniky jsou minimálně zadlužené. Při pohledu na statistiku je zřejmé, že objem podnikatelských úvěrů v německé ekonomice je na úrovni, kterou lze považovat za normální a je stále mnohem vyšší ve srovnání s českou ekonomikou. Dokonce je možné tvrdit, že německé podniky jsou příliš závislé na úvěru, protože jsou méně zvyklé navyšovat kapitál emisemi akcií. To bylo mimochodem příčinou některých slavných bankrotů, včetně u nás známého pádu Fischerovy cestovní kanceláře v roce 2003.

 

Stojí tyto rodinné podniky za německým úspěchem? Je skutečně pravdou, že německá averze k zadlužování se podílí na stabilitě německé ekonomiky?

 

Není pravda, že Němci mají averzi k zadlužení. Historicky ani ze současného hlediska nelze nic podobného tvrdit. Pokud má někdo averzi k dluhu, jsou to spíše Češi, kteří tuto averzi mnohdy absurdně přehánějí. Řekl bych ovšem, že Němci jsou v průměru konzervativnější než třeba Španělé nebo Irové. Když počítají podnikatelské plány, vycházejí z méně rozjásaných předpokladů ohledně budoucí ziskovosti a rizika projektů.

Sedm otázek k české koruně

Sedm otázek k české koruně

Kdybychom měli euro, hrozily by nám nepředvídatelné pohyby úvěrů a kapitálu. Jen docela malý pohyb objemu peněz v rámci eurozóny dokázal například zcela smést irské bankovnictví.

celý článek >>>

Jak zachránit ODS

Jak zachránit ODS

Za svou existenci ODS vděčí tvrdému jádru věrných příznivců. Jsou to většinou živnostníci, drobní podnikatelé nebo kvalifikovaní profesionálové, kteří nechtějí pečovatelský stát, vysoké daně a mají smysl pro věrnost.

celý článek >>>

Vůbec největší Karlova chyba

Vůbec největší Karlova chyba

Nedávno jsem psal o pěti chybách, kterých se K. Schwarzenberg dopustil. Ale pak jsem si uvědomil, že „kníže“ udělal ještě jednu. Největší ze všech.

celý článek >>>

Sdílet článek | starší články

fotografie: Pavel Kohout
provozovatel: Internet Art, s.r.o.
programování: AG25 s.r.o., 2012 - 2015
RSS
Vyzkoušejte: Starožitnosti
Pavel Kohout
President game
GAME DOWNLOAD