Nobelova  cena  a  teorie  síly

13. 10. 2013

Nobelovu cenu za ekonomii obdrželi v roce 2012 dva američtí profesoři: Alvin Roth a Lloyd Shapley. Napsal jsem tehdy komentář pro Lidové noviny, z něhož nyní vyjímám jednu část - tu, která je zajímavá z politologického hlediska.

 

… Konkrétně jedna část teorie profesora Shapleyho má zajímavou aplikaci v politice a v politickém vyjednávání. Jde o pojem Shapleyova hodnota, konkrétně o její speciální případ zvaný Shapley-Shubikův index síly.

Railway museum, foto Pavel Kohout

Matematickou stránku indexu nechme stranou. Ostatně, na internetu lze během několika sekund najít vzorec, který není neproniknutelně složitý.

Podstatné je, co index síly vyjadřuje. Známe-li počet poslanců ve sněmovně a počet hlasů potřebných pro schválení zákona, můžeme spočítat skutečnou sílu každé strany.

 

Tento index síly je odlišný od procentního zastoupení. Například ODS má v současné Poslanecké sněmovně 25,5% podíl mandátů, ale index síly v hodnotě 29,3 procenta. Strana LIDEM má čtyři procenta, ale Shapley-Shubikovu sílu o polovinu vyšší. Naopak KSČM má ve sněmovně 13 procent mandátů, ale index síly činí jen 6,2 procenta - stejná hodnota, jakou mají Věci veřejné s polovičním počtem mandátů! Situace se ještě zkomplikuje, pokud šest „rebelů“ z ODS počítáme jako samostatnou stranu.

 

Za momentálního rozdělení sil nemají osamělí poslanci velkou moc. Jiná však byla situace po volbách v roce 2006. Shapley-Shubikův index ukazuje, že dvojice přeběhlíků měla tehdy sílu vyjádřenou číslem 33,3 procenta; stejnou sílu měly levice i pravice.

 

Člověk nemusí být zrovna nobelista, aby i bez výpočtů věděl, že role malých stran či dokonce jednotlivců v roli jazýčků na vahách je vždy problematická. Nadměrná síla přeběhlíků zcela očividně neodpovídá počtu hlasů ve volbách. Matematické vyjádření však odhaluje v plném rozsahu pokřivenost systému. Ať už bude rozdělení mandátů jakékoli, poměrný volební systém nikdy nemůže skutečně adekvátně odrážet rozvrstvení politických preferencí ve společnosti. Náhlé a zásadní změny mocenské situace v důsledku změny loajality relativně malého počtu poslanců vždy budou konzumovat značnou část energie Poslanecké sněmovny na vlastní provoz. Vždy budou možným zdrojem korupce.

 

Poměrný systém tedy může být skutečně poměrný jen ve speciálních případech, jejichž výskyt je v praxi nepravděpodobný. Chyba není ve voličích, ale v systému. Mimochodem, proč to nenapadlo nějakého českého politologa?

Tím se dostáváme již dost daleko od Nobelovy ceny pro Alvina Rotha a Lloyda Shapleyho. Dostáváme se k teorii politických systémů. Praxe evropského kontinentu ukazuje, že poměrný systém nemůže dobře fungovat. Pomůcky ve smyslu mandátové prémie pro vítěze voleb (řecký nebo italský systém) neřeší problém nepoměrnosti poměrného volebního systému.

 

Na internetu můžeme snadno najít hned několik hotových kalkulátorů Shapley-Shubikova indexu, takže se nemusíme sami zdržovat jeho programováním.

A další příklad...

Použijeme druhý kalkulátor, do něhož zadáme 3 jako počet hráčů: levice, pravice a přeběhlíci. Dále zadáme 101 (většinová kvóta ve sněmovně) a do rubriky Weights (váhy) počty poslanců: 99, 98 a 3.

 

Výsledek? Tři přeběhlíci mají přesně stejnou mocenskou váhu jako levice a pravice s 99, respektive s 98 poslanci.

 

Je zřejmé, že politický orgán, kde Shapley-Shubikův index politické síly může vycházet takto nevyváženě v poměru k vahám jednotlivých sil, bude semeništěm korupce a zdrojem politické nestability.

 

Chronické problémy českého systému lze tedy odvodit pomocí exaktní matematiky. Jak je ale možné, že snad všichni politologové obhajují český politický systém, navzdory jeho teoreticky prokazatelné a prakticky prokázané dysfunkčnosti?

 

Vysvětlení je tak prosté, jak jen může být. Čeští politologové rádi mluví, ale nejsou kamarádi s matematikou. Teorie her jim nic neříká, o jménech jako Lloyd Shapley a Martin Shubik v životě neslyšeli. Jejich hlavní kvalifikací je chválit „standardní parlamentní demokratický systém“, čímž rozumějí český paskvil zakotvený bohužel v nynější ústavě.

 

I kdyby teorie křičela a praxe řvala proti nim.

Jak jsem se mýlil ohledně role státu

Jak jsem se mýlil ohledně role státu

Dostal jsem otázku, jak se za posledních dvacet let změnil můj názor na stát a na trh. Důvod k zamyšlení.

celý článek >>>

Jak odstranit korupci, rychle a účinně

Jak odstranit korupci, rychle a účinně

Ve skutečnosti je recept na účinné potření korupce víc než překvapivě jednoduchý.

celý článek >>>

Levicovým liberálům

Levicovým liberálům

Nezničitelná je myšlenka základních lidských a občanských práv.

celý článek >>>

Sdílet článek | starší články

fotografie: Pavel Kohout
provozovatel: Internet Art, s.r.o.
programování: AG25 s.r.o., 2012 - 2015
RSS
Vyzkoušejte: Starožitnosti
Pavel Kohout
President game
GAME DOWNLOAD