O  Klausovi  a  nesamozřejmosti  dějin

6. 3. 2013

Původně jsem chtěl napsat objektivní bilanci politické činnosti Václava Klause. Ale rozhodl jsem se jinak. V současné hysterické době by totiž jakýkoli pokus o objektivitu byl přivítán rovněž hystericky. Takže - dovolte mi prosím malou předehru jako úvod k jádru věci.

Budoucnost začíná teď, foto Pavel Kohout

Ve škole jsme se učili dějiny jako lineární posloupnost panovníků, válek, atentátů, zámořských objevů, revolucí, a tak dále. Posloupnost lidí a událostí, která na sebe navazovala a měla jistou logiku. Takovou, že studentovi historie se mohlo zdát, že jinak tomu být nemohlo: že neúprosná dějinná nutnost zkrátka vyžadovala, aby Amerika byla objevena v roce 1492, aby bitva na Bílé hoře skončila českou porážkou, a aby výstřel z Aurory odstartoval v roce 1917 socialistickou revoluci.

 

Teprve mnohem později, když jsem se díky zájmu o finance dostal k historii financí, začal jsem se více zajímat o dějiny obecně. A najednou jsem viděl věci, které v učebnicích nebyly. Nemám na mysli jen kapitoly, které socialistické školství úmyslně zamlčovalo - například hladomor na Ukrajině ve 30. letech, stalinské gulagy nebo sovětskou anexi Zakarpatské Ukrajiny.

 

Mám na mysli nesamozřejmost dějin. Klíčové události nebyly rozhodnuty předem. Není žádná bohyně jménem Dějinná nutnost, která by pokládala koleje pro vlak historického vývoje lidstva. Koleje se pokládají samy, jaksi mimovolně, a teprve s odstupem vypadají, jako kdyby ani nemohly vést jinudy.

 

Pár příkladů. Amerika mohla být objevena o desítky let dříve. Čínský admirál Zheng He měl k dispozici loďstvo, které by dokázalo splnit tento úkol. Také provedl několik úspěšných výprav, například do vzdálené Afriky. Jenomže po návratu z té poslední upadl v nemilost císaře. Proč? Čína právě prohrála nákladnou válku s Mongolskem a bylo třeba šetřit. Navíc Zheng He byl vhodným hromosvodem. Loďstvo bylo zničeno, dokumentace spálena, výuka cizích jazyků zakázána.

 

Kdyby se dějiny vyvíjely jen nepatrně jinak, Severní Amerika by dnes mluvila čínsky a angličtina by byla jen exotickým jazykem malého bezvýznamného ostrova.

 

Kdyby česká šlechta byla poněkud velkorysejší co do financování žoldnéřů, Bílá hora se mohla zapsat do dějin jako důležité vítězství svobodného českého státu. Mimochodem, česká ústava z roku 1619 patřila k unikátním právním dokumentům své doby. Bez Bílé hory by naši předkové nezažili dobu temna, během níž prakticky přestala existovat česká literatura, divadlo a vzdělanost - a to na hodně dlouho.

V téže době i jiný malý národ bojoval proti agresivním Habsburkům: Holanďané. Ve válce proti jejich španělské větvi byli daleko úspěšnější, protože lépe zvládali finance a lépe dokázali financovat armádu. Získali svobodu a dokázali ji využít. Ani toto vítězství nebylo samozřejmé.

 

Mimochodem: jistý český politik považuje porážku na Bílé hoře za „bezvýznamnou epizodu občanské války“. I po staletích je zřejmé, že se cítí být příslušníkem té válčící strany, která tehdy zvítězila. Hádejte který.

 

Kdyby německé vojenské velení nevyslalo do Ruska přes Finsko v zapečetěném železničním voze Vladimíra Iljiče Lenina, historie by také vypadala jinak. Němci, znepokojení nepříznivým vývojem války, doufali, že agent Lenin pomůže rozvrátit vnitřní stabilitu carské říše. Že se to podařilo až příliš důkladně, není třeba zdůrazňovat.

 

Bez německých intrik by Lenin zemřel jako bezvýznamný emigrant ve Švýcarsku. Svět by dnes neznal jména jako Stalin, Mao Ce Tung, Gottwald, Fidel Castro... Rusko a Čína by byly již dávno největší kapitalistické velmoci. Spojené státy by byly až na třetím místě. Druhá světová válka by buď nebyla, anebo by se odehrála jindy a za jiného rozložení sil. Jediné rozhodnutí - které vůbec nebylo samozřejmé, natožpak nutné - zásadně ovlivnilo běh světa.

Čímž se dostávám k Václavu Klausovi. Ne, nebudu spekulovat, co by bylo bez něho. Jeho význam zhodnotí až budoucnost - až bude možné hodnotit s náležitým odstupem. Posoudí nebo odsoudí.

 

Minulost nezměníme, i kdybychom se o ni hádali stokrát a do krve. Ale můžeme měnit budoucnost. Můžeme se rvát o svobodu, kterou máme. Anebo můžeme dopředu kapitulovat. Můžeme se rozhodovat sami, anebo se nechat vláčet událostmi pasivně a bez možnosti hlasovat jinak než kladně.

 

Ačkoli mnozí z nás si stěžují, že se nedá nic dělat a že není koho volit, není to pravda. V každých volbách máte na výběr.

 

Za rok budou volby do Poslanecké sněmovny. Můžete volit staré známé grázly, kteří kradou a zvyšují daně (což je v podstatě skoro totéž v našich podmínkách.) Anebo můžete volit někoho, kdo to nedělá.

 

Můžete volit strany, kterým jde o zachování stávajících pořádků a koryt. Anebo můžete volit změnu.

 

Nelíbí se vám amnestie Václava Klause? Nic s ní nenaděláte. Můžete plakat nad rozlitým mlékem, ale to není produktivní činnost. Ale za rok budete mít možnost volit nejméně jednu stranu, která má v programu změny Ústavy zahrnující úplné zrušení amnestií.

 

Nelíbí se vám volební systém jako takový? Budete mít šanci volit nejméně jednu stranu, která hodlá zavést přímou volbu poslanců namísto nynějších neprůhledných kandidátních listin.

 

Nelíbí se vám růst státního dluhu a takřka zločinná rozpočtová politika nynějšího ministra financí? V příštích volbách budeme mít šanci nejen vyměnit ministra, ale přispět ke změně celého systému tak, aby samotná Ústava obsahovala účinnou pojistku proti bezhlavému státnímu utrácení. (Tzv. dluhová brzda schválená nynější nešťastnou vládou takovou pojistkou bohužel není.)

 

Budeme mít ještě dost příležitostí ukázat, že nejsme „zbabělí Češi, kteří se k ničemu neodhodlají“, jak o nás mluvil onen nejmenovaný politik ještě v říjnu 1989.

 

Počínaje dneškem platí: teď měníme budoucnost. Takže konec fňukání.

Má země, tak krásná a ztracená...

Má země, tak krásná a ztracená...

Dostal jsem mail od jedné čtenářky, který na mě hluboce zapůsobil. Autor původního textu mi není znám. Lidé si jej posílají po internetu, a tak se dostal i ke mě. Domnívám se, že jej nemusím nijak komentovat.

celý článek >>>

Ušetříme miliony, utrácíme miliardy

Ušetříme miliony, utrácíme miliardy

Co dělá vláda po několika letech od zavírání ambasád kvůli úspoře několika desítek milionů? Chce utratit deset miliard na podporu exportu. Ano.

celý článek >>>

Jsou ekonomické krize předvídatelné?

Jsou ekonomické krize předvídatelné?

Na Španělsko si vždycky vzpomenu, kdykoli mi někdo důležitě vysvětluje, že v ekonomice a ve financích se nic nedá předpovídat; nic prý nelze vidět dopředu a je marné a bláhové se o cokoli v tomto směru pokoušet.

celý článek >>>

Sdílet článek | starší články

fotografie: Pavel Kohout
provozovatel: Internet Art, s.r.o.
programování: AG25 s.r.o., 2012 - 2015
RSS
Vyzkoušejte: Starožitnosti
Pavel Kohout
President game
GAME DOWNLOAD