O  zadluženém  Nizozemí

4. 4. 2013

1. Podle čísel nizozemského statistického úřadu ceny nemovitostí soustavně padají. Jak dlouho podle vás pokles ještě potrvá? Bude tato nemovitostní bublina závažnější než ve Španělsku?

Budoucnost? Foto Pavel Kohout

Jak dlouho pokles cen nemovitostí potrvá, to nevím. Myslím, že to nevědí ani nizozemští experti na nemovitosti. Ví se ovšem, že index cen nemovitostí poklesl o 8,6 procenta od ledna 2012. Dále je známo, že ceny nemovitostí mají určitou dynamiku a nějakou dobu trvá, než se trend změní. Takže propad může pokračovat ještě dlouho. Trendy na trzích nemovitostí obvykle trvají celé roky, na rozdíl například od akciových nebo komoditních trhů, kde se mohou rychle obrátit.

 

Zda tato bublina bude horší než ve Španělsku? Řeknu jen to, že Holanďané jsou nejzadluženějším národem v eurozóně. Banky drží ve svých bilancích téměř 400 miliard euro v hypotečních úvěrech. Spotřebitelské úvěry představují 250 procent disponibilních příjmů domácností. V této disciplíně to Španělé dotáhli jen na polovinu.

 

Nizozemci mají velmi dlouhou a bohatou tradici ve financích. Po roce 1688 učili Angličany, jak má vypadat moderní bankovní a burzovní systém. Ještě předtím se osvobodili od španělské nadvlády, protože na rozdíl od Španělů měli vyspělejší finance a dokázali lépe financovat armádu. Po dlouhá staletí holandští obchodníci a bankéři patřili mezi světovou špičku: poslední finanční krizi zažili v roce 1637. Dnes je zřejmé, že to v řadě ohledů hodně přehnali. Věřili si až příliš, zejména takřka nábožně věřili, že ceny nemovitostí mohou jít do nebes a že se jim všechny ty hypotéky vyplatí.

 

Ceny nemovitostí mají ovšem své zákonitosti. Nejdelší časovou řadu indexu nemovitostí zkonstruoval profesor Piet Eichholz z amsterdamské univerzity. Eichholz počítal s cenami domů na Herengracht, což je jeden z nejstarších kanálů ve městě. Lokalita je mimořádně vhodná pro výpočet dlouhodobého indexu cen nemovitostí, protože většina domů stojí bez velkých změn již stovky let a všechny záznamy o převodech jsou pečlivě archivovány.

 

Výsledek? V časovém rozpětí 1628-1973 ceny po odečtení inflace rostly jen o 0,2 % ročně. Bylo zapotřebí 350 let, aby se ceny domů na prestižní amsterdamské lokalitě zhruba zdvojnásobily v reálném vyjádření. Nikde na světě neexistuje trh, kde by ceny nemovitostí rostly dlouhodobě výrazně vyšším tempem než inflace.

 

Toto zjištění je v příkrém rozporu s obecným povědomím, které převládalo v nedávných letech nejen v Nizozemsku, ale i jinde ve světě. Když ceny nemovitostí letí vzhůru, neznamená to, že všichni bohatnou. Může to spíše signalizovat inflaci objemu peněz v důsledku nevhodné měnové politiky.

2. Hrozí nizozemským bankám, že jim klienti přestanou zvládat splácet své hypotéky (= zvýší se podíl tzv. non-performing loans)?

 

Ano, toto riziko přirozeně hrozí. Při nárůstu nezaměstnanosti z 5,9 % na 7,7 % během posledních dvanácti měsíců konče únorem 2012 je pochopitelné, že lidé budou mít finanční problémy. Na jednoho Holanďana včetně dětí a důchodců připadá objem hypoték ve výši 26 660 euro, takže dluhová zátěž domácností je značná. Pro srovnání, na průměrného Čecha připadají hypotéky v hodnotě zhruba 3600 euro, přičemž Holanďané nemají více než sedminásobné příjmy ve srovnání s Čechy. Spotřebitelské úvěry na jednoho Holanďana jsou na úrovni 1585 euro - ani to není málo.

 

3. Pokud by se to stalo, tak hrozí tamním bankám takové problémy, aby musely požádat o pomoc vládu?

 

Již se stalo. Dokonce opakovaně. Začátkem roku 2013 nizozemská vláda zachránila banku SNS za 3,7 miliardy euro. Akcionáři byli „vygumováni“, banka byla znárodněna, majitelé subordinovaných dluhopisů přišli o peníze.

 

Ještě dříve, během let 2008 a 2009 nizozemská vláda zachraňovala ING Groep, ABN Amro Holding a Fortis. Náklady šly celkově do desítek miliard euro.

 

V této souvislosti mi to nedá, abych nezavzpomínal na roky 1997-1999, kdy jsem pracoval pro ING Investment Management. My čeští zaměstnanci velké nadnárodní společnosti jsme si tenkrát říkali, jak Holanďané jsou nesrovnatelně pokročilejší a zkušenější - jak neuvěřitelně silné jsou jejich banky a kam se my, chudáci a troškaři, vůbec hrabeme. To se zásadně změnilo. Nyní už nám tzv. vyspělý Západ nemá mnoho co nabídnout, pokud jde o znalosti a zkušenosti ohledně řízení financí. Západ dnes může sloužit především jako odstrašující příklad. Příklad toho, co se stane, když stát utrácí příliš mnoho a když domácnosti rovněž utrácejí příliš mnoho.

 

Měli bychom odložili stranou své postkomunistické komplexy méněcennosti. Nejsme o nic horší. A pokud jde o zkušenosti, i ty už dnes máme na úrovni. Pořídili jsme si je dokonce relativně levně.

 

4. Byla by vláda schopna tuto záchranu utáhnout a nalít do bank miliardy eur, nebo by přišel čas na záchranu od „troiky“?

 

Záleží na tom, do jaké míry se nizozemská finanční krize ještě rozvine.

 

5. Pokud by se to hypoteticky stalo a země kvůli tomu (podobně jako třeba Španělsko) musela dostat pomoc, jak by proběhla? Podobně, jako např. v Irsku, tj. bailout výměnou za úsporná opatření? Nebo by hrozilo, že se z nynějšího řešení problémů na Kypru stane pravidlo?

 

Nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem přistupoval velmi tvrdě vůči Kypru (v roli předsedy euroskupiny) a o měsíc předtím byl velmi drsný na akcionáře SNS. Nechtěl bych teď držet akcie jakékoli nizozemské banky nebo finanční skupiny.

 

6. Pokud by hypoteticky Nizozemsko potřebovalo pomoc, ohrozí to nějak zahraniční (konkrétně české) firmy se sídlem a účty v Nizozemsku? (podobně jako ruské klienty na Kypru)

 

To určitě ne. Dijsselbloem možná rád zlikvidoval kyperskou konkurenci, ale nebude zakládat požár ve vlastním domě. Nizozemsko si při zakládání EU vyjednalo speciální podmínky pro daňové zvýhodní podniků, zvláště mezinárodních holdingů. Dlouhodobě se tato země profiluje jako seriózní finanční centrum a svého druhu také daňový ráj. Nizozemci si dají velký pozor a vyvinou veškeré úsilí, aby neohrozili toto své výjimečné postavení.

 

na otázky Terezy Holanové z Aktualne.cz odpovídal Pavel Kohout

Stát, bezpečný dlužník

Stát, bezpečný dlužník

Během válek a krizí se vždy ukáže, který věřitel je silný a spolehlivý – a který přestane splácet v důsledku finanční slabosti. Tak tomu bylo vždy během lidské historie. Až do 20. století.

celý článek >>>

Kdo vlastně může za Kypr

Kdo vlastně může za Kypr

Již v polovině roku 2010 bylo zřejmé, že objem bilančních sum kyperských bank dosáhl vrcholu a začal padat. Bylo to v době, kdy v důsledku finanční krize eurozóny poklesla tvorba úvěrů.

celý článek >>>

Střízlivě o majetkových přiznáních

Střízlivě o majetkových přiznáních

Majetek, pocházející z korupce, není evidován nikde. Buď jde o akcie na doručitele, kde lze vlastníka snadno zatajit, i po nedávné změně zákona, anebo jde o prostě a jednoduše o svazky bankovek.

celý článek >>>

Sdílet článek | starší články

fotografie: Pavel Kohout
provozovatel: Internet Art, s.r.o.
programování: AG25 s.r.o., 2012 - 2015
RSS
Vyzkoušejte: Starožitnosti
Pavel Kohout
President game
GAME DOWNLOAD