Obézní  stát  a  jeho  léčba

31. 3. 2013

Obezita, Foto Pavel Kohout

Věnujte prosím pozornost následujícímu obrázku. Takto by vypadala mapa světa, kdyby jednotlivé státy nebyly zakresleny podle své rozlohy, ale podle velikosti veřejných výdajů. Údaje jsou přepočteny na dolary a vztaženy k roku 2009. Zdrojem jsou výpočty Světové banky a její kreativní výtvarné oddělení.

 

Velikost veřejných výdajů (přepočteno na dolary v roce 2009)

Zdroj: Světová banka

Zdroj: Světová banka

Zleva můžeme vidět řádně výdajově naducané Spojené státy americké. Kanada je v tomto srovnání maličká, což je pochopitelně dáno nepoměrem její velké rozlohy a řídkého osídlení. Ovšem i v relativním přepočtu USA začínají Kanadu předhánět. Kanada bývala dříve považována za Švédsko Severní Ameriky, za velkorysý sociální stát oproti kovbojsky drsné Americe.

To již není pravda. Dnes je Kanada vzorem přísného anglosaského kapitalismu s relativně nízkými daněmi a nízkými výdaji. Mimochodem, Kanada naposledy utrpěla finanční krizi před první světovou válkou. Také Austrálie je štíhlá, o Jižní Americe nebo Africe ani nemluvě. Asie, kromě Japonska, je rovněž velice levná.

 

Následuje Evropa. Ve světě veřejných výdajů je Evropa - zvláště její západní část - nenažraným Otesánkem. Otylá nabubřelost Evropy bije do očí. Stačí se podívat na suché sloupce statistik, ovšem grafické vyjádření je ještě lepší.

 

Proč Evropa vydává tolik? Na zbrojení to není. Ani na stavbu dálnic, neboť tato část světa je již zabetonována dosti důkladně. Podstatné je, že evropští voliči chtějí něco za nic. Komfortní sociální stát za cenu vysokých daní, které má ovšem zaplatit někdo jiný. Ti zlí „bohatí“, kteří nás, ubohé zaměstnance, nespravedlivě vykořisťují. Závist jde ruku v ruce s moderní variantou primitivního marxismu: bohaté je třeba vyždímat, protože si stejně nezaslouží být bohatí.

 

Jenomže rezervoár bohatých se postupně vyčerpává. Navzdory pohádkám, jak bohatí stále bohatnou a chudí chudnou, není tomu tak. Evropa by potřebovala dvakrát nebo třikrát tolik bohatých, aby byla schopna uživit své sociální potřeby. A proto se zadlužuje. A pak to dopadá jako na obrázku karikaturisty deníku The Telegraph:

DLUHOVÁ KRIZE: „Politikové nám slibovali, že teprve naše děti budou trpět“

DLUHOVÁ KRIZE: „Politikové nám slibovali, že teprve naše děti budou trpět“

Mnozí voliči tak ale opravdu uvažují!

 

Evropa představuje dnes asi 8 procent světové populace. Vydává 58 ale procent všech výdajů na sociální ochranu na světě!

 

Přesto nejrůznější levicoví agitátoři horlí proti „oklešťování sociálního státu“. Varují před jeho zánikem, omezováním, vytlačováním nebo dokonce rovnou před jeho zrušením. Ovšem, varovat před „oklešťováním“ státu v současné době v Evropě, je jako varovat 180 kilogramového tlouštíka před nebezpečím hladu.

 

Expanze celkových vládních výdajů ve vyspělých zemích (nejen v Evropě) je zřejmá z následujícího grafu:

Zdroj: Světová banka

Zdroj: Světová banka

Vyspělé evropské země si vystačily průměrně se státními výdaji ve výši zhruba 30 procent HDP v roce 1960. Nyní státy konzumují v průměru zhruba 50 procent HDP. Žádná ekonomika, jakkoli silná, nemůže dlouhodobě unést takové břemeno. Švédsko nebo Německo mohou dlouho vzdorovat, ale i tyto státy mají problémy, které nejsou dlouhodobě únosné. Mají také nezanedbatelné dluhy, zejména Německo.

 

Jaká je léčba státní obezity? Úplně by stačil návrat k sociálnímu státu na úrovni roku 1960. Jistě, dnes takové návrhy vypadají velmi radikálně. Přitom nejde o nic více než jen o návrat ke zdravému rozumu a ke zdravému hospodaření. Jednou však nezbude jiná možnost než nasadit drastickou dietu. Až Západu dojdou peníze a až mu již nikdo nebude chtít půjčit.

 

Tento proces ostatně již začal v některých evropských zemích. Bude lepší jednat, dokud je čas. Než přijde řada i na nás.

OSVČ – co je vidět a co není

OSVČ – co je vidět a co není

Veřejnost to možná dost překvapí, Kalouska s Mládkem snad také, ale podnikatelé obvykle nemívají v garáži tiskárnu na peníze.

celý článek >>>

Kolik vlastně stál socialismus

Kolik vlastně stál socialismus

Průměrná mzda Čechoslováka v roce 1989 vydala při reálném tržním kursu nějakých asi 60 dolarů, při oficiálním (ovšem zcela nereálném) kursu pak asi 200 dolarů. Jaké tedy byly ztráty?

celý článek >>>

Slovinsko – další krize na řadě

Slovinsko – další krize na řadě

Slovinsko je sledováno již delší dobu kvůli svým problémovým bankám. Těžko lze čekat, že právě nyní se situace začne lepšit, když většina Evropy je právě teď šokována kyperskými událostmi.

celý článek >>>

Sdílet článek | starší články

fotografie: Pavel Kohout
provozovatel: Internet Art, s.r.o.
programování: AG25 s.r.o., 2012 - 2015
RSS
Vyzkoušejte: Starožitnosti
Pavel Kohout
President game
GAME DOWNLOAD