Může  prezident  odvolat  premiéra?

1. 2. 2013

Česká ústava je dokument plný překvapení. Ke všem různým nepřesnostem, dvojsmyslům, skulinám a konfliktním formulacím, které obsahuje, přibyl další nedostatek. Nejasnost docela závažná.

S volbou nového prezidenta lze čekat změnu stylu prezidentského chování. Dosavadní prezidenti, Havel a Klaus, měli společnou vlastnost. Oba se chovali spíše jako konstituční monarchové, kteří zpravidla podepíší, co podepsat mají a nemíchají se aktivně do vládnutí. Prezident Klaus občas odmítal podepisovat zákony, neboť česká ústava jen uvádí, že „přijaté zákony podepisuje předseda Poslanecké sněmovny, prezident republiky a předseda vlády.“ Neuvádí ovšem, co má následovat, když prezident nepodepíše.

 

Klaus ani Havel rozhodně nevyužívali všechny možnosti, které Ústava prezidentovi poskytuje. Mezi ně patří například Článek 64, který uvádí, že

 

(1) Prezident republiky má právo účastnit se schůzí obou komor Parlamentu, jejich výborů a komisí. Udělí se mu slovo, kdykoliv o to požádá.

 

(2) Prezident republiky má právo účastnit se schůzí vlády, vyžádat si od vlády a jejích členů zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti.

 

Aktivní přítomnosti prezidenta na zasedáních vlády doposud byla neznámou věcí, která je však plně v kompetenci prezidenta. Záleží jen na něm, do jaké míry ji bude využívat.

 

A to ještě není všechno.

foto Pavel Kohout

Mezi právníky vypukly spory, zda Ústava umožňuje tzv. poloprezidentský systém či nikoli. Jde konkrétně o otázku, zda prezident smí odvolat premiéra či členy vlády.

 

„V klíčové otázce, kdy může být premiér odvolán, Ústava podmínky nestanoví. Byť je to pro mnohé šokující, naše Ústava umožňuje poloprezidentský systém,“ sdělil Lidovým novinám Jan Kudrna, expert na ústavní právo. Podobný názor zastává právník Pavel Hasenkopf. Ústava hovoří o tom, kdy prezident musí odvolat vládu (například kvůli vyhlášení nedůvěry Sněmovnou), ale neklade žádné podmínky, kdy prezident může odvolat vládu ze svého vlastního rozhodnutí. V tomto směru neexistuje psané omezení. „Ex constitutione k tomu je prezident oprávněn a může tak učinit kdykoli,“ uvádí dále v Lidových novinách Jan Kudrna, odborný asistent na katedře ústavního práva PR UK.

 

Opačný názor zastávají Jan Kysela a spoluautoři ústavy Petr Pithart a Zdeněk Jičínský. Ti poukazují na ducha ústavy: že určité věci je třeba číst tak, a nikoli onak, a že je třeba brát v úvahu, jak to autoři vlastně mínili.

 

Do sporu se tedy dostává názor „co je psáno, to je dáno“ s názorovým proudem, kterému můžeme říkat „duchařina“.

 

Normální člověk, neprávník, se pravděpodobně přikloní k prvnímu z obou názorů. Normální lidé jsou totiž vždy nuceni řídit se tím, co je napsáno. V dopravních předpisech je psáno, že se nesmí jet na červenou. V hypoteční smlouvě je psáno, že se splácí tak, tak a nejinak. V záručním listě stojí, že vadný výrobek můžete reklamovat do dvou let po koupi a když přijdete o den později, máte smůlu.

 

A tak dále. Zkuste se domlouvat s dopravním policistou o duchu dopravních předpisů. Jel jste na červenou, budete platit, maximálně se můžete tvářit kajícně a třeba dostanete menší pokutu. Ale zákon je zákon, o vašem přestupku není sporu.

Pokud Ústava ničím nepodmiňuje odvolání předsedy vlády prezidentem, pak je nejspíše pravda, že umožňuje prezidentovi hrát aktivnější roli. Pokud to autoři Ústavy mínili jinak, jejich smůla, měli své myšlenky formulovat precizně a neodvolávat se na duchařinu. (Osobně si nemyslím, že by bylo šťastné teď odvolávat vládu, ale v tomto komentáři se věnuji mechanismu fungování ústavního systému. Nikoli aktuální politické situaci.)

 

Když programátor, který špatně napíše určitou proceduru, je nucen hledat a odstraňovat chyby, také se nevymlouvá. Nestěžuje si, že by procesor počítače měl přihlížet k „duchu“ kódu nebo k tradicím a nikoli k psaným instrukcím. Programátor nehledá chybu jinde než u sebe: protože ví, že chyba je vždy jen na jeho straně. Napíšete kód s chybou, počítač ji provede, neboť nemůže jinak.

 

A tak by se měli chovat i naši ústavní právníci: připustit, že něco neudělali úplně dokonale. A pracovat na nápravě. Máme snad používat Ústavu zamořenou chybami až do úplného zhloupnutí, a to jenom proto, že je to tradice?!

Denně zemře 16 voličů Miloše Zemana

Denně zemře 16 voličů Miloše Zemana

Hlavní disciplinovanou kohortou voličů M. Zemana byli komunisté a komunistů i s nostalgickými pamětníky báječných časů před rokem 1989 stále ubývá.

celý článek >>>

Zeman a jeho dědictví

Zeman a jeho dědictví

Když v roce 1998 zvítězila ve volbách sociální demokracie, mnozí byli zděšeni. Já taktéž. Proboha: loni byla měnová krize, letos bankovní krize, a teď ještě Zeman? Ten děsivý socan? Emigrovat!!!

celý článek >>>

Kalouskova taktika

Kalouskova taktika

Je čas na přijetí fiskálního kompaktu? Některé evropské země se do něho nehrnou. Česko odmítlo i proto, že se premiéru Nečasovi nelíbil styl jednání: tady máte text, není třeba jej podrobně číst, hlavně podepište, honem, honem.

celý článek >>>

Sdílet článek | starší články

fotografie: Pavel Kohout
provozovatel: Internet Art, s.r.o.
programování: AG25 s.r.o., 2012 - 2015
RSS
Vyzkoušejte: Starožitnosti
Pavel Kohout
President game
GAME DOWNLOAD