Parlament  zasedá,  bojte  se

25. 11. 2013

Nově zvolená Poslanecká sněmovna se poprvé sešla. Máme se radovat? Vždycky, když slyším zprávu o zahájení schůze sněmovny, vzpomenu si na slavný citát:

 

Když zasedá parlament, nikdo si nemůže být jistý majetkem ani životem.

 

Oliver Cromwell

 

Kdykoli pak sněmovna zvýší nějakou daň, vzpomenu si na Cromwellův citát vždycky ještě jednou. Protože - jak funguje česká sněmovna? Funguje tak, že je složena převážně z lidí odtržených od reálného světa. Poslanci žijí ve světě stranických klubů, sekretariátů, přerozdělování, lobbistů. Žijí ve světě, který žije z daní. Z cizích peněz. Je to parazitický svět ze své samotné podstaty. I poslanci, kteří původně byli docela normálními lidmi, mají zhusta tendenci podlehnout představě, že „stát jsme my“. A když stát bere lidem peníze, pak to znamená, že jsme to my, kdo je bere. Případně rozdává.

 

Vzniká situace „my a oni“. Dva odlišné světy, z nichž jeden žije na úkor druhého.

 

Poslanci švýcarského Federálního shromáždění pracují na jiném principu. Setkávají se čtyřikrát ročně na tři týdny a - což je důležité - ponechávají si svá občanská povolání. Poslanecké platy nejsou velké a jsou vázány na skutečnou dobu strávenou na parlamentních jednáních. Švýcarští poslanci nemají ani nárok na placené asistenty, neboť tento návrh byl odmítnut referendem v roce 1992.

 

Výsledek? Švýcarský parlament má omezené časové i personální možnosti. Díky tomu není velkosériovou výrobnou zákonů všelijakých kvalit. Zákonodárci si dávají dobrý pozor na kvalitu, neboť volební systém je sice poměrný, ale voliči mají možnost velmi významně pracovat s preferenčními hlasy (na rozdíl od českého systému, který sice také zná kroužkování, ale ve velmi omezeném rozsahu.)

 

Nicméně žijeme v Česku a většina zdejších občanů by se patrně ztotožnila s výrokem slavného ženevského osvícence:

 

Angličané si myslí, že jsou svobodní. Jsou ale svobodní pouze v průběhu voleb do Dolní sněmovny.

 

Jean-Jacques Rousseau

 

Anebo dokonce s ještě drsnějším a cyničtějším citátem:

 

Utlačovaným se dovolí jednou za několik let rozhodnout, kteří konkrétní představitelé utlačovatelské třídy je budou utlačovat v parlamentu.

 

Vladimír Iljič Lenin

 

Přiznejte se: že vás také občas něco podobného napadne? Že nenapadne? Pak vám blahopřeji k optimistickému sluníčkovému pohodovému myšlení. Řekl bych, že v této zemi patříte k menšině.

Houses of Parliament, London, foto Pavel Kohout

Ale kdepak, nemám v úmyslu agitovat ve prospěch nahrazení parlamentu osvícenou monarchií, radou moudrých, osvícenou diktaturou, vládou korporací a profesních svazů anebo dokonce přímou vládou Evropské komise.

 

Všechny tyto možnosti vedou ke zvůli, k neschopnosti, ke korupci nebo ke všemu dohromady. U osvícených monarchů nemáte žádnou jistotu, že budou následováni dalšími osvícenci; totéž platí pro všechny ostatní formy oligarchie, monarchie nebo tyranie.

 

Ale je demokracie opravdu správným systémem ve své podstatě? Vzpomeňte na slavný citát Winstona Churchilla:

 

Nejlepší argument proti demokracii je pět minut rozhovoru s průměrným voličem.

 

Vtipné a výstižné, že? Až na to, že tento citát je falešný. Churchill tato slova nikdy nepronesl ani nenapsal; ve všech svých podobách je tento citát známý jen z druhé ruky. Kromě toho, z ostatní rozsáhlé Churchillovy ústní i písemné produkce vyplývá, že si nesmírně vážil demokracie. Dokonce i parlamentu, s přihlédnutím ke všem jeho nedostatkům:

 

Cílem parlamentu je nahradit pěstní souboj soubojem argumentů.

 

Se všemi svými slabostmi a silnými stránkami, se všemi svými chybami a přednostmi, se vší kritikou, která může být vznesena vůči nim, se všemi svými nedostatky, s absencí předvídavosti, s krátkodobým myšlením a povrchností, demokracie přece jen představují právo obyčejných lidí - širokých mas lidu - na vědomý a účinný podíl na vládě své země.

 

Druhý z obou citátů zazněl v roce 1942, kdy válka demokracie proti totalitě nebyla zdaleka rozhodnuta; proto možná ten patos, který nám dnes možná přijde přehnaný.

 

Ale co to znamená v praxi? Kdyby dnes probíhal boj demokracie proti totalitě, nepochybně by bylo správné přidat se na stranu demokracie, ať už její konkrétní podoba bude jakákoli. Lepší mizerná demokracie než skvělá totalita.

 

Jenže dnes se nevede zápas dobra proti zlu. Není zde žádný novodobý Lenin, Mussolini, Hitler nebo případně Franco, který by chtěl uchvátit veškerou moc. Jsou zde jen mocenské skupiny, které bojují o svoje zájmy, o „své“ státní zakázky, o vliv na finance a na řízení státu. Neodehrává se zde epický válečný příběh, ale spíše cosi na způsob komedie Prohnilí proti prohnilým.

 

Tím chci sdělit, že kritika současné zpotvořené české demokracie není hlasem ve prospěch totality. Pokud kritika směřuje ke zlepšení systému, je přínosem. Lepší je totiž dobře fungující demokracie než mizerně fungující demokracie.

 

Jednou možná i tato postižená země bude mít parlament, jehož zasedání nebude představovat nebezpečí pro naše majetky, živnosti nebo kariéry. Snad jednou i naši volení zastupitelé budou uvažovat, že „my“ znamená voliči; nikoli „my jsme stát“. A možná si začneme připadat jako svobodný národ i jindy, než právě v okamžiku, kdy házíme lístek do urny.

 

A snad alespoň někteří z nás se jednou dočkají, že budou smět volit své poslance přímo - nikoli oklikou přes stranickou kandidátku.

 

Alespoň v jiné zemi, když ne v této.

Máme vyměnit korunu za euro?

Máme vyměnit korunu za euro?

Kde by dnes byla česká ekonomika, kdybychom byli přijali euro již před deseti lety?

celý článek >>>

Měnová politika z vrtulníku

Měnová politika z vrtulníku

Pokud by snad ČNB opravdu chtěla podpořit ekonomickou aktivitu, měla se spíše vydat jinou cestou.

celý článek >>>

Intervence ČNB – otázky a odpovědi

Intervence ČNB – otázky a odpovědi

ČNB tvrdí, že hrozí „deflační spirála“: klesající maloobchodní ceny by prý způsobily odklad nákupů, což by údajně mělo za následek pokles ekonomiky.

celý článek >>>

Sdílet článek | starší články

fotografie: Pavel Kohout
provozovatel: Internet Art, s.r.o.
programování: AG25 s.r.o., 2012 - 2015
RSS
Vyzkoušejte: Starožitnosti
Pavel Kohout
President game
GAME DOWNLOAD