Poznejte  svého  nepřítele

3. 1. 2013

Před rokem 1989 bylo vše jasné. Za nesvobodu, kulturní úpadek a hospodářské zaostávání mohli komunisté. Kdyby se podařilo osvobodit se od vůdčí role Komunistické strany Československa, odstranit ostnaté dráty a umožnit soukromé podnikání, za pár let bychom dohnali Západ.

 

Od vůdčí role KSČ jsme se skutečně osvobodili, ačkoli ještě koncem léta 1989 to znělo zcela neuvěřitelně. Ostnaté dráty jsou pryč více než dvě desetiletí, soukromé podnikání je možné. Ale ještě stále máme daleko, abychom dohnali západní životní úroveň. Navíc nás trápí korupce, vysoké daně, dluhy, byrokracie. Kmotři, lichváři, úplatní úředníci, bezohlednost velkých firem vydělávajících na státních zakázkách.

Jsme opravdu jen poslušné ovce? - foto Pavel Kohout

Nálada během roku 2012 do značné míry připomínala rok 1988. Míra naštvanosti lidí v průběhu roku dosáhla již takové míry, že postupně padají bariéry strachu a (alespoň někteří) lidé se nebojí veřejně kritizovat systém.

 

Jenže je tu velký rozdíl. Již nemáme jasně definovaného nepřítele. KSČ měla alespoň tu výhodu, že byla jasným cílem. Soudruzi Jakeš, Biľak, Štěpán a další aparátčíci byli snadným cílem výsměchu, opovržení a nakonec i lidových protestů.

 

Ano, i dnes lze protestovat proti vládě. Dokonce bez rizika. Ale proč tedy proti vládě neprotestují statisícové davy každým dnem? Obliba nynější vlády možná není vyšší než popularita komunistické vlády v roce 1989. Proč tedy taková lhostejnost?

 

Možná proto, že příchod opozice k moci by nepřinesl změnu k lepšímu, přinejmenším podle mínění nelevicové části voličů. Mohli bychom se těšit na ještě vyšší daně, ještě horší byrokracii, ještě otřesnější aroganci moci. Namísto jedněch kmotrů tu budou tahat za vodící provázky jiní kmotři. Stěží lákavá vyhlídka.

 

Znamená to, že my, daňoví soumaři bez politického vlivu, budeme navždy nuceni držet ústa a krok? Budeme muset napořád financovat ze svých peněz státní plýtvání a výstřelky kmotrů? Opravdu neexistuje východisko, neexistuje naděje?!

 

Ale ano, naděje existuje. Jenom je třeba uvědomit si, kdo je dnes naším nepřítelem. Není to již jedna organizace: KSČ. Nejsou to jednotliví politikové. Ti jen využívají (nebo zneužívají) možností, které jim systém poskytuje.

 

A jsme u kořene problému. Naším nepřítelem není jedna konkrétní politická strana nebo dvě či tři. Dnešním nepřítelem je systém. Uspořádání politického života, které dělá z občanů chodící kasičky, jejichž moc se redukuje na možnost jednou za čtyři roky zvolit stále stejné kmotry.

 

Ale moment - cožpak nemáme demokracii? Copak nemáme možnost volit politiky podle vlastního uvážení, rovnou, přímou a tajnou volbou?

 

Ne, nemáme.

 

Ze všech různých voleb jsou jen jedny, které jsou skutečně důležité - kde se rozhoduje o všem. Samozřejmě jsou to volby do Poslanecké sněmovny. Zde není šance skutečně vybírat politiky. Hodíte do urny kandidátku - a o zbytek se postarají kmotři a lobbisté.

 

Volič je již mimo hru, když se jedná o vládní koalici. Je mimo hru, pokud jde o personální obsazení ministerstev. Volič může jen mlčet k nejrozmanitějším politickým obchodům. Ať už je koalice pravá, levá, středová nebo puntíkovaná, voliči mají jedinou jistotu: jedná se o nás bez nás.

 

Systém, který se vydává za demokracii, je ve skutečnosti oligarchie.

 

Jeden bonmot tvrdí, že kdyby svobodné volby mohly něco změnit, dávno by je zakázali. Ale tento bonmot platí jen do jisté míry. Oni je nezakázali, oni je pro jistotu nikdy ani nepovolili. Jediné skutečně svobodné volby, které jsou v České republice povolené na nejvyšší úrovni, jsou senátní volby. Ovšem jakou moc má Senát! Velmi malou.

 

Naším společným nepřítelem není ODS, ČSSD, KSČM ani TOP 09. Ani Nečas, Kalousek, Sobotka nebo Filip. Dokonce ani kmotři a lobbisté napojení na politiku. Ti všichni jen fungují v rámci systému. Odejde jeden a na jeho místo přijde jiný. Možná horší.

 

Nepřítelem je systém - přičemž slovem „systém“ není míněna demokracie, nýbrž konstrukčně vadný politický mechanismus, který umožňuje uvolnit to nejhorší z lidí, kteří v politice působí. Mechanismus, který má korupci zabudovanou uvnitř. Mechanismus, který vede k plýtvání a tím vlastně i k automatickému zvyšování daní.

 

Špatný systém je založen na špatně napsané ústavě. Česká ústava z roku 1992 dává všechnu moc politickým stranám, zakládá střety zájmů a jedinou skutečně demokratickou instituci - Senát - odsouvá na vedlejší kolej.

 

Nestačí tedy jen svrhnout vládu. Je třeba změnit systém. Volební systém do Poslanecké sněmovny a také vztahy mezi Parlamentem, vládou, prezidentem a občany.

 

Dokud si nespokojení občané neuvědomí tuto skutečnost, budou dále dělat ovce. Vláda a sněmovna je budou beztrestně stříhat. A ještě se jim posmívat, jak jsou pasivní a jak si nechají všechno líbit.

 

Tak se věci budou mít, ať už ve vládě a ve sněmovně bude kdokoli. Do té doby, než se změní systém. Než my všichni, kdo doplácíme na plýtvání státu, dosáhneme změny systému.

Dvacet let po československé federaci

Dvacet let po československé federaci

Sentimentální vzpomínky na Masarykovo Československo jsou zaváty pískem času. Co by Masaryk říkal rozdělení země? Věřím, že se neobracel v hrobě.

celý článek >>>

2012: Rok obratu

2012: Rok obratu

Jak někdo může přísahat na pokračování velkorysé sociální politiky bez peněz? Levice má odpověď: Zvýší se daně „bohatých“. V některých zemích jde o univerzální formuli, která je předkládána také jako akt sociální spravedlnosti.

celý článek >>>

Proč nám berou peníze, tatínku?

Proč nám berou peníze, tatínku?

Ti poslanci jsou zlí, když nám chtějí brát peníze, že nám zvýší daně? Kdepak, oni to myslí dobře. Bojí se, že bychom špatně hospodařili a byli bychom chudí.

celý článek >>>

Sdílet článek | starší články

fotografie: Pavel Kohout
provozovatel: Internet Art, s.r.o.
programování: AG25 s.r.o., 2012 - 2015
RSS
Vyzkoušejte: Starožitnosti
Pavel Kohout
President game
GAME DOWNLOAD