Příběh  britského  dluhu,  díl  první

26. 4. 2013

Píše se rok 1688. V Anglii probíhá takzvaná Slavná revoluce, Glorious Revolution. Ve skutečnosti jde o svržení krále Jakuba II. Skotského holandským princem Vilémem III. Oranžským. Anglie se dostane pod vliv tehdy pokročilejšího Holandska a přejímá řadu inovací. Mezi jinými i finanční trhy a státní dluhopisy.

 

Nově nabyté know-how je brzy hojně užíváno. Dluh Anglie, později Velké Británie, roste s četnými válečnými konflikty. Ubíhají desetiletí a Velká Británie je neustále v nějaké válce. Námořní doktrína vyžaduje, aby Královské námořnictvo mělo větší sílu než spojené flotily kterýchkoli dvou jiných států celkem.

Nelson´s Column London, foto Pavel Kohout

Investice nesou své výsledky. Admirál Nelson poráží spojenou flotilu Francie a Španělska v roce 1805. Napoleonova moc je otřesena. V roce 1815 francouzský císař padá Britům do rukou po bitvě u Waterloo. O několik let později, v roce 1821, britský státní dluh dosáhne historického maxima, které již nebude překonáno: přes 260 procent hrubého domácího produktu.

Britský dluh

Žádný HDP se v oné době ještě nepočítá. Výpočty jsou samozřejmě dílem pozdějších ekonomických historiků, kteří jej odhadli na základě dobových statistik. Nicméně i v tehdejší době se všeobecně ví, že je ohromný. Historik Niall Ferguson cituje milostný dopis jisté mladé dámy z oné doby: „Má láska k Vám, můj pane, je tak velká, že ji lze srovnat s dluhem Jeho Veličenstva.“

 

Pak již dluh Jeho, případně Jejího Veličenstva postupně klesá. Británie prožívá období hospodářského i mocenského rozmachu: průmyslová revoluce, rozmach obchodu, vědecký i umělecký rozvoj, postupné zlepšování životních podmínek všech vrstev obyvatelstva. Rovněž rozšiřování lidských a občanských práv. Británie je v tomto období natolik silná, že svůj dluh splácí v tvrdé, neinflační, zlatem kryté měně.

 

V roce 1914 dluh Jeho Veličenstva klesá na 25,3 procenta HDP, nejnižší úroveň od roku 1708. Hospodářství již sto let roste průměrným ročním tempem kolem dvou procent ročně.

Vše vypadá skvěle - až do jednoho krásného dne začátkem srpna. Británie vstupuje do války, která ji bude stát téměř 996 tisíc mrtvých, přes 1,6 milionu zraněných, nepočítaje v to obyvatelstvo kolonií (téměř čtvrt milionu mrtvých a odpovídající počet zraněných.)

 

Kromě toho britský státní dluh vystřelí až na 182 procent HDP v roce 1923. Růst dluhu není způsoben jen válkou, ale také těžkou hospodářskou krizí, která následovala začátkem 20. let. Ekonomika Velké Británie tehdy klesá o téměř 29 procent, což je srovnatelné s Řeckem v letech 2009-2013.

 

Jaké z toho plyne poučení?

 

Za prvé, pokud se vaše země zadlužuje účelně - například proto, aby mohla odolat možným agresorům a později se stát světovou velmocí - pak dluh může mít určitý smysl. Nakonec i Holanďané, kteří naučili Brity se zadlužovat, se osvobodili od španělské nadvlády jen díky rozumným emisím dluhopisů.

 

Za druhé, velmi vysoký dluh se splácí pomalu a těžce, je-li splácen v tvrdé, neinflační měně.

 

Za třetí, vysoký dluh nemusí nutně ochromit ekonomiku. Musí ovšem být přítomny silné růstové faktory: dobré podnikatelské prostředí, svobodný obchod, fungující banky a burzy, vědeckotechnický pokrok, a ovšem i daně v rozumné výši. Nic z toho Británii nechybělo během 19. století až do roku 1914.

Za čtvrté, kdybychom čistě mechanicky počítali korelaci mezi dluhem a hospodářským růstem, neobjevili bychom žádný použitelný vztah během uvedeného období. Jednoduché statistické nástroje nestačí k provedení rozumné analýzy. Použití složitějších nástrojů je nebezpečné, neboť se složitostí klesá robustnost a můžeme objevit falešné, zavádějící vztahy. (Nic proti statistickým metodám, ale bez znalosti podstaty zkoumaných vztahů mohou být zrádné.)

 

Za páté, během výjimečných období, velmi silný nárůst dluhu má nepochybně stimulační účinky v krátkém časovém horizontu. Například britský dluh vzrostl ze 61 % HDP na 93 % HDP během let 1916-1917. Hrubý domácí produkt vzrostl během roku 1917 o 24,5 %. (Ale šlo o zdravý a udržitelný růst? Zajisté nikoli.)

 

Tolik stručně k příběhu britského dluhu během let 1688 až 1923. Příště začneme rokem 1920 a skončíme ve žhavé současnosti. Druhý díl bude naplněn neméně dramatickými historickými událostmi, které stvořily naši současnost.

Pohádka o neškodném dluhu

Pohádka o neškodném dluhu

Lze tvrdit, že růst dluhu podporuje hospodářský růst? Bezpochyby ano.

celý článek >>>

Co se stane po vítězství ČSSD?

Co se stane po vítězství ČSSD?

Čtenář Daniel Gajdoš (kterému děkuji a posílám pozdravy) napsal následující desatero, které jsem si dovolil jen docela mírně upravit a lehce rozvést. Na závěr uvádím malou čtenářskou anketu.

celý článek >>>

Thatcherová versus Mugabe

Thatcherová versus Mugabe

„Sbohem, Británie – bylo hezké tě znát...“

celý článek >>>

Sdílet článek | starší články

fotografie: Pavel Kohout
provozovatel: Internet Art, s.r.o.
programování: AG25 s.r.o., 2012 - 2015
RSS
Vyzkoušejte: Starožitnosti
Pavel Kohout
President game
GAME DOWNLOAD