Rasismus  pro  začátečníky  a  mírně  pokročilé

13. 3. 2016

Kdysi dávno, ještě v časech své nepříliš hvězdné sportovní kariéry, jsem střílel jeden závod 60 ran malorážkou vleže. Závod krajského formátu s lehce mezinárodní účastí. Kontroloval jsem dalekohledem zásahy a zjistil jsem, že mi někdo střílí do terče. Ukázalo se, že jde o závodníka na místě číslo 16. Ohlásil jsem to rozhodčímu.

 

„Šestnáctka? Ale to není možné. To je Němec. A Němci jsou přece přesní a pořádní,“ zněla odpověď. Nicméně tento Němec si skutečně spletl terče a střílel do mého. (Navíc mizerně.) Rozhodčí mi dal za pravdu, ale závod jsem měl už zkažený: soustředění v tahu.

 

O nic nešlo, ten závod skutečně nebyl žádné mistrovství světa ani Evropy. Ale od té doby si na tu příhodu vzpomenu, když slyším kategorické soudy, že Češi jsou takoví a makoví, Němci jsou zase takoví, Slováci, Rusové, Američani, a tak dále.

Nejčastěji ovšem zaznívají různé verdikty - převážně velmi nelichotivé - na adresu Čechů. Dalo by se tvrdit, že Češi mají mimořádné sklony k sebekritice, ale není tomu tak. Ve skutečnosti když někdo tvrdí, že „my Češi jsme líní, nepořádní Slované, kteří si nic jiného než přísnost nezaslouží,“ myslí tím ve skutečnosti „vy Češi jste líní,“ a tak dále. Kdo tvrdí „jsme národ Švejků“ ve skutečnosti říká „jste národ Švejků“. A kdo říká „neumíme bojovat a nebezpečí raději uhnem“, ten říká „neumím bojovat a nebezpečí raději uhnu“.

 

Což mě přivádí k myšlence napsat krátké pojednání o rasismu. Moderní genetika dokáže exaktně popsat původ různých národů a jejich příbuznost. Nebudu předstírat akademické znalosti v této disciplíně: pouze předkládám několik poznámek, které by měl vědět každý. Protože když už je někdo rasistou, měl by znát alespoň základy svého oboru.

 

/1/ Neexistuje žádná germánská a slovanská rasa

 

Pojem „rasa“ je sám o sobě vágní a moderní genetika se mu vyhýbá. Zvláště u relativně blízkých národů ztrácí smysl úplně. Pojem, který se používá, je haploskupina. Co je to haploskupina? Raději uvádím odkaz, než abych riskoval, že popudím experta neodborným výkladem.

V Evropě se vyskytuje několik hlavních haploskupin, z nichž nejpočetnější jsou R1a a R1b. První z nich je typická pro východní Evropu, druhá pro Evropu západní. Ale pozor: neplatí že, R1b jsou Germáni a R1a Slované. Obě haploskupiny vznikly pradávno, ještě předtím, než se z praindoevropštiny stačily vydělit jazykové skupiny germánských, slovanských, keltských a románských jazyků. Zástupci obou skupin žijí rozprostřeni po celé Evropě a jejich rozšíření zhruba odpovídá oblastem výskytu kultury zvoncových pohárů (západ) a kultury šňůrové keramiky (východ).

 

Území Česka kdysi hostilo obě kultury a proto se zde obě skupiny, R1a i R1b, dodnes hojně vyskytují. Stěhování národů se zdaleka netýkalo všech obyvatel českého území.

 

Hovoříme-li tedy o Slovanech, jde o jazykovou skupinu. Možná to někoho překvapí, ale Češi jsou geneticky příbuznější Němcům než Ukrajincům. Jazykově je to samozřejmě jinak, ale pokud jde o genetiku, příbuznost je zpravidla úměrná geografické blízkosti. (S výjimkou Finů, kteří se svojí genetickou výbavou hodně liší od zbytku celé Evropy, západní i východní. Liší se i od Maďarů, kteří jsou Čechům příbuznější, než si myslíme. Ačkoli vzhledem k jazykové odlišnosti byste to možná nečekali.)

 

Kromě skupin R1a a R1b jsou v Evropě hojné ještě předindoevropské skupiny I1 a I2. Vyskytují se od Irska po Rusko, od Balkánu po Skandinávii. Do skupiny I1 patřili například Alexander Hamilton, Andrew Jackson, Lev Nikolajevič Tolstoj a investiční magnát Warren Buffett. Ke skupině I2 náleželi třeba Nikola Tesla a Martin Luther.

 

Slované a Germáni? Tyto skupiny existují po jazykové, nikoli však po genetické stránce. A co Keltové? U nich převládá skupina R1b, ale ta drtivě vede i mezi Španěly a Portugalci. Nejvíce (90 procenty) je zastoupena mezi Basky. Ani zde nelze mluvit o rase.

Tower Hamlets, London, foto Pavel Kohout

Tower Hamlets, London, foto Pavel Kohout

/2/ Neexistuje důkaz, že některé haploskupiny jsou duševně nadřazené nebo naopak méněcenné

 

Skutečnost, že evropský Východ je ekonomicky méně vyspělý než Západ, svádí k různým rasistickým myšlenkám. Ale vzpomeňte na východoněmecké trabanty ve srovnání se západoněmeckými mercedesy a bavoráky: jeden národ, dva ekonomické systémy, dva zcela odlišné výsledky.

 

Ve skutečnosti není žádný důkaz, že by určité haploskupiny byly nějak „vyvolené“ a jiné podřadné, pokud jde o inteligenci a charakterové vlastnosti. Samozřejmě, existují národy, které mají nadprůměrný počet nositelů Nobelovy ceny a pak jsou takové, které nevynikají. Zde je ale třeba hledat příčiny v kultuře, v historii a možná v životosprávě.

 

Budoucí nositel Nobelovy ceny se stěží narodí v afghánské nebo súdánské vesnici, kde převládá negramotnost, kde lidé trpí nedostatkem jódu a železa a kde se po dlouhé generace žení a vdávají bratranci a sestřenice z prvního kolene. (Poslední z uvedených faktorů má samozřejmě genetický charakter, ale netýká se haploskupin nebo rasy, pokud trváte na tomto termínu.)

 

Existují důkazy, že genetika má vliv například na stavbu těla. Íránci jsou typicky vhodní pro těžkou atletiku, zatímco subtilnější Západoevropané skupiny R1b pro atletiku lehkou. Vynikající výsledky jistého keňského kmene ve vytrvalostním běhu mají zase příčinu ve zvláštní stavbě holenní kosti. Nikdy ale nebyl prokázán vliv haploskupiny na intelekt člověka. Zde je třeba spíše se zaměřit na stopové prvky ve výživě nebo na příbuzenské křížení, které je u některých kultur bohužel stále preferované.

 

A pokud jde o západoevropskou prosperitu, ještě jedna čistě ekonomická poznámka: Západ je nesrovnatelně více zadlužený než evropský Východ. Nejde jen o státní dluh, tam rozdíl není tak do očí bijící, ale hlavně o soukromý dluh. Západoevropská bankovní krize a hospodářská stagnace trvající již léta je důsledkem předchozí kumulace tohoto dluhu. Ona totiž ta západní prosperita nebyla zadarmo.

/3/ Neexistuje „židovská rasa“

 

Kdyby Hitler měl k dispozici moderní genetiku, možná by se hodně divil: podle genetických rozborů jeho žijících příbuzných měl typicky semitskou haploskupinu E1b1b. Znamená to, že Adolf Hitler byl Žid?

 

Ne. V první řadě jde o semitskou, nikoli židovskou haploskupinu, která je velmi typická pro arabskou populaci, zejména v severní Africe. Nesmyslnost nacistických rasových teorií podtrhává fakt, že nacisté nikdy neměli nic proti Arabům, naopak, snažili se s nimi spíše o strategické spojenectví.

 

Za druhé, tuto skupinu mělo nebo má hodně Evropanů, kteří Židé nejsou. Z významných osobností například italský malíř Caravaggio nebo britský přírodovědec a filmař David Attenborough. V současném Německu populaci se haploskupina E1b1b vyskytuje zhruba u šesti procent populace.

 

K jiným větvím semitské skupiny E patřili Albert Einstein, Napoleon Bonaparte a objevitel krevního oběhu William Harvey. A také bratři Wrightové a prezident Lyndon B. Johnson. Naproti tomu rod Rothschildů měl jinou semitskou haploskupinu J2 (mimochodem, velmi rozšířenou v Itálii) a slavný fyzik Robert Oppenheimer (židovského původu) málo obvyklou skupinu Q.

 

Židé jsou tedy především definováni nábožensky, historicky a kulturně. Mají sice své typické haploskupiny, ale „členství“ v nich není ani nutnou ani postačující podmínkou židovství. Termín „židovská rasa“ je v každém případě hrubě zavádějící a neměl by být používán vůbec.

 

Přece jen se však Židé liší jednou drobnou zajímavostí. Podle lékařských výzkumů mají geneticky podmíněný nižší sklon k alkoholismu než ostatní. Hypotéza: Židé to měli v historii tak těžké, že ti z nich, kteří ještě ke všemu měli sklony k alkoholismu, nepřežili. Zdali Darwinův přirozený výběr fungoval vskutku touto cestou, není potvrzeno, ale zní to věrohodně.

 

/4/ Romové v Británii mají podobné školní výsledky jako kočovní Irové

 

Občas se tvrdí, že Romové jsou předmětem diskriminace ze strany předsudky zatížené a nepřející české populace. Jakmile opustí rasistické Česko a obohatí svojí přítomností multikulturní Británii, jejich talent rozkvete a přináší plody.

 

Ve skutečnosti jsou školní výsledky českých a východoevropských Romů v Británii prakticky nerozlišitelné od výsledků domácích (britských) Romů, které jsou na prakticky stejné (ne tak docela skvělé) úrovni jako školní prospěch kočovných Irů. Dokládají to statistiky britského ministerstva školství, které stěží falšoval nějaký český rasista.

 

Kočovní Irové jsou britské specifikum: geneticky jsou nerozlišitelní od bílé britské populace, ale jejich životní styl je dodnes typicky „cikánský“, včetně maringotek, karavanů, kolotočů a podobných rekvizit. Nejsou příbuzní Romů, pouze se jim podobají životním stylem.

 

Britský termín „travellers“ se používá jak pro označení kočovných Irů, tak Romů. Travellers (ať už jakéhokoli etnického původu) nemají v Británii zrovna pověst šprtů. Jediná absolventka Oxfordu, která je původem „traveller“, po promoci v roce 2015 prohlásila, že se vrátí k práci v rodinném zábavním parku.

Shelby Holmes, zdroj: The Telegraph

Fotografie: Shelby Holmes

Indové mají ke studiu a k práci jiný přístup. Mezi Indy (jimž jsou Romové geneticky podobní) najdeme mnoho lékařů, právníků, umělců, novinářů, podnikatelů, inženýrů, atd. Nikoli ovšem mezi Romy nebo kočovnými Iry.

 

Ale na druhé straně, člověk má právo dát přednost životu mezi maringotkami a kolotoči před studiem anglické literatury na Oxfordu. Někdo se prostě cítí šťastnější v zábavním parku než v Bodleyově knihovně. Lidé jsou různí a svět by byl zoufale nudný, kdyby tomu tak nebylo.

 

Rozdíl v intelektuální výkonnosti tedy nelze připsat na konto genetiky (jinak řečeno „rasy“). Jde výhradně o jiné životní cíle, hodnoty, kulturu, způsob života, tradici, složení rodiny, postavení členů rodiny, výchovu dětí, ale také různá zdravotní rizika.

 

Rasismus je v každém případě chybnou odpovědí na otázku, proč jsou Romové jiní. Rasismus je ostatně chybnou odpovědí takřka na kteroukoli otázku.

klik zde
Zapomenuté souvislosti teroru

Zapomenuté souvislosti teroru

Amerika byla předmětem nenávisti radikálních muslimů ještě před invazí do Iráku v roce 2003 a před invazí do Afghánistánu v roce 2000. Amerika se stala cílem z úplně jiného důvodu.

celý článek >>>

Cameronovo úsilí

Cameronovo úsilí

Podle většiny kontinentálních médií jde o zlomový okamžik, od něhož EU již nikdy nebude stejná jako dříve. Ke je pravda?

celý článek >>>

O nerovnosti

O nerovnosti

Jedno procento nejbohatších na Zemi kontroluje více majetku než zbytek lidstva dohromady.

celý článek >>>

Sdílet článek | starší články

fotografie: Pavel Kohout
provozovatel: Internet Art, s.r.o.
programování: AG25 s.r.o., 2012 - 2015
RSS
Vyzkoušejte: Starožitnosti
Pavel Kohout
President game
GAME DOWNLOAD