Roboti  jdou  do  toho  ...  2.  část

23. 3. 2017

2000: můj nejdražší omyl

Rok 2000 byl rokem mého největšího a nejnákladnějšího profesionálního omylu. Čeho jsem se dopustil?

 

V souladu se všemi tlustými investičními učebnicemi (a za těch několik let jsem přečetl řadu dalších), jsem se držel zásady „kup a drž“. Vždyť přece všichni ti profesoři financí se shodují, že akciový trh je v zásadě nepředvídatelný: vývoj akcií v příštím týdnu, měsíci nebo roce vůbec nezáleží na vývoji akcií v minulém týdnu, měsíci nebo roce. Trh podle této teorie nemá paměť: nemá proto smysl analyzovat historické kursy akcií. Nejlepší předpovědí je současná cena - zanechte naděje, kdož se chcete něco dozvědět z minulosti. Pravda je vždy v budoucnosti a do té my nevidíme.

 

Někteří autoři, zejména pak slavný profesor Eugene Fama, dokonce tvrdí, že bubliny na akciových trzích neexistují: jde pouze o náhodné tvary, ve kterých lidé jen vidí bubliny, podobně jako občas rozeznávají tváře v pískovcových skalách.

Profesoru Famovi jeho teorie posloužila dobře, protože za ni v roce 2013 dostal pamětní Nobelovu cenu za ekonomii. Já jsem ovšem za víru v jeho hypotézu efektivních trhů (tak se totiž doktrína „bubliny neexistují a trh je úplně nepředvídatelný“ nazývá) krutě zaplatil. Finančně.

 

Až do roku 2003 jsem trpce litoval, že jsem slavným profesorům financí, nobelovským laureátům a jejich učebnicím věřil až příliš. Jistě, je dobré znát myšlenky předních teoretiků v daném oboru. Ale vždy je nutné brát v úvahu, že jsou to jen teoretici. Profesor Eugene Fama nikdy žádný fond neřídil. Ani Paul Samuelson, ani Bill Sharpe, ani Harry Markowitz. Profesoři Myron Scholes a Robert Merton ano, ovšem tato epizoda skončila velkou katastrofou (pád fondu LTCM v roce 1998).

 

Pak přišel rok 2008 a teoretici byli opět vedle. Praktici ale ovšem také. Opět se ukázalo, že ceny akcií nesledují onen krásný a teoreticky hezky zpracovaný model Wienerovy náhodné procházky s Gaussovým statistickým rozložením výnosů. Pravdou ovšem zůstávalo, že vše bylo k ničemu: technická analýza, fundamentální analýza, makroekonomická analýza, nic z toho nevarovalo před poklesem akciových trhů, který začal celý rok před pádem Lehman Brothers!

 

Z toho mimochodem vyplývá, že ani insider informace by tehdy nepomohly.

 

Období nejhlubší deprese od září 2008 do března 2009 jsem snášel lépe než akciový krach v roce 2000. Většinu času jsem věnoval uklidňování vyděšených klientů, kteří byli připraveni prodat své akcie za polovinu ceny nebo ještě levněji. (Ti, kteří se nechali uklidnit, udělali velmi dobře.)

 

Začátkem června 2009 jsem seděl nad rukopisem své knihy Finance po krizi (první vydání vyšlo v nakladatelství Grada ve stejném roce) a hluboce přemýšlel nad kapitolou s názvem „Co doopravdy hýbe trhem“. Tehdy vznikla myšlenka, která je dnes základem modelu řídícího fond Robot Asset Management QUANT.

ROBOTI JDOU DO TOHO

2009: co je na akciovém trhu skutečně důležité

Co tedy doopravdy hýbe trhem? Moderní teorie portfolia tvrdí, že jsou to náhodné, nepředvídatelné události různé velikosti, které se sčítají a v souladu s centrální limitní větou vytvářejí krásnou zvonovitou Gaussovu křivku statistického rozložení výnosů. Ale z praxe dobře víme, že žádná Gaussova křivka nevzniká. Skutečné rozložení výnosů akcií připomíná spíše trychtýř s hodně širokými okraji než zvon.

 

Kdokoli ovšem má za sebou zkušenosti z let 1998, 2000 a 2007, musí nutně vědět, že trhem hýbe něco úplně jiného než je čistě náhodný nezávislý stochastický proces. Teorie je zde dobrá pouze do školy. Gaussova křivka se používá ve školních modelech nikoli proto, že by odpovídala skutečnosti, ale pouze a jedině proto, že je dobře analyticky uchopitelná (analytically tractable). Jinými slovy, sice poskytuje chybné výsledky, ale velmi dobře se s ní počítá!

 

Ve skutečnosti však trhem krátkodobě hýbou emoce, nálady a také hormonální výkyvy obchodníků na burze. (Vážně, jsou na to studie. Testosteron a stresový hormon kortizol jsou mocné síly ve financích, působí ovšem jen krátkodobě.)

 

Dlouhodobě je zde ovšem mnohem významnější, masivnější síla. Touto silou je inflace.

 

... pokračování za týden

ROBOTI JDOU DO TOHO… můj příběh od začátku

ROBOTI JDOU DO TOHO… můj příběh od začátku

Během studia řady učebnic investic a portfolio managementu od různých autorů jsem si všiml jedné věci. Všichni známí profesoři financí se shodovali v několika bodech.

celý článek >>>

Jak nepřijít kvůli daním o hlavu

Jak nepřijít kvůli daním o hlavu

V prostředí mezinárodní daňové konkurence není možné stanovovat daňové sazby jen tak, podle pocitu, na základě pohledu z okna anebo z přesvědčení, že ta či ona sazba je „spravedlivá“.

celý článek >>>

Rok 2017: potíže s věštěním

Rok 2017: potíže s věštěním

Zajímá vás, jaký bude rok 2017 z ekonomického hlediska? Můžete si být jisti, že tuto otázku si klade řada ekonomů, investorů i politiků.

celý článek >>>

Sdílet článek | starší články

fotografie: Pavel Kohout
provozovatel: Internet Art, s.r.o.
programování: AG25 s.r.o., 2012 - 2015
RSS
Vyzkoušejte: Starožitnosti
NSTAGRAM
Pavel Kohout youtube videa
GAME DOWNLOAD