Roboti  jdou  do  toho...3.  část

2. 4. 2017

Trhem ve skutečnosti krátkodobě hýbou emoce, nálady a hormonální výkyvy obchodníků na burze. (Ano, jsou na to studie. Testosteron a stresový hormon kortizol jsou velmi mocné síly ve financích, působí ovšem jen krátkodobě.)

 

Dlouhodobě je zde ovšem mnohem mocnější, masivnější a významná síla. Touto silou je inflace.

 

Jde o jinou inflaci, než je růst spotřebitelských cen. Jde o inflaci neboli nafukování (to je původní význam tohoto slova) objemu peněz v ekonomice. Toto je hlavní mechanismus, který ceny akcií nafukuje v dlouhodobém horizontu.

 

V učebnicích financí se můžete dočíst, že výnosy jsou odměna za riziko (podle teorie CAPM oceněné Nobelovou pamětní cenou za ekonomii v roce 1990), ale tak tomu ve skutečnosti není. Ve skutečnosti ceny akcií rostou s peněžní inflací. Teorie CAPM tuto skutečnost ignoruje, protože je založena na měření rizika pomocí kovariancí a rozptylů výnosů, což jsou ovšem krátkodobé a především velmi nerobustní statistiky. Kdokoli používá CAPM v praxi, hazarduje s majetkem, ať už svým vlastním nebo majetkem klientů. (A protože CAPM používají ve velkém všechny banky, pojišťovny, poradenské společnosti a analytici, máme zde jeden z důvodů, proč na trzích vznikají bubliny a proč pak nastávají bankovní krize: systematicky nesprávné ocenění firem a podnikatelských projektů!)

Jak v ekonomice přibývají peníze, rostou i zisky společností a zároveň roste objem úspor, které je možné investovat. Více peněz znamená I vyšší zisky a vyšší ceny akcií. Vývoj objemu likvidních peněz v Americe vypadal takto:

tabulka

V květnu 2016, když jsme připravovali fond Robot Asset Management QUANT, Amerika jako celek disponovala více než 14 100 miliardami likvidních dolarů.

 

Docela slušná inflace objemu peněz, co říkáte?

 

V praxi to znamená, že akciový index Dow Jones, který byl začátkem roku 2000 masivně nadhodnocen na hodnotě 11 723 bodů, byl naopak v roce 2011 na stejné hodnotě hluboce podhodnocen. Číselně se zdálo, že akcie jsou stejně drahé v obou případech, ovšem v druhém případě bylo v ekonomice mnohem více peněz. Ceny akcií proto byly v roce 2010 nejen opodstatněné, ale dokonce příliš levné.

tabulka 2

O nadhodnocenosti nebo podhodnocenosti akcií rozhoduje objem peněz v ekonomice. V žádné učebnici financí a investičního managementu se to nedočtete!

 

Učebnice vám neobjasní tento zásadní vztah mezi objemem peněz v ekonomice (peněžní zásobou) a mezi cenou investic. Existuje kvantitativní teorie peněz, která popisuje vztah mezi inflací peněžní zásoby a inflací spotřebitelských cen. Za celou dobu existence této teorie ale nikoho nenapadlo zobecnit ji i na ceny akcií, nemovitostí nebo investic vůbec.

 

Proč se tak nestalo? V akademickém světě existuje myšlenková setrvačnost a neměnná tendence ke škatulkování. Kvantitativní teorie peněz je považována za součást makroekonomie, zatímco cenami akcií a nemovitostí se zabývá teorie oceňování a investičního managementu. Akademičtí pracovníci, kteří se věnují jedné oblasti, zřídkakdy zabrousí do té druhé. Milton Friedman, hlavní teoretik kvantitativní teorie peněz (Nobelova cena 1976), se nikdy v životě nezajímal o akcie. Podobně William Sharpe nebo Harry Markowitz (Nobelova cena 1990), dva nejslavnější teoretici oceňování akcií, se naopak nikdy nezabývali významem peněžní zásoby.

 

K významným učencům je třeba mít respekt, nikoli však jen nekritický obdiv. I oni jsou jenom lidé a také dělají chyby nebo si něčeho důležitého nepovšimnou. Friedman, Sharpe i Markowitz byli nobelisté a patří (či patřili) mezi špičky v oboru, ale nikdy nedokázali dát své teorie dohromady. Tak se stalo, že klíčový vztah zůstal dlouhodobě nepovšimnut.

Roboti jdou do toho...

To je také důvod, proč doposud nikde na světě (pokud je mi známo) neexistuje fond, který by byl spravován na základě oceňování akcií podle peněžní inflace. Objem peněz je stabilně zaškatulkován do rubriky „makroekonomie“ a učebnice investic se jím nezabývají. Učebnice makroekonomie se pak pro změnu nezabývají investováním do akcií. Občas se vyskytuje termín „inflace cen investičních aktiv“, ale nikdy v souvislosti s investiční strategií.

 

ROK 2016 NOVÝ ZAČÁTEK ...pokračování za týden

ROBOTI JDOU DO TOHO ...2. část

ROBOTI JDOU DO TOHO ...2. část

Rok 2000 byl rokem mého největšího a nejnákladnějšího profesionálního omylu. Čeho jsem se dopustil?

celý článek >>>

ROBOTI JDOU DO TOHO… můj příběh od začátku

ROBOTI JDOU DO TOHO… můj příběh od začátku

Během studia řady učebnic investic a portfolio managementu od různých autorů jsem si všiml jedné věci. Všichni známí profesoři financí se shodovali v několika bodech.

celý článek >>>

Jak nepřijít kvůli daním o hlavu

Jak nepřijít kvůli daním o hlavu

V prostředí mezinárodní daňové konkurence není možné stanovovat daňové sazby jen tak, podle pocitu, na základě pohledu z okna anebo z přesvědčení, že ta či ona sazba je „spravedlivá“.

celý článek >>>

Sdílet článek | starší články

fotografie: Pavel Kohout
provozovatel: Internet Art, s.r.o.
programování: AG25 s.r.o., 2012 - 2015
RSS
Vyzkoušejte: Starožitnosti
NSTAGRAM
Pavel Kohout youtube videa
GAME DOWNLOAD