Romové,  Indové  a  Britové  ve  škole

1. 6. 2013

Česká média občas píší nebo mluví o pozoruhodném jevu. Romské děti, často zařazované do zvláštních škol, po odjezdu do ciziny zázračně intelektuálně rozkvetou, rychle se naučí jazyk, dostávají dobré známky a jsou na stejné úrovni jako ostatní. Zvláště dobře je tento jev patrný na britských ostrovech.

I am the King, foto Pavel Kohout

Tento fakt byl a stále je pro mnohé české intelektuály podkladem pro dalekosáhlé závěry. A pro české ministerstvo školství je důvodem pro zásadní systémové změny.

 

Až potud by bylo vše v pořádku. Pokud by platilo, že romské děti si v britských školách vedou podstatně lépe než v českých, skutečně by to znamenalo, že je cosi shnilého v českém školství. Možná v celé společnosti.

 

Až na to, že to není pravda.

Žádný romský intelektuální zázrak za Anglickým kanálem se nekoná. Romské děti nosí ze školy podprůměrné známky. Pokud vůbec do školy chodí, neboť jejich míra absence je rekordní mezi všemi etnickými skupinami. Na střední stupeň anglických škol jich postupuje relativně nejméně a mají statisticky nejhorší skóre u závěrečných zkoušek. Co horšího, statistiky jsou stejně špatné pro romské děti původem z Británie i pro čerstvé přistěhovalce z kontinentu. Rumunským Romům se v anglických školách líbí více než v rumunských, ale jejich prospěch přesto v průměru není skvělý.

 

Na tomto místě nelze nevyslovit pochmurnou otázku: není to nakonec přece jen v rase?

 

Ne, není to v rase. Ani v etnickém původu, což je správnější termín. (Slovo „rasa“ je vágní, pseudovědecké a nemělo by být raději používáno.) Barva pleti a další fyziognomické rysy nemají vliv na intelektové schopnosti a školní prospěch. Pokud jde o Romy, příčiny jejich statisticky podprůměrné školní výkonnosti je třeba hledat jinde.

 

Všechna výše uvedená tvrzení lze opřít o čerstvé a velmi solidně zpracované statistiky britské vlády. Ty například dokládají rovnost výsledků bílých Angličanů i afrických přistěhovalců, stejně jako nadprůměrné výsledky Indů - ale na druhé straně hluboce podprůměrné výsledky Romů.

 

„V roce 2011 jen 12 % cikánských, romských a kočovnických žáků (Gypsy, Roma and Traveller pupils) dosáhlo pěti nebo více dobrých výsledků u zkoušek GCSE zahrnujících angličtinu a matematiku, ve srovnání s 58,2 % všech žáků,“ uvádí zpráva britského ministerstva místního rozvoje (Department for Communities and Local Government).

 

Poznámky:

 

/1/ Termín „kočovníci“ (travellers) se týká Irů, kteří ve Velké Británii skutečně žijí ve vozech a kočují od města k městu. Etnicky jsou nerozlišitelní od většinové populace, liší se jen způsobem života.

 

/2/ GCSE (General Certificate of Secondary Education) je zkouška vzdáleně podobná maturitě skládaná britskými školáky ve věku 14 až 16 let. Neskládá se najednou, ale postupně z více předmětů. Klasifikace má osm stupňů, A*, A, B až G. Za dobré výsledky v GCSE se obvykle považuje absolutorium zkoušek z pěti předmětů, které zahrnují angličtinu a matematiku, přičemž všechny výsledky jsou klasifikované stupni nejhůře stupněm C.

/3/ Stejné údaje uvádí zpráva britského ministerstva školství.

Podíl žáků s dobrými výsledky testů GCSE podle etnických skupin

Podíl žáků s dobrými výsledky testů GCSE podle etnických skupin

Příklad kočovných Irů ukazuje, že rasistické zdůvodnění špatného prospěchu určitých skupin je chybné. Děti Irů, kteří žijí ve Velké Británii „usedle“, mají nadprůměrné výsledky. Dobrého prospěchu podle britské definice dosáhlo 65,9 % irských dětí. Černé děti afrického původu si ve škole vedou takřka přesně stejně jako bílí Anglosasové. Tmaví Bangladéšané jsou na tom jen nepatrně lépe. Opět žádný důvod k rasismu.

 

Za pozornost stojí výsledky indických dětí, které jsou silně nadprůměrné: 74,4 % indických žáků dosáhlo dobrých výsledků. Pro srovnání: etnicky velmi podobná skupina Gypsy/Roma měla jen 10,8% skóre úspěšnosti.

 

Ani zde rasistické vysvětlení nesedí. Jak je možné, že Indové se učí dobře a Cikáni špatně?

 

Dobré výsledky Indů a Číňanů lze vysvětlit jednoduše: příslušníci těchto národů vědí, co je to hluboká bída, a své děti vedou po dobrém i po zlém k nejlepším školním výsledkům. Mají velmi silnou motivaci, aby se snažili.

 

Ale co kočovníci, Cikáni a Romové?

 

Podobně jako u kočovných Irů půjde nejpravděpodobněji o jiný životní styl, který je zakořeněn po dlouhé generace. Romské zvyklosti jsou pozoruhodné z folklorního hlediska, ale absolutně se nehodí do moderní společnosti. Jiným vysvětlením může být zdravotní stav. Podle britských studií se mezi tamními kočovníky (libovolného etnického původu) více vyskytují samovolné potraty a mrtvé porody.

V neposlední řadě, jiné britské výzkumy ukazují, že kočovnické komunity jsou terčem nepřátelství a diskriminace ze strany majoritní populace, což může vést k separaci od většinové společnosti - se všemi důsledky, které z toho plynou. Češi tedy nemají žádný monopol na předsudky. Sebemrskačské výroky typu „my Češi jsme zabednění rasisté“ nejsou opodstatněné. Vlastně jsou také rasistické - navíc paušalizující, dehonestující, nevkusné.

 

Podstatné je pro nás jedno zjištění: Británie dlouhodobě bojuje proti sociálnímu vyloučení Romů, Cikánů a kočovných Irů různými prostředky. Tyto prostředky nefungují nijak přesvědčivě skvěle. Má smysl je studovat, ale nikoli bezhlavě napodobovat.

 

A ještě na závěr jeden citát: „Všichni lidé se rodí svobodni a sobě rovni v důstojnosti a právech. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství“ - Všeobecná deklarace lidských práv přijatá v New Yorku dne 10. prosince 1948.

Měnová reforma 1953, Československo vs. Británie

Měnová reforma 1953, Československo vs. Británie

Veškeré obavy o rozpad eura jsou nemístné. Kdo se takto obává, dává najevo, že nerozumí základním mechanismům. Z eurozóny nelze vyloučit žádný členský stát.

celý článek >>>

Iluze o poměrném systému

Iluze o poměrném systému

Podobný volební systém jako Česko používají ještě například Albánie, Srbsko, Rusko, Turecko, také Itálie, Španělsko, nebo Portugalsko. Kdo sestavuje volební seznamy, není sám volen, ale přitom rozhoduje o výsledcích voleb.

celý článek >>>

Politická ekonomie švédského sociálního státu

Politická ekonomie švédského sociálního státu

Multikulturalismus se prosadil až relativně nedávno. Proč? Na tradiční voličskou základnu totiž již nebylo spolehnutí a tak bylo třeba levicové voliče dovážet.

celý článek >>>

Sdílet článek | starší články

fotografie: Pavel Kohout
provozovatel: Internet Art, s.r.o.
programování: AG25 s.r.o., 2012 - 2015
RSS
Vyzkoušejte: Starožitnosti
Pavel Kohout
President game
GAME DOWNLOAD