Sedm  otázek  k  české  koruně

6. 2. 2013

Česká koruna existuje dvacet let jako samostatná měna. Pavel Kohout odpovídá při této příležitosti na otázky redaktorky Aktuálně.cz Terezy Holanové.

 

1. Pomohl podle vašeho názoru koruně fixní kurz z let 1993 až 1997? Jaká byla jeho největší pozitiva a v čem tuzemské ekonomice naopak nejvíce uškodil?

 

Použití fixního kursu v roce 1993 bylo logické a správné, protože šlo o snadnou a rychlou metodu, jak jej stabilizovat a jak tehdy nově vzniklé měně propůjčit důvěru. Připomeňme, že tehdy koruna byla vázána na koš nejdříve pěti měn (německá marka, francouzský frank, britská libra, americký dolar, rakouský šilink), posléze na koš dvou měn (německá marka a americký dolar).

foto Pavel Kohout

Přinejmenším od zavedení plné konvertibility měny (říjen 1995) však kurs měl být volně plovoucí nebo alespoň řízeně plovoucí. Měnová krize by v květnu 1997 nebyla nastala, protože by neexistoval fluktuační koridor, na který by spekulanti mohli zaútočit.

 

Připomínám, že možnost měnové krize a následné devalvace nebyla pouze předvídatelná. Byla skutečně předvídána, a to dokonce již v červenci 1995. Již tehdy byla zřejmá vnější nerovnováha, protože Česko mělo hluboký schodek obchodní bilance.

 

2. Myslíte si tedy, že pokud by došlo k přechodu na floating již v roce 1996 (namísto tehdejšího rozšíření oscilačního pásma), tak by se zabránilo turbulencím, které o rok později přišly?

 

Absolutně. Přesně řečeno, nemyslím si to: vím to. Vím to proto, že žádná ekonomika, která má měnu s volně plovoucím kursem, není nucena zvyšovat úrokové sazby na desítky procent, aby musela bránit fluktuační koridor. Za těchto podmínek prostě z definice nemůže vzniknout měnová krize. Elementární, drahý Watsone.

 

Volně plovoucí kurs je nejpřirozenější uspořádání a nejvhodnější režim pro středně velkou nebo menší otevřenou ekonomiku. Kdybychom měli euro, hrozily by nám nepředvídatelné pohyby úvěrů a kapitálu. Jen docela malý pohyb objemu peněz v rámci eurozóny dokázal například zcela smést irské bankovnictví. Něco podobného se stalo i v Pobaltí.

Naopak, kdybychom měli plovoucí kurs v roce 1997, nemuseli jsme tehdy mít úrokové sazby vyjadřované v desítkách procent (krátkodobě dokonce i ve stovkách). Mnoho zdravých firem by bývalo nemuselo řešit úvěrovou krizi, která následovala po květnu 1997. Bankovní krize, které poté trvala řadu let, mohla být mnohem levnější, i když patrně bychom se jí stejně nevyhnuli tak jako tak. Ale české banky by pak mohly být privatizovány za lepších podmínek.

 

3. Co považujete dlouhodobě za nejdůležitější faktory de/stabilizace kurzu Kč? Jsou to úrokové sazby, nebo něco jiného? Proč?

 

Nabídka a poptávky na trhu koruny a cizích měn se řídí mezinárodním obchodem, investicemi, turistikou, repatriacemi zisků zahraničních investorů... Těchto vlivů je mnoho, působí oběma směry a jsou velmi těžko spočitatelné. Navíc bývají hodně proměnlivé, takže proto je tak obtížné předpovídat měnové kursy. Navíc jsou tu spekulativní faktory a pochopitelně psychologie trhu. V roce 2008 česká koruna padala jako kámen, protože jsme byli automaticky zařazeni do škatulky „rizikový trh“.

 

4. Můžete shrnout hlavní důvody dlouhodobé apreciace koruny? Byl to hospodářský růst, příliv investic…?

 

Zhruba od roku 2000 až do začátku krize koruna posilovala, a to dokonce tak silně, že po několik let byla nejtvrdší měnou na světě (pokud „tvrdost“ měny měříme tímto způsobem). Bylo to způsobeno hospodářským růstem, přílivem zahraničních investic a také faktem, že zahraniční investoři reinvestovali své zdejší zisky a nečerpali je příliš.

 

Dnes je to již docela jiné, a proto je kurs koruny mnohem klidnější. Příliv zahraničních investic se zastavil. Obchodní bilance je stále kladná, ale na platební bilanci je vidět přesun zisků do zahraničí, což je možná poněkud mrzuté, ale pochopitelné v zemi, kde většina kapitálu patří cizincům.

 

5. Jak byste zhodnotil postavení koruny v Evropě, případně ve světě? Z hlediska stability, důvěryhodnosti…

 

Koruna je respektovaná měna, která má své místo na finančních trzích. Je to pochopitelně měna druhotného významu, vzhledem k velikosti české ekonomiky, ale to vůbec nevadí. Ani třeba singapurský dolar není přední světová měna. Ani švédská koruna nebo novozélandský dolar.

 

6. Měl na to nějaký zásadní vliv hospodářský vývoj v EU od roku 2009?

 

Ano. Uvedu příklad. O významu koruny svědčí i výnosy českých dluhopisů. Před několika lety české dluhopisy platily vyšší výnosy než dluhopisy států eurozóny, protože byly považovány za rizikovější - kvůli koruně. Koruna bývala ještě tehdy považována na nevýhodu, kdežto euro za punc kvality. Dnes je to přesně opačně. Euro je pro většinu členských států stigma, zatímco samostatná měna je zárukou flexibility a tudíž většího bezpečí a ekonomické stability.

 

České dluhopisy tedy mají nyní menší výnosy, protože koruna již není považována za riziko, ale za výhodu ve srovnání s mnoha zeměmi, které zavedly euro.

 

7. Jak se postavení Kč v rámci světa změnilo za uplynulých dvacet let?

 

Česká koruna není měna, která by někdy byla v ohnisku světového zájmu. Ale před dvaceti lety to byla jen nekonvertibilní měna fixně vázaná na koš zahraničních měn, bez vlastního finančního trhu a s vysokou inflací. Nyní je to plně konvertibilní, uznávaná měna s volně plovoucím kursem, nízkou inflací a s fungujícím trhem dluhopisů.

 

Koruna české ekonomice pomáhá, zejména od roku 1997, kdy byla zrušena ta hloupá fixace na cizí měny. Česká ekonomika bude korunu ještě dlouho potřebovat, protože nyní známe dost příkladů zemí, které se dostaly do těžké krize kvůli tomu, že neměly vlastní měnu s plovoucím kursem: Litva, Slovinsko, Španělsko, Lotyšsko, Irsko, Estonsko, Portugalsko... Odstrašujících příkladů je dost. Korunu možná budeme potřebovat ještě déle než dalších dvacet let.

Jak zachránit ODS

Jak zachránit ODS

Za svou existenci ODS vděčí tvrdému jádru věrných příznivců. Jsou to většinou živnostníci, drobní podnikatelé nebo kvalifikovaní profesionálové, kteří nechtějí pečovatelský stát, vysoké daně a mají smysl pro věrnost.

celý článek >>>

Vůbec největší Karlova chyba

Vůbec největší Karlova chyba

Nedávno jsem psal o pěti chybách, kterých se K. Schwarzenberg dopustil. Ale pak jsem si uvědomil, že „kníže“ udělal ještě jednu. Největší ze všech.

celý článek >>>

Odvolá prezident premiéra?

Odvolá prezident premiéra?

S novým prezidentem lze čekat změnu stylu prezidentského chování. Dosavadní prezidenti, Havel a Klaus, se chovali spíše jako konstituční monarchové, kteří zpravidla podepíší, co podepsat mají a nemíchají se aktivně do vládnutí.

celý článek >>>

Sdílet článek | starší články

fotografie: Pavel Kohout
provozovatel: Internet Art, s.r.o.
programování: AG25 s.r.o., 2012 - 2015
RSS
Vyzkoušejte: Starožitnosti
Pavel Kohout
President game
GAME DOWNLOAD