Slovinsko  –  další  krize  na  řadě

27. 3. 2013

1. Myslíte si, že další zemí eurozóny, která bude potřebovat finanční záchranu, se tedy stane právě Slovinsko?

 

Je to dost možné. Slovinsko je sledováno již delší dobu kvůli svým problémovým bankám. Těžko lze čekat, že právě nyní se situace začne lepšit, když většina Evropy na tom není ekonomicky dobře a trhy jsou právě šokovány kyperskými událostmi.

Pevný bod v nedohlednu.. Foto Pavel Kohout

2. Z jakého důvodu by země podle vás pomoc potřebovala? Nedostatek likvidity? Ohrožený bankovní systém, kde je cca pětina všech půjček podle IMF špatných?

 

Slovinsko není v situaci tak beznadějně zoufalé jako Řecko, Kypr nebo Španělsko. Nejlepší analogie by pravděpodobně byla s Českem v roce 1997. To znamená bankovní socialismus: nadměrné objemy úvěrů, které byly poskytnuty podnikům. Často na základech jiných než čistě ekonomických. Během let 2004 až 2008 objem slovinských úvěrů nefinančním podnikům vzrostl o 177 procent, to znamená téměř o 24 procent ročně.

 

Kdykoli a kdekoli objem úvěrů roste tak rychle, je to varovné znamení. Rychlý růst úvěrů znamená špatné investice. Malinvestice, jak zní termín z rakouské ekonomické teorie, která nejlépe vysvětluje zákonitosti hospodářského cyklu. Chybná měnová politika - příliš nízké úrokové sazby a příliš snadno dostupné peníze - může vzniku malinvestic napomoci. Stejně jako třeba korupce.

 

Tak tomu bylo i v případě Slovinska. Během roku 2009 růst úvěrů podstatně zpomalil a následně začal klesat. Nyní se Slovinsko nachází ve fázi úvěrové deflace. Podle údajů z ledna 2013 slovinské podnikové úvěry byly na hladině 87 procent ve srovnání s maximem z roku 2010. To zdánlivě nevypadá katastrofálně, ovšem musíme si uvědomit, že proces úvěrové deflace ve Slovinsku trvá již několik let a stále je bez naděje na rychlý konec. Úvěrovou deflaci zaznamenávají i hypotéky, další motor růstu. Mimochodem, růst hypoték na Slovensku stále „frčí“, a to tempem 8,8 procenta meziročně ve srovnání s lednem 2012.

3. Má podle vás slovinská ekonomika (a případná slovinská bankovní bublina) nějaká specifika?

 

Ano. Nepříjemné podobnosti s českou ekonomikou. Vysokou úroveň politické korupce. Známosti a protekci, neboť jde o malý stát, kde takřka každý zná každého. Nákladný sociální stát. Vysokou míru byrokracie.

 

Česko má naštěstí aspoň zdravé banky, neboť my jsme si prožili naši velkou bankovní krizi již koncem 90. let minulého století. Zaplatili jsme si ji sami. Ani Slovinsku dnes nikdo nespěchá na pomoc. Navzdory tolika projevům o evropské solidaritě.

 

4. Pokud by tu na pomoc skutečně došlo, bude podle vás mít podobnou pomoc jako na Kypru, nebo se vrátí "troika" k portugalské či irské cestě? (např. proto, že slovinské banky mají minimální podíl vkladů cizinců)

 

Myslím, že Slovinsku bude řečeno, aby si pomohlo především samo. Možná dostane nějaký menší překlenovací úvěr za zvýhodněných podmínek. Nejde koneckonců o daňový ráj ani o falšovatele statistik, které je z hlediska Bruselu a Berlína třeba exemplárně potrestat.

 

Slovinsko navíc není velká ekonomika: celkový objem podnikových úvěrů nedosahuje ani 19 miliard euro a objem úvěrů domácnostem je méně než poloviční. Ve srovnání se Španělskem, Irskem, Řeckem, ale také s Kyprem, Slovinsko je malá ryba. Nikomu nevadí, nikoho neprovokuje, ale také nikomu na Slovinsku příliš nezáleží. Není součástí té „staré evropské rodiny“ jako Řecko, Kypr, Španělsko nebo Irsko.

 

5. Jak hodnotíte aktuální makroekonomickou situaci Slovinska? - očekávaný pokles HDP pro letošek je 0,4 %, státní dluh se má blížit 70 % HDP (v době přechodu na euro se pohyboval okolo 30 % HDP) Vypovídají tyto ukazatele podle vás také o tom, že se Slovinsko ocitne v podobné krizi jako země PIIGS a Kypr?

 

Situace není skvělá, abych tak řekl. Na druhé straně není tak otřesná, jak je tomu v případě některých jiných členských zemí eurozóny. Slovinsko má například stále konkurenceschopný průmysl a kladnou obchodní bilanci. Státní dluh je také ještě zvládnutelný, ovšem pozor: veřejné výdaje překračují polovinu hrubého domácího produktu.

 

Slovinsko tedy provozuje nákladný stát na úrovni Itálie, Rakouska nebo Nizozemska. Kdyby Slovinci byli o něco šetrnější a stáhli výdaje státu na úroveň, dejme tomu, České republiky, mohli by mít rozpočtový přebytek. Ovšem, bohužel, v situaci, kdy bude třeba zachraňovat banky za peníze daňových poplatníků, jsou úvahy o snižování veřejných výdajů poněkud utopické.

 

Na otázky Terezy Holanové z Aktualne.cz odpovídal Pavel Kohout

Kypr – otázky a odpovědi

Kypr – otázky a odpovědi

Kyperské banky možná chtěly pomoci Řecku nákupem dluhopisů, možná prostě věřily, že EU nenechá Řecko padnout. Zmýlily se, Řecko zbankrotovalo na jaře 2012.

celý článek >>>

Kypr a záchrana Řecka – pravdivý příběh

Kypr a záchrana Řecka – pravdivý příběh

Christopher Pissarides, ekonom kyperského původu a nositel Nobelovy pamětní ceny za ekonomii, vysvětluje kořen krize.

celý článek >>>

Pohádka: Jak jsem zachránil svoji Meoptu

Pohádka: Jak jsem zachránil svoji Meoptu

Jak vidno, tradice a kvalita sama sebe neprodává. Opak je pravdou a šamcajk vítězí.

celý článek >>>

Sdílet článek | starší články

fotografie: Pavel Kohout
provozovatel: Internet Art, s.r.o.
programování: AG25 s.r.o., 2012 - 2015
RSS
Vyzkoušejte: Starožitnosti
Pavel Kohout
President game
GAME DOWNLOAD