Slušní  lidé  a  velké  strany

17. 3. 2013

Subject: Slušný člověk nemůže být na kandidátce velké strany?

 

Dobrý den, pane Kohoute,

 

Zajímalo by mě, podle čeho soudíte, že slušný člověk nebude "z podstaty věci" přítomen na kandidátní listině současných velkých stran.

 

Já jsem členem ODS a znám tam mnoho slušných lidí - libertariánů i konzervativců - co kandidují v obcích, v krajích, nebo i do parlamentu, záleží jim na ideálech a stejně jako já kritizují současné směřování strany. Nevšiml jsem si, že by se z někoho stal, jen podepsáním přihlášky do nějaké strany, neslušný člověk. Nechápu, jak můžete jen na základě stranické příslušnosti o někom tvrdit, že není slušný člověk. Stranická příslušnost absolutně nevypovídá o vlastnostech člověka (ačkoliv se třeba mnozí členové Svobodných snaží tvrdit opak, ale to je součást jejich kampaně). Vaše rétorika je v tomto ohledu dost kolektivistická.

 

S pozdravem

O. F.

Tlama, foto Pavel Kohout

Vážený pane F.,

 

svůj pohled na věc jsem napsal úmyslně velmi tvrdě a nekompromisně. Chtěl jsem vyprovokovat čtenáře k přemýšlení. Děkuji Vám proto za odezvu, neboť díky ní mám vhodnou příležitost odpovědět na vaše otázky, případně námitky.

 

Znám lidi, kteří byli nebo jsou členy nejrůznějších politických stran. Počínaje KSČ (ano, mám na mysli tu předlistopadovou), až po všechny možné i nemožné dnešní strany. Malé i velké, pravicové i levicové. Slušné i neslušné lidi lze najít všude. Souhlasím, že kolektivistické nálepkování není spravedlivé. Rád bych k tomu napsal něco více.

 

Můj slavnější jmenovec, kterého mám tu čest pokládat za svého přítele, nebyl jen řadovým členem Komunistické strany Československa. Byl jedním ze stranických prominentů během nejhoršího období totality.

 

Přesto trvám na tom, že dramatik a spisovatel Pavel Kohout byl a zůstal slušným člověkem. Poznal totiž svůj omyl. Pochopil, že svůj čas, talent, svoji práci a své jméno investoval do chybné myšlenky. Pochopil a vyvinul úsilí, aby chybu napravil. Po roce 1990 sebekriticky uznal, že hřích z mládí má natolik trvalý ráz, že by nebylo vhodné přijmout Václavem Havlem nabízené místo ministra kultury.

 

V poválečném období hodně lidí vidělo v komunismu naději. Ve srovnání s nacismem a s Velkou hospodářskou krizí 30. let přinášel naději. Kdyby Vám nebo mně v roce 1948 bylo něco přes dvacet, kdoví, jak bychom vnímali svět...

 

Člověk se může mýlit. Všichni máme právo mýlit se, nejsme dokonalí. Nikdo z nás. Mýlit se není hřích - ale setrvávat v omylu je pošetilost.

 

Setkávám se občas s členy ODS, kteří jsou upřímně nešťastni z vývoje ve své straně. Bývají deprimováni, k čemu se nynější ODS propůjčila a co to provádí. Přesto váhají: Přece neopustím stranu v těžké době?! Připadal bych si jako krysa, která opouští potápějící se loď. Musí přece existovat šance na obnovu ODS a já cítím potřebu být u toho. Byl jsem v ODS od jejího založení a mám k ní citový vztah, nemohu přece jen tak odejít?!?

To bývají nejčastější argumenty, které zaznívají v těchto souvislostech.:

 

Viz článek ODS ještě žije.

Jenomže - kolik z těch věrných a čestných řadových členů dostane na kandidátní listiny k volbám do poslanecké sněmovny? Málo. Pár, a to na místech, která obvykle nebývají volitelná.

 

Problém je, že Občanská demokratická strana má nedemokratické stanovy.

 

Viz článek Jak zachránit ODS.

 

Pravidla voleb vedení strany a sestavování kandidátek dokonale neutralizují vůli a názory řadových členů. To by tak hrálo, aby řadoví členové mluvili do vysoké politiky. Copak jsme britští konzervativci, u kterých o předsedovi strany rozhodují řadoví členové?

Co tedy má dělat věrný volič ODS, který má ideály? Uvědomit si, že strana prodala tyto společně sdílené ideály a že je mu nevěrná. A příště se zařídit podle toho. Člověk se může mýlit, ale setrvávat v omylu není dobré.

 

Mimochodem, TOP 09 rovněž používá úplně stejný socialistický model „demokratického centralismu“ jako ODS. Aby si řadoví členové nemohli moc vyskakovat. TOP 09 má ještě jednu zajímavost. Místopředseda má přesně stejné pravomoci jako předseda. Strana má fakticky dva předsedy: jednoho pro okrasu a druhého, který rozhoduje...

 

V případě TOP 09 je vše snazší. Tato strana nemá tradici, takže není čeho litovat. Odpovědný volič si uvědomí, že strana nemá ani odpovědnost, a pokud jde o dosažení prosperity cestou stále vyšších daní... přátelé, buďte k sobě upřímní, příště volte rovnou Bohuslava Sobotku.

 

S pozdravem

 

Pavel Kohout

bývalý volič ODS (TOP 09 jsem naštěstí nikdy nevolil)

Dilema pravicového voliče

Dilema pravicového voliče

Hodnotami pravice by měly být individuální svobody, nízké daně, samostatnost občanů, podnikavost, absence rasismu a tolerance vůči různým myšlenkám a životním stylům.

celý článek >>>

Průvodce levicového voliče

Průvodce levicového voliče

Tento článek má sloužit jako stručný atlas a rozhodovací pomůcka pro levicové voliče. Tedy, pokud si nechají poradit. Ostatním může být jen pro pobavení.

celý článek >>>

O Klausovi a nesamozřejmosti dějin

O Klausovi a nesamozřejmosti dějin

Kdyby se dějiny vyvíjely jen nepatrně jinak, Severní Amerika by dnes mluvila čínsky a angličtina by byla jen exotickým jazykem malého bezvýznamného ostrova.

celý článek >>>

Sdílet článek | starší články

fotografie: Pavel Kohout
provozovatel: Internet Art, s.r.o.
programování: AG25 s.r.o., 2012 - 2015
RSS
Vyzkoušejte: Starožitnosti
Pavel Kohout
President game
GAME DOWNLOAD