Spasitelům  demokracie  II.

15. 7. 2013

Spasitelé liberální demokracie mají kromě policie ještě jeden velký cíl. Tímto cílem je prezident Zeman. Připouštím, že nejsem jeho velkým fanouškem. Nesdílím jeho nadšení pro progresivní daně z příjmů, mám poněkud odlišné názory na roli státu v ekonomice a zcela chladný jsem vůči Zemanově vizi federalizované Evropy. Navíc jsem zřejmě příliš jednoduchý tvor, než abych byl schopen náležitě si vychutnat všechny jemné pointy Zemanova brilantního suchého humoru. Zkrátka spolu nerezonujeme. Nejsme duševní blíženci, abych tak řekl.

Kníry, foto Pavel Kohout

Nicméně oceňuji prezidentův souboj s obránci demokracie. Ti jsou v obtížné situaci: nemohou za žádných okolností najít, kde a kdy se údajný pučista Zeman dopustil něčeho protiústavního. Tak rádi by jej obvinili z porušení nejvyššího zákona země, ale nemohou. Nemohou, protože se ničeho takového nedopustil.

 

Všechny kroky, zejména jmenování Jiřího Rusnoka předsedou vlády, jsou striktně v mezích platné ústavy.

 

O to hlasitěji zachránci demokracie hlaholí o „ústavních zvyklostech“. Že prý to, co v ústavě není napsáno, je stejně důležité, jako to, co tam je.

 

Tak nevím. Za socialismu jsem ze Svobodné Evropy slýchal o „gumových paragrafech“. O zákonech, které komunisté psali tak, aby je jejich soudci mohli vykládat podle momentálních potřeb. Aby si mezi řádky mohli najít pádné zdůvodnění pro potrestání nepohodlného disidenta. Pamatuji si na případ jednoho, který chtěl řádně kandidovat ve volbách jako nezávislý kandidát. Přísně podle tehdejších komunistických zákonů. Panečku, ti s ním ale zametli.

 

Přijde mi, že antizemanovský tábor nyní ohýbá ústavu podobným stylem. Potřebujeme odsoudit Zemana, alespoň na politické úrovni? Dobrá, vyložíme si ústavu podle okolností. Najdeme něco mezi řádky. Anebo si pomůžeme nějakým dodatečně vymyšleným klackem. Třeba ústavními zvyklostmi.

Objektivně vzato, české ústavní zvyklosti jsou následující:

 

- Václav Klaus se v roce 1993 stal předsedou vlády protiústavně, neboť jeho vláda nevzešla z veřejných voleb podle platné ústavy. Vzešla z voleb do České národní rady, což byl vlastně zákonodárný sbor vyššího územně správního celku, jímž do konce roku 1992 Česká republika byla. Nikdo sice neprotestoval - aspoň ne hlasitě - ale z hlediska formální i věcné správnosti se hned začátkem roku 1993 měly konat nové volby. Samostatný stát je přece jen něco docela jiného než součást federace.

 

- Neexistuje zvyklost, že nově jmenovaným premiérem se má stát předseda vítězné strany.

 

- Neexistuje zvyklost, že nově jmenovaný premiér musí mít za sebou parlamentní většinu. Nestalo se tak například po volbách v roce 2006. Řadu měsíců po volbách vládla vláda bez důvěry.

 

- Existuje zvyklost, že po volebních patech vznikají přeběhlíci, jejichž motivy mohou být všelijaké. Možná i zištné, ačkoli se nikdy nic podobného nedokázalo u soudu. To je mimochodem další ústavní zvyklost, která má kořeny v absolutní poslanecké imunitě.

 

- Existuje zvyklost, že demokratický prezident této země má nosit knír. Nosili ho Masaryk i Beneš. Pak přišel hladce oholený Hácha - a bylo po demokracii. Klement Gottwald byl rovněž hladce oholen, a k jakým koncům to vedlo. Všichni socialističtí prezidenti se hladce holili. Až Václav Havel přinesl návrat k tradičním hodnotám, které ctil i Václav Klaus. A najednou, bác ho, oholený Zeman. Ještě ke všemu porazil řádně oknírovaného Schwarzenberga, ó hrůzo, co teď s námi bude.

 

Poslední příklad je samozřejmě absurdní. Absurdní je ovšem celá debata o ústavních zvyklostech v českých podmínkách. Žádné, které by snesly toto označení, totiž nestačily vzniknout.

Spasitelům demokracie I.

Spasitelům demokracie I.

Zrazení slibu daného voličům je mnohem větší průšvih, než se zdá. Tady se politici chovají, jako by stát byl jejich majetek.

celý článek >>>

Nenápadný půvab populismu

Nenápadný půvab populismu

Populista slibuje hory a doly, modré z nebe, sníh v létě a právo na koupání u moře v lednu pro všechny. Sliby sociálních práv jsou vůbec doménou populistů.

celý článek >>>

Skutečná tragédie Petra Nečase

Skutečná tragédie Petra Nečase

Pro Kalouskův daňový masakr měl premiér Nečas problémy s rebely ve své straně. Někteří poslanci věcně poukazovali na fakt, že masivní zvyšování daní je v rozporu s volebním programem ODS.

celý článek >>>

Sdílet článek | starší články

fotografie: Pavel Kohout
provozovatel: Internet Art, s.r.o.
programování: AG25 s.r.o., 2012 - 2015
RSS
Vyzkoušejte: Starožitnosti
Pavel Kohout
President game
GAME DOWNLOAD